SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
.
Editoval NVRBCKDWN (27-01-2021 14:22:53)
Offline
Zkoušel jsem drát Zinkromax.Funguje velice dobře právě na pozinku bez očištění.
Pozor na výpary!!! Bez filtroventilace bych to dělat nechtěl.
Offline
kemppin napsal(a):
Zkoušel jsem drát Zinkromax.Funguje velice dobře právě na pozinku bez očištění.
Pozor na výpary!!! Bez filtroventilace bych to dělat nechtěl.
Děkuji za reakci. Tento drát jsme nezkoušeli. Rád bych sem vložil fotky, abych názorně ukázal jak a co jsme zkoušeli.
Jeden z poznatků: Hezký den,
dovolte mi jen pár postřehů. Pokud budu brát v potaz, že na povrchu základního materiálu je nanesen zinek, který plní korozní ochranu, tak pro další zpracování je bezpodmínečně nutné tento zinek odstranit, odstranit chemicky. Ve Vašem případě pokud použijete mechanické odstranění dochází bohužel k tomu, že molekuly zinku se díky abrazivní technologii zabudují zpět do základního materiálu. Což není pouhým okem vidět. Na zinek působí negativně jakékoliv kyselé prostředí. Ruzné typy roztoků tento zinek rozpouští. Záleží na koncentraci a od toho se odvíjí čas na odstranění. Velmi drastický způsob je kyselina chlorovodíková. Ale to uvádíte jako nevhodné. Jediné co mě napadá je mít plastovou vaničku metr dlouhou, širokou nezbytné nutnou pro rozměr rámu a odstraňovat zinek jen centimetr "pracovní", svařované plochy. Tuto operaci provádět mimo dosah svařovacího prostoru. Jednak se při reakci uvolňuje vodík a kyselé páry působí negativně na povrch Fe materiálu. Po rozpuštění zinku na místě pro svařování je bezpodmínečně nutné změnit polaritu povrchu. To znamená důkladný oplach v čisté vodě a následně v alkalickém roztoku, (5% NaOH), případně by stačil roztok jedlé sody.
Offline
Žárový zinek totiž nevytváří jednoznačné rozhraní zinek - železo. mezi zinkem a železem totiž dochází při teplote žárového zinkování ke vzniku slitin neboli zinek a železo do sebe vzájemně difunduje. Proto úplné mechanické odstranění žárového zinku je obtížné.
Viz třeba tady: http://www.konstrukce.cz/clanek/zarove- … uzivatele/
Co se týká těch rámů oken do autobusu, pokud se má z míst svaru ten zinek jakýmkoliv způsobem odstraňovat, je třeba velice dobře posoudit následnou korozní ochranu. Může se stát, že místo svaru pak bude v provozu místem, kde koroze začne zdaleka nejdřív a životnost toho okna tím pak bude výrazně snížena.
Já neznám podrobnosti, ale mám takový pocit, že v automotive je v současné době zavedeno vyrábět korozně namáhané podvozkové díly právě ze žárově pozinkovaného plechu a aby nedošlo v místě svaru k poškození žárového zinku a tím k výraznému snížení korozní ochrany, je tam prováděno buď tvrdé pájení nebo svařování nízkotavitelným (okolo 1000 st C) přídavným materiálem na bázi mědi. Nějak to prostě tam je vyřešeno, k obecné spokojenosti.
Navrhuji to zjistit, jak to je přesně a použít i na ty rámy autobusů z toho pozinku.
Offline
Radim napsal(a):
Žárový zinek totiž nevytváří jednoznačné rozhraní zinek - železo. mezi zinkem a železem totiž dochází při teplote žárového zinkování ke vzniku slitin neboli zinek a železo do sebe vzájemně difunduje. Proto úplné mechanické odstranění žárového zinku je obtížné.
Viz třeba tady: http://www.konstrukce.cz/clanek/zarove- … uzivatele/
Co se týká těch rámů oken do autobusu, pokud se má z míst svaru ten zinek jakýmkoliv způsobem odstraňovat, je třeba velice dobře posoudit následnou korozní ochranu. Může se stát, že místo svaru pak bude v provozu místem, kde koroze začne zdaleka nejdřív a životnost toho okna tím pak bude výrazně snížena.
Já neznám podrobnosti, ale mám takový pocit, že v automotive je v současné době zavedeno vyrábět korozně namáhané podvozkové díly právě ze žárově pozinkovaného plechu a aby nedošlo v místě svaru k poškození žárového zinku a tím k výraznému snížení korozní ochrany, je tam prováděno buď tvrdé pájení nebo svařování nízkotavitelným (okolo 1000 st C) přídavným materiálem na bázi mědi. Nějak to prostě tam je vyřešeno, k obecné spokojenosti.
Navrhuji to zjistit, jak to je přesně a použít i na ty rámy autobusů z toho pozinku.
Tuhle zakázku už děláme spoustu let. Zatím jsme neměli žádné negativní reakce ohledné koroze. Tyto spoje po odzinkovaní v kyselině, následném svaření zlehka, očistíme a natřem silikonem.
Tento postup, chemickou cestu chceme opustit. Proto jsme postupovali tak jak jsem psal výše. Bohužel bez úspěchu.
Offline
kemppin napsal(a):
Zkoušel jsem drát Zinkromax.Funguje velice dobře právě na pozinku bez očištění.
Pozor na výpary!!! Bez filtroventilace bych to dělat nechtěl.
Na tento Vámi zmiňovaný drát můžeme použít jedno z našich CO svařovacích zdroju????
MigaTronic KDX 250
Messer LINCOLN
CLOOS GLC 255
CLOOS ONIEO 250
MigaTronic KDX 250
ESAB MIG C 250
Fronius VS 2500
Offline
Na zdroji asi třeba vyzkoušet. U mě KEMPO WELD 4000W.
Plyn Ar 4,8
Offline
Prave som absolvoval skolenie v Skode Mlada Boleslav. /oprava karoserii/
Vonkajsie oplechovanie /nie nosne casti/ sme zvarali MIGom drot CUSi3. Masinka od Migatronicu.
Bez problemu to spajkuje cez zinkovu vrstvu a nato je to urcene :-)
Zvara sa na tupo./podla postupov vyrobcu k opravam ich karoserii/ Nie celkom a nie vsade je to koser /podla mna/ ale ked to tak chce fabrika.
Dodrzuje sa jemna spara na zatecenie spajky.
Na okraj. Tmelenie cinovym tmelom a nato zaklad 2K.
Co mam chapat pod - zatrieme silikonom- ?
Online
Tak auta a vůbec plech určenej pro MIG pájení je galvanickej pozinek, aluzinek, titanzinek nebo navalcovaná vrstva zinku. Podstata je že vrstva zinku je slabší a ma rovnoměrnou tlouštku. Prostě bych ty díly nechal vypálit z elopozinku. Laseraři budou radši, těm taky žarovej pozink moc radosti nedělá cena je cca. o 1 až 2 Kč na kilo víc než žárovej. A pak to zkusit tím MIG pájením nebo zase zkusit tu mechanickou cestu. Prostě opustit žárovej pozink.
Offline
Galvanický zinek asi ne, protože je hodně pórovitý. Titan zinek asi taky ne, protože to je v podstatě zinek legovaný do 1 % titanem a mědí, ten by se musel spojovat měkkým pájením nebo klempířským spojem.
Naválcovaný zinek se asi myslí žárové pokovení ve formě kontinuálního pásu protahovaného lázní s roztaveným kovem. Plech se zdrží v lázni jen pár sekund a roztavený kov je nad lázní stírán na stanovenou tloušťku od několik po cca 30 mikronů. Pokud to je zinek, tak to je pozink plech, pokud to je slitina hliníku a zinku 55Al , je to aluzink.
Ten by se měl hodit na svařování mnohem lépe než klasický pozinkovaný plech.
Jen by asi bylo třeba dávat pozor, aby se stejně jako u klasického žárově pozinkovaného plechu nejednalo o plech určený k venkovnímu či vnitřnímu použití bez povrchové úpravy. Takový plech bývá upravován pasivací povrchu a několikamikronovým nátěrem krycí vrstvy dost odolného průhledného laku, který není určený pro další přelakování. Takže by na něm nemusela držet barva.
Teď mě napadá dodatečně, proč se nepoužila už od začátklu klasická varianta povrchovky? Díly svařit z klasického černého plechu, pokud se to netvaruje, tak třeba ani ne z hlubokotažného, ale z nějakého "klasičtějšího" , který má mimochodem i coby černý plech vyšší korozní odolnost i pevnost. A svařené rámy oken opatřit kataforézou a vrchní barvou práškovým lakem. To by mělo po celou životnost autobusu úplně stačit. Rozhodně by to mělo mít větší korozní životnost než okolí místa svarů v tom pozinku, i když se ta okolí svaru pečlivě čistí a natírají zinkovou barvou.
Editoval Radim (06-03-2016 10:02:51)
Offline
SO 545 napsal(a):
Prave som absolvoval skolenie v Skode Mlada Boleslav. /oprava karoserii/
Vonkajsie oplechovanie /nie nosne casti/ sme zvarali MIGom drot CUSi3. Masinka od Migatronicu.
Bez problemu to spajkuje cez zinkovu vrstvu a nato je to urcene :-)
Zvara sa na tupo./podla postupov vyrobcu k opravam ich karoserii/ Nie celkom a nie vsade je to koser /podla mna/ ale ked to tak chce fabrika.
Dodrzuje sa jemna spara na zatecenie spajky.
Na okraj. Tmelenie cinovym tmelom a nato zaklad 2K.
Co mam chapat pod - zatrieme silikonom- ?
Děkuji za reakci... Pro nás je ale tato metoda bohužel nevyhovující. Jelikož svár je nehezký. U zákazníka v německu by nám to neprošlo.
Pokusím se co nejdříve zjistit jak sem dostat fotky abych názorně ukázal jak CuSi3 drátem svár vypadá. Na ten rám příjde ještě nasdit
těsnící guma a to je duvod proč svár musí být co nejhladčí. Kvůli času si nemůžeme ani dovolit dodatečné broušení.
https://drive.google.com/folderview?id= … sp=sharing
Editoval NVRBCKDWN (06-03-2016 14:39:01)
Offline
Radim napsal(a):
Galvanický zinek asi ne, protože je hodně pórovitý. Titan zinek asi taky ne, protože to je v podstatě zinek legovaný do 1 % titanem a mědí, ten by se musel spojovat měkkým pájením nebo klempířským spojem.
Naválcovaný zinek se asi myslí žárové pokovení ve formě kontinuálního pásu protahovaného lázní s roztaveným kovem. Plech se zdrží v lázni jen pár sekund a roztavený kov je nad lázní stírán na stanovenou tloušťku od několik po cca 30 mikronů. Pokud to je zinek, tak to je pozink plech, pokud to je slitina hliníku a zinku 55Al , je to aluzink.
Ten by se měl hodit na svařování mnohem lépe než klasický pozinkovaný plech.
Jen by asi bylo třeba dávat pozor, aby se stejně jako u klasického žárově pozinkovaného plechu nejednalo o plech určený k venkovnímu či vnitřnímu použití bez povrchové úpravy. Takový plech bývá upravován pasivací povrchu a několikamikronovým nátěrem krycí vrstvy dost odolného průhledného laku, který není určený pro další přelakování. Takže by na něm nemusela držet barva.
Teď mě napadá dodatečně, proč se nepoužila už od začátklu klasická varianta povrchovky? Díly svařit z klasického černého plechu, pokud se to netvaruje, tak třeba ani ne z hlubokotažného, ale z nějakého "klasičtějšího" , který má mimochodem i coby černý plech vyšší korozní odolnost i pevnost. A svařené rámy oken opatřit kataforézou a vrchní barvou práškovým lakem. To by mělo po celou životnost autobusu úplně stačit. Rozhodně by to mělo mít větší korozní životnost než okolí místa svarů v tom pozinku, i když se ta okolí svaru pečlivě čistí a natírají zinkovou barvou.
Děkuji za reakci. Opravdu netuším proč před mým nástupem do firmy někdo nepřišel s tímhle řešením. Ale jelikož jsem přesvědčen, že nad touto variantou už někdo přemýšlel a neaplikovali jsme ji doposud, budu předpokládat že náš německý zákazník si nepřeje tuto povrchovou úpravu. Změna materiálu mi asi neprojde, zkusím se na to podívat zda by nebylo i v tomto řešení. Každopádně bych chtěl najít řešení. I pokud by to mělo znamenat změnu postupu odzinkovaní. Chemickou cestu chceme úplně odstranit/vyloučit.
https://drive.google.com/folderview?id= … sp=sharing
Offline
No jak znám Němce o změně neni řec. Pro to pájení je potřeba spara. Pak by to vypadalo lip.. I tim Tigem mi pardon prijde ošklivý.. Ale asi to děla i zinek..
Offline
RV napsal(a):
No jak znám Němce o změně neni řec. Pro to pájení je potřeba spara. Pak by to vypadalo lip.. I tim Tigem mi pardon prijde ošklivý.. Ale asi to děla i zinek..
Ano ano, ten svár je ošklivý protože takhle nám to dělá problémy po odstranění zinku mechanickou cestou. Pokud zinek odstraníme chemicky, nemáme stím problémy. Sváry jsou hezké, neprská to. Jen prostě práce s kyselinou je na h...o. Musíme to dělat venku (i v mrazech, dešti), je to nebezpečné kvůli poleptání atd.
Offline
Nemám zkušenosti s odleptáním tak bych rád věděl jak dlouho se to odleptává??
Já bych se to pokusil řešil přípravkem( takovou malou překlápěcí leptací komorou kam se zasouvaj ty konce bez nebezpečné manipulace)
Offline
fmodel napsal(a):
Nemám zkušenosti s odleptáním tak bych rád věděl jak dlouho se to odleptává??
Já bych se to pokusil řešil přípravkem( takovou malou překlápěcí leptací komorou kam se zasouvaj ty konce bez nebezpečné manipulace)
Děkuji Vám za reakci. Je to otázka cca 2-3 minut + oplach v čisté vodě. Chemickou cestu chceme úplně odbourat.
Offline
(jen pro zajímavost)
Dobrý den,
mohu potvrdit, jak psal SO 545.
V automotive u karoserií se zinková vrstva neodstraňuje.
Používá se pájení drátem CUSi3 + malá mezera mezi dílci k zatečení pájky.
V prototypové a sériové výrobě se využívá laserového pájení. Pro opravy MIG.
Pevnost pájeného spoje odpovídá pevnosti hlubokotažných ocelí typu DC06, DX 54, atd...
Laserový pájený spoj - přídavný materiál CuSi3, tloušťka plechu 0,8 mm.
Editoval DaM (10-03-2016 18:19:30)
Offline
DaM napsal(a):
(jen pro zajímavost)
Dobrý den,
mohu potvrdit, jak psal SO 545.
V automotive u karoserií se zinková vrstva neodstraňuje.
Používá se pájení drátem CUSi3 + malá mezera mezi dílci k zatečení pájky.
V prototypové a sériové výrobě se využívá laserového pájení. Pro opravy MIG.
Pevnost pájeného spoje odpovídá pevnosti hlubokotažných ocelí typu DC06, DX 54, atd...
Odpoledne přidám fotku laserového pájeného spoje.
Velice Vám děkuji za reakci.
Jak už jsem zde psal. Metodu CuSi3 už jsme zkoušeli, je zde i foto jak svár vypadá... My ten svár potřebujeme co nejčistčí, aby tam dobře zapadla těsnící guma a nedělalo nám to "boule". To senám ale touto metodou nepodařilo. Nabízí se teď otázka, zda to náhodou není šikovností svářeče. Třeba někdo metodou CuSi3 umí svařovat mnohem lépe než naši svářeči.
Offline
DaM napsal(a):
(jen pro zajímavost)
Dobrý den,
mohu potvrdit, jak psal SO 545.
V automotive u karoserií se zinková vrstva neodstraňuje.
Používá se pájení drátem CUSi3 + malá mezera mezi dílci k zatečení pájky.
V prototypové a sériové výrobě se využívá laserového pájení. Pro opravy MIG.
Pevnost pájeného spoje odpovídá pevnosti hlubokotažných ocelí typu DC06, DX 54, atd...
Odpoledne přidám fotku laserového pájeného spoje.
Dobrý den,
mohl by jste prosím sem, nebo mě na mail zaslat foto toho laserového pájení?
Děkuji
Offline
NVRBCKDWN napsal(a):
DaM napsal(a):
(jen pro zajímavost)
Dobrý den,
mohu potvrdit, jak psal SO 545.
V automotive u karoserií se zinková vrstva neodstraňuje.
Používá se pájení drátem CUSi3 + malá mezera mezi dílci k zatečení pájky.
V prototypové a sériové výrobě se využívá laserového pájení. Pro opravy MIG.
Pevnost pájeného spoje odpovídá pevnosti hlubokotažných ocelí typu DC06, DX 54, atd...
Odpoledne přidám fotku laserového pájeného spoje.Velice Vám děkuji za reakci.
Jak už jsem zde psal. Metodu CuSi3 už jsme zkoušeli, je zde i foto jak svár vypadá... My ten svár potřebujeme co nejčistčí, aby tam dobře zapadla těsnící guma a nedělalo nám to "boule". To senám ale touto metodou nepodařilo. Nabízí se teď otázka, zda to náhodou není šikovností svářeče. Třeba někdo metodou CuSi3 umí svařovat mnohem lépe než naši svářeči.
Podle mého názoru tam bude rozdíl v kvalitě zinkové vrstvy. Tloušťce ?, povrchové úpravy povrchu pozinku? ....
Takže použít přesně stejný pozink, jaký se používá v automotive pro to pájení CuSi3.
Offline
NVRBCKDWN napsal(a):
DaM napsal(a):
(jen pro zajímavost)
Dobrý den,
mohu potvrdit, jak psal SO 545.
V automotive u karoserií se zinková vrstva neodstraňuje.
Používá se pájení drátem CUSi3 + malá mezera mezi dílci k zatečení pájky.
V prototypové a sériové výrobě se využívá laserového pájení. Pro opravy MIG.
Pevnost pájeného spoje odpovídá pevnosti hlubokotažných ocelí typu DC06, DX 54, atd...
Odpoledne přidám fotku laserového pájeného spoje.Dobrý den,
mohl by jste prosím sem, nebo mě na mail zaslat foto toho laserového pájení?
Děkuji
Dobrý den,
přidal jsem foto do předchozího příspěvku.
Offline
NVRBCKDWN: Až to vyřešíte, napiš tady jak. Jako povrcháře by mě to docela zajímalo.
Offline
Radim napsal(a):
NVRBCKDWN: Až to vyřešíte, napiš tady jak. Jako povrcháře by mě to docela zajímalo.
Zatím se nám to nedaří vyřešit. Uvažuji i o možnosti chemické cesty... ale, né tak drastickou formou jako je kyselina chlorovodíková nebo solná.
Offline
Zdravím místní borce,
takže pánové svářeči a povrcháři. Už jsem opravdu zoufalý. Vedení společnosti na mě tlačí s řešením a jsem schopni udělat i jisté ústupky. Proto znovu se ptám a prosím Vás o vaše rady, zkušenosti, nápady a poznatky.
Budu opravdu VDĚČNÝ za vaše reakce. Pokud by jste měli nápad i na jinou metodu odstranění zinku, tak sem sní ). Budu zvažovat i neopuštění chemické cesty. Jen by jsme radši vyzkoušeli méně drastické metody než je kyselina chlorovodiková nebo solná. Nechceme výpary vodíku a jiné kyselé výpary které negativně působí na povrch Fe.
Mechanickou cestou jsme odstraňovali zinek přímou frézkou, kde jsme si vyrobili hliníkovou hlavu, která měla prostor na frézováni pouze pro 1,5mm plech. Brus byl proveden stopkovou frézou. Myslím a jsem přesvědčen, že zinek se nám při broušení "nalepí" na stopkovou frézu a opětovně se nám vpraví do materiálu. Napadlo mě jestli existuje nějaká povrchová úprava stopkové frézy průměr 12mm. Napadlo mě jestli by nepomohla titanová povrchová úprava frézky.
Ještě jednou Vám děkuji za přečtení a reakce.
Offline
To: NVRBCKDWN. Na nete sa dajú vyhľadať materiály, kde sú prezentované veľmi kvalitné spoje metódou MIG s použitím CuSi3 a tiež známe automobilky túto metódu používajú. Takže to zrejme funguje, problém asi u vás bude nezvládnutie tejto technológie, čo je pochopiteľné nakoľko personál nebol na toto metódu zaškolený. Nebolo by lepšie obrátiť sa na odborníkov, ktorí túto metódu buď používajú alebo dokonca vyučujú a zaplatiť nejakú inštruktáž? Verím, že skúsení zvárači toho veľa nepotrebujú, jednoducho nakopnúť a upozorniť na prípadné záludnosti.
Offline