SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Cau co takhle použít žarupevny plech pripadne trubku udelat na ni z šamotu ochranou vrstvu  jen takova uvaha...

Trubka je napříč kotle nad ohništěm a dodává sekundární vzduch přímo do plamenů tak, aby došlo k vyššímu okysličení a tím účinnosti spalování. Z boku jde do ní vzduch a těmi otvory v trubce je stráván tahem do plamenů. Pod trubkou rozžhavené uhlí a plameny jí přímo olizují. Běžně je do červena zbarvená, když se kotel rozfofruje. Průměr musí být 54mm, je na to v kotli lůžko. Nabalit jí šamotem taky nejde, opírá se o jednu příčku uvnitř kotle.
Litinová by byla ideální. Jenže kde jí sebrat? A stočit to např.z 3mm žáruvzdorného (či žárupevného?) plechu přesně nakulato, by byl asi taky problém. Prostrkuje se totiž po odstrojení kotle ze strany kruhovým otvorem, s cca 0,5mm vůlí.

Aha, tak to už by ste musel pohledat, jestli někdo nenabízí nějakou litinu. Sice těžko, ale litina jde obrábět, třeba v nejhorším stočit na soustruhu na potřebný průměr.

Jsem četl na netu, že ta trubka přivádí vzduch do ohniště, ale že je přímo v plamenu jsem nevěděl. Jestli bývá rozžhavená až do oranžové barvy, tak to se potom krátké životnosti nedivím. V tom případě neporadím.

Kobaltovým vrtákem Co5 by to jít mělo bez problému. Ještě jsem se kouknul na standardní nerez, co je běžně v maloobchodech (1.4301), maximální teplota pro její použití je udávána 380°C. Při teplotách nad cca 470°C u ní dochází k mezikrystalické korozi a degradaci struktury. Z jakého materiálu je ten drahý originální díl se mi zjistit nepodařilo. Je možné, že je z žáruvzdorné oceli a její teplota je nad 1000°C, pak by veškeré snažení bylo zbytečné, snad kromě nějakých úspor. Jaké mohou být teploty v jejím okolí si netroufám odhadnout.

Editoval Zdenek11 (05-01-2017 11:40:31)

Je to nějaké divné, pokud se výrobek používá v souladu s jeho určením, je přece záruční doba všeobecně 2 roky!

to Radim: trubka má vstup vzduchu z obou stran a vzduchje nasáván tahem ve spalinové cestě. Vždy prvně prohoří uprostřed zespod.
to Zdenek 11: to je sice hezké, že je nějaká záruka, ale je to bráno jako spotřební díl a kotel je už stejně po záruce.
Jinak první trubka, dodaná s novým kotlem, nevím jak dlouho vydržela do první díry, ale na konci první topné sezóny pomalu půlka trubky chyběla. Na výrobu jsem nesehnal, po zjištění ceny originálu, nic jiného v průmeru 54mm, než obyč nerez (originál je také z nerezu, ale jakého nevím) a ta se odporoučela asi za tři měsíce. Na letošní topnou sezónu jsem kvůli revizi kotle vyrobil další a je zase po ní. Mezitím byl kotel provozován bez ní, ale nemělo by se. Předtím jsem měl kotel od jiného výrobce (Slokov), tam byla trubka na sekundár také, ale uprostřed šachty výše nad ohništěm a vydržela 19 let.
Zkusím ještě napsat výrobci, zda z nich nevypadne nějaký rozum, ale pochybuji, že přiznají použití horšího materiálu. I z prodeje náhradních dílů přece žijí.

V tomto případě je použití nerez trubky naprosto zbytečné. Většině nerezi vadí, mimo vysoké teploty, hlavně síra a její oxidy obsažené ve spalinách. Proto je někdy i lepší použít obyčejnou ocel. Volte spíše větší sílu stěny. Vůbec není pravda, že nerez nerezaví. V nevhodných podmínkách zrezaví rychleji než obyčejný černý materiál. Nejvíce  korozitvorné jsou pro nerez chloridy a jejich sloučeniny.

Zkuste se místo nerezových materiálů, které moc nesnášejí síru a uhlík ve spalinách, podívat na žárupevné  oceli tř. 15, např.
http://www.tumlikovo.cz/rubriky/materia … cni-oceli/

Na to, kde prohoří, jsem se ptal proto ,abych zjistil, jestli distribuci vzduchu už neomezuje průměr trubky. Když prohoří uprostřed, tak neomezuje.
A aby trubka vzduch distribuovala rovnoměrně, měly by být otvory na krajích trubky o něco menší než otvory uprostřed trubky.

Jinak ale jak nad tím uvažuji, tipl bych, že máte příliš velký tah komína. Množství sekundárního vzduchu totiž v tomto provedení tah komína velmi ovlivňuje. A konstruktér spíš zvolí větší průtok sekundárního vzduchu, než je třeba, protože potom je čistý komín bez sazí, spíš jenom s popílkem. Než menší průtok, kdy se komín zanáší sazemi, což je opticky vidět.

Když je optimální průtok vzduchu, potom je trubka zahřáta plyny z primárního hoření, které by měly mít teplotu nějak 300 - 600 st C. Trubka je navíc vnitřkem chlazena přiváděným vzduchem, takže vlastní teplota je ještě nižší. Sekundární hoření potom probíhá hlavně nad trubkou a dál od trubky a teplotu trubky ovlivňuje málo. Trubka by pak mohla mít za provozu takových cca 500 st C.
Když je průtok sekundárního vzduchu příliš velký, tak podle mně většina hořlavých plynů z primárního hoření shoří v nadbytku sekundárního vzduchu těsně u trubky. Trubka je potom tím hořením velice rozpálena, předehřívá sekundární vzduch a o to blíže zvenku u trubky potom ty plyny hoří. No a trubka se oxiduje a rozpadá, protože konstruktér kotle nepočítal s tak vysokou teplotou.

V takovém případě by pomohlo přiškrcení buď tahu komína, ( a možná následné seřízení primárního vzduchu) pokud by se zároveň mohl snížit výkon kotle anebo pokud by výkon kotle měl zůstat nebo se ještě trošku zvětšit, tak potom nějaké škrcení toho sekundárního vzduchu do trubky.
Tak, aby sekundární vzduch akorát stačil na to spalování.
Ono stejně aby se to dalo seřídit, potřebuje vidět ten sekundární plamen. Pokud to není možné, je to třeba podle něčeho odhadnout. Ale i tak to bude nahrubo. Dlouhodobě zhruba optimálně seřízené to bude podle mých zkušeností tehdy, když v komíně bude usazen vyhořelý popílek odhadem tak ze 2/3 až 3 /4 a zbytek budou saze. Směs z komína nebude uhlově černá nebo dokonce mastná dehtem, ale bude jen šedočerná se zbytky kousků popílku.

Najemno a přesněji by to potřebovalo elektronickou regulaci přívodu sekundárního vzduchu se zpětnou vazbou na složení kouřových plynů, například lambda sondou. Aby to reagovalo třeba na vychládání nebo rozhořívání kotle nebo na změnu tahu komína způsobenou třeba změnou větru.

Editoval Radim (05-01-2017 18:53:19)

http://www.opop.cz/deset-rad-jak-spravne-topit

Senior - pokud by to byla hodně čistá, bezkyslíková Cu tak ano, ale taková se na trubky nepoužívá. V materiálových listech se často jako nečistota - ale i legura - uvádí Sb a As. Jenže ty i s velmi malým obsahem O2 mají na svědomí při teplotách nad 400 st. vodíkovou nemoc. To by si kolega moc nepomohl. Já bych určitě vyzkoušel některý z materiálů nad 15 130. Dělají se z nich třeba hadové plochy do elektrárenských kotlů, kde je pracovní teplota i nad 500st.C a vnitřní přetlak přes 100 barů. Ty trubky za provozu dokonce i temně žhnou. A jsou i silnostěnné.

Myslím že stačí taková drobnost která odstraní většinu problémů https://www.google.cz/#q=regul%C3%A1tor … %A9ho+tahu

Editoval fmodel (05-01-2017 23:13:59)