SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Tak první odpověď ze servisu výrobce: Dobrý den, protože typ materiálu neznám, vím pouze obecně, že je to nerez, tak předávám Váš dotaz na oddělení konstrukce.
Úsměvné.
Druhá odpověď zní, že trubka je 1.4301 TR54/2-492mm.
Ještě úsměvnější.
Jinak odpovědi na předchozí otázky. V kouřovodu škrtící klapku mám a používám, protože komín je cca 8m výšky s účinou výškou o metr méně, průměr 200mm z šamotových vložek. Bez klapky je za dobré konstelace počasí kotel schopen hučet i při úplném zavření primáru i sekundáru. Klapka je proto téměř stále přivřena. Sekundární vzduch je regulován špérou z obou stran, stabilně otevřeno na cca 1/4 průřezu trubky, více už nelze, pak přestane fungovat primár, hlavně když je nad roštem více popela, protože si jde vzduch snažší cestou.
Jinak díky za názory a za debatu okolo, snad to bylo přínosné i pro někoho jiného, než pro mě. Potvrdilo se, že materiál použitý výrobcem je nevhodný.
Zkusím ten 1.4845 a uvidíme, co to udělá.

No, já jsem byl hodně optimistický a tak jsem vycházel z předpokladu, že OPOP tam použil tu žáruvzdornou nerez. Která je degradována tím uhlíkem, takže tam nevydrží.
Jelikož použili to, co použili, tak je jasné, že to nevydrželo a potom by žáruvzdorná nerez vydržet měla.
A jestli říkáte, že je sekundární zduch regulován "špérou" na cca 1/4 průřezu, potom máte ještě určitý prostor na to použít trubku s menším vnitřním průřezem , plošně řekněme odhadem o průřezu do o 1/4 menší. zbývající 2/4 průřezu je rezerva a prostor na to, aby vzduch otvory ve středu trubky a na okraji trubky proudil zhruba stejně.

Jinak pro dobrý pocit můžete zkusit natřít tu trubku vodním sklem. To je jediná povrchová úprava, mimo smalt, kterýá by měla nadějí v těch podmínkách na povrchu trubky nebo zevnitř dlouhodobě vydržet.
Můžete zkusit do vodního skla zapracovat třeba červenohnědý železitý pigment Fe2O3. Nechá se pořádně zaschnout a potom by to bylo třeba stejnoměrně pomalu vypálit třeba v PB plameni. Železitý pigment by měl s vodním sklem v žáru vytvořit něco jako šamot.
Ale když jsem s podobnými nátěry svého času laboroval já, sice to za vysoké teploty na kovu drželo, ale změnami teplot to hodně praskalo. Takže pokud se povede podobně jako mně, spíš to bude jen pro dobrý pocit než pro nějaký významný efekt.
Asi pro kvalitní účinek by to chtělo jít do profesionálních smaltů na kovy.

některý lidi tady sedí v paneláku u topení a z nudy zkouší radit ve věci o které nemají páru.
Trubka v tomto místě ohniště je konstrukční nesmysl. Kupující který si toto pořídil si musí nachystat na každou topnou sezonu několik trubek (dle paliva a způsobu provozování kotle), trubek z obyčejné oceli se stěnou aspoň 5mm.
Čas od času mám ke šrotaci nějakou věc průmyslový kotel, hydrokrak atd, jaké nerezi tam výrobci používají nevím, jistě ty nejodolnější (Ti, Mn) přesto je to po pár letech provozu totálně degradovaný, když ne uplně rozpadlý tak třeba křehký jak sklo, původně houževnatá ocel se po lehkém úderu rozsype na padrť.

No jo, ale k čemu je výrobci kotel, který si koupíte a 15 nebo 20 let na něho nesáhnete? Fabriky nejsou dobročinná organizace, potřebují vyrábět a prodávat. Co nejvíc. Čím novější výrobek, tím míň vydrží, to je dneska snad u všeho.

Joe66 napsal(a):

Tiez som cital na forach ze ludia ktori mali starsie kotliky opop boli spokojny a ked im tie kotly zacinali dozivat tak sa zase rozhodli pre tu istu znacku ale novsie  kotly opop uz boli horsie-horsi material + zle konstrukcne riesenie a ludia boli z nich rozcarovani,ze tento novsi kotol uz neoplyval takou spolahlivostou a kvalitou ako starsie a majitel sa  stym musi zmierit a len skusat trubky z ineho materialu alebo mat ako som uz pisal predtym nachystano viacero trubiek z lacnej ocele a menit to pravidelne. Dokonca som sa na tych forach docital ,ze v niektorych modeloch namiesto tej trubky tam bola zasunuta trubka viacuholnikoveho priemeru ked som sa dobre vyjadril,ze asi sa experimetovalo   + pridavne plechy ku rostu + podkladanie hornych dvierkach aby to malo dost vzduchu,ze  bastenie-upravovanie ako na viadruse  hoci ten je jednoduchy prehorievaci kotlik

Že by na tom OPOP by ekonomicky špatně a tak nemá na pořádný materiál?

Jinak ta trubka je evidentně nouzové řešení. Aby nemuseli překopávat celou konstrukci kotle, zvětšovat ho a zároveň aby splnili přísnější limity.
Když už, tak mohli vymyslet složitější tvar než trubku, nějaký kapkovitý tvar, který by pouštěl sekundární vzduch jen nahoru a zespodu a z boku by byl chráněn vrstvou šamotu.

Opravdu ani ta žáruvzdorná ocel s výdrží do 800 nebo kolik stupnů C coby ta vrtaná trubka v peci nemá nárok vydržet?

Žáruvzdorná nerez je do 1050 stupnů. Vadí jí však sloučeniny síry a proto v kotli nevydrží. Dle AWS 310.

Nechat tu trubku odlít z litiny, ve slévárně která dělá i kusovou výrobu otázka několika stokorun.

bobobo napsal(a):

Šamot ani sklo nemají nárok .

????Mám nízké šamotové ledviny na kovářské výhni a vydrží s  i teploty při kterých ocel taje a následně hoří.Další věc co s tím udělá rozdílná tepelná roztažnost.Co udělat dvojtou trubku?vnitřní tenší(přívodní) navrtat ze spodní strany a vnější vhodně dimenzovanou žáruvzdorku zas nahoře?vzduch by ji měl obtékat.

Ládes napsal(a):

bobobo napsal(a):

Šamot ani sklo nemají nárok .

????Mám nízké šamotové ledviny na kovářské výhni a vydrží s  i teploty při kterých ocel taje a následně hoří.Další věc co s tím udělá rozdílná tepelná roztažnost.Co udělat dvojtou trubku?vnitřní tenší(přívodní) navrtat ze spodní strany a vnější vhodně dimenzovanou žáruvzdorku zas nahoře?vzduch by ji měl obtékat.

To je složitější. Šamot má obrovsky vysokou teplotu tání, tuším nějak k 3 tisícům st C. Problém je v tom, že je křehký a navíc běžné šamotové materiály obsahují i další keramické složky s nižší teplotou tání. Jako ochrana nerezi je tam ten problém, že má rozdílnou tepelnou roztažnost a tudíž při tom tepelném namáhání začíná praskat.
Vodní sklo na nerezi drží a při vyšší teplotě nad 300 - 400 st C se začíná tavit a vytvářet na povrchu změklou a částečně kapalnou ochrannou vrstvu skla. Zase ale má jinou tepelnou roztažnostr než ocel a při tuhnutí zase popraská.

Tam je ještě problém v tom, že při opravdu vysokých teplotách, nad několik set stupňů, keramické složky, které jsou původně úplně chemicky netečné, jak se roztaví do aspoň částečně kapalného stavu, začnou být docela chemicky aktivní a začnou s leččíms reagovat. Třeba zrovna s kovy té oceli.

Je to prostě problém pro slušně vybavenou chemickou laboratoř disponující těmi vysokými teplotami a hodně stroji a lidmi, protože než by se vyvinula slušná keramická ochrana kovu v takovém žáru, bude třeba množství zkoušek a měření.

Amatérskými prostředky je možné tu ocel pouze pajcovat takovými prostředky, které se v tom žáru na kovu aspoň udrží a nezmizí, takže jakousi takousi slabou ochranu tomu přinesou.

...ono - ak sú potreby riešenia nad možnosti materiálu, bude chyba v konštrukcii.

Editoval FF (20-01-2017 09:46:38)

ste ma trochu vystrašili s tou odolnostou ocele voči ohnu.
chcel by som si spravit v buducnosti do bytu pecik. tento dole z pinterestu sa mi paci.
niečo podobne tomuto ale  s vačšimi presklenymi dvierkami.
čo myslite aky material by som mal pozerat, druh a hrubku ?....dik

http://www.sense3d.com/anvilstove.html

Editoval tarzan (16-01-2017 22:26:42)

tarzan:To je pěkný.
Výdrže oceli bych se nebál za předpokladu že neplánuješ topit palivy s vysokou produkcí zplodin zejména sirných a přivádět do topeniště vzduch za účelem zvýšení výkonu kamen.Sám jsem kamínka z 0,8 a 1,3mm plechu do výše odtahu do komína  vyložená tenkýma šamotovýma cihlama nepropálil za pomalu 10 let a to je dokážu rozpálit do červena.

Editoval Ládes (17-01-2017 12:10:51)