SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Již poměrně dlouhou dobu sleduji toto fórum a nyní jsem se odhodlal k požádání o radu.
Aby jsem předem ospravedlnil případné hloupé dotazy, tak uvádím, že se živím "hlavou" a sváření mám jako relax. Někdo chodí na ryby, no a já kutím co je třeba kolem domu.
Nějaký ten rok vlastním tigovou svářečku Gysmi 207 a vcelku si svařím vše co potřebuji. Nyní plánuji obměnit část oplocení a chtěl by jsem to svařit z nerezu.
Bude se jednat o sloupky z jeklu 80x80x2 a pak nějaké rámečky z 60x40x2 (1.4301). Již jsem z nerezu dělal nějaké věci do interiéru a tak jsem to nijak neřešil, ale nyní je to ven a rád by jsem předešel nepříjemným překvapením v podobě koroze svárů. Tím se konečně dostávám k dotazu. Čeho se vyvarovat, na co si dát pozor, aby mi časem sváry nezačali reznout. Raději se ptám, protože se zde řešily rezavé sváry na potrubí v čističce, což beru jako extrém, který se mě nebude asi týkat, ale nedávno jsem viděl nerezovou branku, kde měly sváry takovou povrchovou rez. Ta rez nerezových svárů je spíše ojedinělá záležitost a nebo je třeba si na to dát při svařování pozor? Stačí sváry ošetřit pouze mořící pastou? Co jsem zatím svářel, tak jsem nijak neřešil ochranu kořene a je fakt, že je pak takový chlupatý a černý. Je možné, že pokud nepoužiji ochranný plyn na kořen, tak časem svár prorezne zevnitř? Klidně v případě potřeby použiji argon i na ochranu kořene. U sloupku plotu, kde budu navařovat dýnko si to dovedu představit, ale jak se to řeší když chci svařit z jeklu rámeček. Běžně si poskládám jekly, upnu, nastehuji a zavařím. Kudy by se tam měl foukat ochranný plyn, když je to celé uzavřené? Asi se ptám úplně tupě, ale raději se zeptám, něž aby jsem se pak díval na to, jak mi nerez venku rezaví. Z nerezu to chci, aby jsem si toho nemusel již všimnout a jsem ještě docela mladý, tam by to mělo vydržet pár desítek let.
Předem dík za případné rady.
Offline
Líbí se mi váš přístup k problému - napřed získat dostatek informací a teprve pak kutit.
Svařování nerezu má svá specifika a když se dodrží základní pravidla, tak je úspěch skoro zaručený.
Základním problémem nerezových materiálů je jeich afinita - přítulnost - k uhlíku. Základní materiál má obsah C snížený na minimum a mechanických vlastností je dosaženo množstvím legur. Jenže ten C se do nerezového povrchu dostane docela snadno třeba z ocelového kartáče, pilníku, kleští, kladiva, pracovního stolu a pod. Položte si na navlhčený nerezový plech ocelovou podložku a za týden tam máte neodstranitelnou rezavějící skvrnu. A vrcholem legrace bude, když se takový flek budete snažit odbrousit flexkou, kterou jste brousil ocel. Pak už to rezaví všude, kde jste se kotoučem dotknul. Dalším problémem je, že každý nerezový profil prošel nějakým výrobním procesem, kde byl intenzivně mazán. Maziva jsou vtlačena do mikronerovností na povrchu (i leštěného) materiálu. Všechna maziva jsou na uhlíkové bázi, a proto je potřeba povrch v místě budoucího sváru co nejlépe očistit i odmastit. Dále je potřeba si uvědomit, že vůbec není pravda, že nerez nekoroduje. Jen se poměrně rychle na jeho povrchu vytvoří mikrovrstvička ušlechtilých oxidů.
Nechal jsem si udělat chemický rozbor té "chlupatiny" na odvrácené straně TIGového sváru. Je to směs oxidů a karbidů železa i použitých legur. Na naleptaných řezech tupých i koutových svárů je po vyleštění a naleptání vidět, že C proniká mezi taveninou a přechodovým pásmem po hranicích vznikajících zrn, což je zárodek pronikání následné koroze z "vnitřní" strany na povrch sváru. Při použití dostatečné ochrany kořene (Ar, Ar + N) se tento vliv silně omezí. U svařených uzavřených trubkovitých profilů je možné už při stehování použít foukání v protilehlých rozích jen malými otvůrky dovnitř, samozřejmě přelepovat páskou dosud nesvařené řezy a na závěr dírky zavařit tak, aby ochranný plyn zůstal uvnitř.
Takže čistota, pečlivost a maximální omezení kontaktu nerezů s ocelovým nářadím. Hezké sváry není potřeba přebrušovat, obvykle stačí přeleštění nerezovým nebo mosazným kartáčem.
Offline
Je potřeba svary a o okoli morit nebo staci okartáčovat? Když uz to zacne reznout da se to postupnym kartacovanim zbavit nebo to uz bude reznout stále?
Editoval Ikovlabs (28-03-2017 11:26:29)
Offline
Ikovlabs napsal(a):
Je potřeba svary a o okoli morit nebo staci okartáčovat? Když uz to zacne reznout da se to postupnym kartacovanim zbavit nebo to uz bude reznout stále?
Hodně bude záležet kde bude to vaše oplocení umístěno, míním vzhledem k tomu, zda se může dostat do styku na př. s posypovou solí (Chloridem sodným). Třeba rozstřikem poblíž silnice, atd. Jak známo, chloridy jsou velkým nebezpečím, speciálně pro vámi použitou nerez ocel.
Co se týče vniřního ošetření argonem během svařování, to bych moc neřešil, to je luxus. Zvláště pokud uvádíte, že bude vše uzavřeno a vlhkost se dovnitř nedostane. Sváry by se měly ošetřit odstraněním zabarveného okolí teplem, okartáčování nerez kartáčem je postačující.
A ještě dodatek: Záleží jaké materiály se budou dotýkat těch sloupků oplocení. Mám na mysli třeba pletivo ap. Neznám detaily...
Editoval Frank (28-03-2017 13:57:44)
Offline
Diky Frank ale ja se ptal vseobecne na praci s nerezem. Zatím se ucim a tak prepaluji...
Offline
mám tady podnět k foukání argonu do profilů,
nedavno zde byla diskuze o utěsnění potrubí nebo čehokoliv pro podfuk, psal jsem o plátu surové měkké gumy která by se nechala použít jako těsnění mezi materiálem a koncem roury (příklad)
uklízel jsem a tu gumu kterou mám doma 20let jsem objevil. Je to plát cca 10mm tlustý o rozměru 100/100cm. Rád ji daruji některému místnímu užitečnému přispěvovateli, chodit na poštu jsem línej, tak kdyby jel někdo okolo po dohodě je to jeho.
Offline
já se rád hlásím :-)
Offline
Problém se solí mě nenapadl. Ale snad to bude O.K. Nejsme u hlavní silnice a po vesnici se nesolí. Sice se asi něco doveze na pneumatikách, ale to nebude nijak zásadní množství. Jen mě ještě napadlo, s betonem kolem sloupků ta nerez reagovat nebude? Jako výplň mezi nerez sloupy bude dřevo v rámu z nerez jeklu. Tedy bude tam ještě muset být bodnuta pásovina do které se to bude šroubovat. Spojovací materiál bude samozřejmě také z nerezu. U dřeva jsme uvažovali o něčem exotickém, ale s ohledem na cenu to asi skončí u sibiřského modřínu, ale líbilo by se mi ipe.
Pokud nebudu dovnitř při sváření foukat argon, tak mi to tedy časem nebude zevnitř reznout? Časem beru třeba 10 a více let.
Pak by mě ještě zajímalo, jak píše Jirkati, nepoužívat nic co se používalo na běžnou ocel. Tak to platí i o řezání nerezu. Na řezání používám stolní kotoučovou pilu. Mám tedy na nerez používat jiný kotouč než používám na železo a nebo to už je až extrémní přístup. Pak jsem se ještě zapomněl zeptat na vhodný přídavný materiál. Každý prodejce mi asi bude vychvalovat to co prodává, tak by jsem chtěl nějaké doporučení z praxe.
Offline
Ano, nerez. oceli by se nemělo dotknout cokoliv, co přichází do styku z normální ocelí. Pěkná pakárna. Nedávno jsem to probíral s jedním pánem, co do toho leta dělá a říkal, že dříve takové problémy nepamatuje. Není to pak lepší udělat z obyčejné silnější stavební oceli, žárově pozinkovat a natřít?
Offline
To Romanm:
Myslím, že obavy mít v tom případě nemusíte. S tím řezáním kotoučem - raději použít jiný pro nerez a pokud možno zabránit tomu, aby se nerez na povrchu kontaminoval odletujícími jiskrami.
Je třeba si uvědomit, že korozi na nerezu způsobuje v podstatě nedostatek přístupu kyslíku k povrchu, kdy není možné vytvořit povrchovou vrstvičku ochranného oxidu chromu. Jakmile se z jakéhokoli důvodu přísun kyslíku omezí na příklad kde se koncentruje sražená sůl ap, nastává možnost koroze.
U toho styku nerezu a betonu, to je další možnost koroze - Změna pH z optimálních hodnot mezi 7,2 a 7,6 vytváří totiž nadměrně agresivní prostředí, které také může narušit pasivní vrstvu. To by chtělo změřit pH na vlhkém povrchu betonu v místě styku s nerez materiálem a zhodnotit. Ale co vím z praxe, toto nikdy problém nečinilo. Jak píši výše, největší problém je zvýšená koncentrace chlóru a chloridů. Právě tyto látky představují jednu z největších hrozeb pro pasivní vrstvu. Výhodou je, že pokud by i došlo ke krátkodobému působení chloridu, bezpečně je smyje déšť.
Offline
A proto se znovu ptam - je nutne/vhodne svary morit?
Pri svareni tam zrejme vždy vznikne nejake prechodove pasmo s tendenci reznout.
A když uz rezne co s tim - kontaminace vyrezne a tedy staci prubezne kartáčovat nebo morit pripadne vybrousit flexou..?
Musí byt naradi VSECHNO extra pro nerez - flexy ,kartace uz vim - ale vrtaky ,sveraky - u pracovni plochy - hlinik nebo nerez pripadne nastrik..?
Offline
Já využiji, že to Frank nakousl. A to chloridovou mezikrystalickou korozi. Setkávám se s dávkováním chlordioxydu. I když v malém množství, ale dlouhodobě. Jedná se o desinfekci vody pro provozy v nemocnici, kde je uměle snížená imunita. Rozvody jsou z nerezi 316. Zajímal by mě tvůj názor na tento problém z hladiska správné volby materiálu.
Online
Ikovlabs napsal(a):
A proto se znovu ptam - je nutne/vhodne svary morit?
Pri svareni tam zrejme vždy vznikne nejake prechodove pasmo s tendenci reznout.
A když uz rezne co s tim - kontaminace vyrezne a tedy staci prubezne kartáčovat nebo morit pripadne vybrousit flexou..?
Musí byt naradi VSECHNO extra pro nerez - flexy ,kartace uz vim - ale vrtaky ,sveraky - u pracovni plochy - hlinik nebo nerez pripadne nastrik..?
Tak logicky z celého problému vyplývá, že pokud jsou dodržena všechna pravidla práce z nerez ocelí, pokud součást není vystavena extrémním chemickým vlivům chloridů, dusičnanů, sirným sloučeninám rozpuštěným ve vodě v teplotách do 50°C atd..., není obava, že by nastávala koroze. Běžným venkovním vlivům počasí odolá nerez typu AISI 304 spolehlivě.
Co se týče otázky zda po svaření mořít, tak to zase záleží na dodržení všech pravidel. Pokud si nejsme jisti, zda není nerez kontaminovaná stykem s uhlíkovou ocelí, je tam po svaření silná vrstva oxidů(obvykle po přehřátém sváru), tak lépe mořit. Tak jako tak, odolnost proti korozi zvýšíme vyleštěným povrchem, nebo alespoň povrchem bez vrubů, hlubokých rýh ap... Tolik krátce.
Offline
Famater napsal(a):
Já využiji, že to Frank nakousl. A to chloridovou mezikrystalickou korozi. Setkávám se s dávkováním chlordioxydu. I když v malém množství, ale dlouhodobě. Jedná se o desinfekci vody pro provozy v nemocnici, kde je uměle snížená imunita. Rozvody jsou z nerezi 316. Zajímal by mě tvůj názor na tento problém z hladiska správné volby materiálu.
Ano, ta AISI 316 je do takového prostředí minimální požadavek! pro větší koncentraci chloridů a volného chlóru ve vodě by byla vhodnější AISI 904L
viz odkaz:
http://nsf.kavi.com/apps/group_public/d … stance.pdf
Offline
Díky. Netušil jsem že se toto nachází v materiálech Grundfoss.
Online
Frank diky .
Doplnuji ze v betonu je před korozi ocel chranena prave tim alkalickym prostredim - takze když to narusi oxidy chromu tak to uz nenarusi ocel.
Mimo jiné se normalne prodavaji nerez sloupky na plot k zabetonovani - takze to asi nehnije.
U foukani se mi zamlouva systém s nafukovacími balonky jako tesneni - ale to ma zrejme cenu jen při vetsi praci.
Ještě mne napadlo - když delam něco mensiho tak zafoukat normalne z horaku a zaslepit - to by mohlo na nejakou dobu pomoci - nebo je potřeba profukovat stále ?
Offline
Ikovlabs napsal(a):
Frank diky .
Za málo. Ano, o korozi v zalitém betonu bych obavy neměl.... To podfukování argonem bych při svařování sloupků na plot rozhodně neprováděl. To je zbytečný luxus. Obecně, pokud jde o precizní provedení sváru, je nutno profukovat stále, aby kořen byl dokonale chráněn a po svaření byl kovově lesklý. Ale to se týká spíše velmi důležitých svárů a potom je nutné na kovech vysoce reaktivních se složkami vzduchu, zejména O2, za vysokých teplot. Na př. Ti, Zr, speciální slitiny ap.
Offline
Romanm napsal(a):
nebo to už je až extrémní přístup.
nene, není, všimni si větší seriozní zámečnické firmy mají prostory pro práci s nerezem úplně oddělené od výroby z "černé" oceli.
A mořil bych, to už je nepodstatná položka.
Offline
Děkuji všem za příspěvky s radami. Jak bude trocha času, tak se do toho pustím a uvidíme jak to dopadne. Pro zajímavost zkusím i foukat plyn dovnitř, aby jsem si udělal představu jak hodně ho je třeba, aby byl kořen ochráněn. Při vlastní výrobě oplocení to pak asi s ohledem na cenu plynu dělat nebudu a budu se řídit doporučením Franka, že pro daný účel to je zbytečný luxus. Pak jsem si touto diskusí udělal jasno v tom, proč nerez není v privátní sféře více rozšířen. Vždycky jsem si říkal, že pokud vezmu cenu železa, zinku a následných povrchových úprav a to, že v nerezu se dá většinou použít profil s menší sílou stěny, tak že ten cenový rozdíl ve vyhotovení z nerezu není až tak dramatický. Nyní už vím, že to je tím, že nerez kvalitně prostě nesvaří každý soused ve vesnici a firmy co to umí si to samozřejmě nechají dobře zaplatit. Což je v pořádku. Když dělám něco, co neumí dalších 30 firem v okolí, tak je výsledná cena práce vždy trochu veselejší. Sám z toho také docela dobře těžím, že jsem se orientoval ve svém oboru na odvětví, které nedělá každý.
Budu se těšit na další plodné diskuse na tomto fóru. Pro mě jako laika informace z fóra většinou znamenají spoustu ušetřeného času, který by jsem jinak trávil formou pokus omyl.
Offline
Dnes jsem narazil na podivný úkaz který mi moc hlava nebere.Potřeboval jsem spojit 1.4301 s 1.4307.Nejdřív jsem na to vzal 308,s tou jsem ale nepochodil-kapka tam tančila a odmítala se s tou 4307 spojit-doslova jako když k sobě cpete magnety stejným pólem(s tím jsem se nesetkal ani u oficiálně nesvařitelných materiálů).Až když už byla lázeň přehřátá tak se ta loužička spojila.Když jsem to nastehování uviděl bylo mi "blijno" obrousil jsem to do pryč a vzal 347 drát ten už byl bez problémů(napadla mě ještě 309,ale proč když jsou oba materiály klasifikovány jako 304.Přemýšlím co mohlo být špatně.Díky očištěné do lesku,132A na 4mm tloušťku je taky až až,předfuk 0,4s;náběh 70A na 0,3s;elda 2,4mm zlatá; 2mm drát.Má někdo nějaký typ?
Offline
U nás se 304 vařila drátem 307 TIG a 16,95 také 307 MAG
Offline
Tancování kuličky a nestabilita vypadá jako působení magnetického pole.
Offline
Já tedy nevím ale nerez a působení magnetického pole?
Offline
ano, nouproblema. Teď nevím z hlavy třídy které jsou magnetické normálně a při ohřevu - skoro všechny
Offline
Nemagnetické jsou nerezi austenitické,nebo jakékoliv oceli v austenitické fázi-tedy ohřáté nad teplotu Curriova bodu což tavenina v lázni bezesporu je.Co mně ještě napadlo je možná kontaminace kusu té 308 nějakým sajrajtem(sice je to nepravděpodobné ale ne nemožné)
Offline