SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Postup při výběru je stále stejný-Zhodnotit co,kde a jak často plánujete svařovat,cenu,dostupnost a kvalitu servisu.Myslím že ani s jednou z výčtu neuděláte vyloženou chybu(pokud nenatrefíte na jankovatej kus).

No a co se juknout na osvědčené Pico 162 nebo 180 puls?Přesto bych Vám doporučila multifunkci, nevíte co se vyvrbí a Mag má jisté výhody,......zdravím

Stepi13 napsal(a):

Nabízí nějakou novinku 100 kHz invertorovou technologii
v SMD. To ale fakt nevím, co to je?? Můžete někdo poradit?

Jen pokrok ve vývoji elektronických součástek.
100khz znamená vyšší kmitočet, kterým se transformuje síťové napětí a proud na svařovací napětí a proud, což znamená na stejný výkon invertoru znatelně menší hlavní feritové trafo.
Neboli invertor je menší lehčí a v součtu při svařování méně topí. Taky to ale znamená, že tam jsou hlavní součástky použity novější, které už takový vyšší kmitočet dokáží bez problémů zvládat. Takže případné opravy budou dražší, náročnější a náhradní součástky hůř sehnatelné, protože to budou součásty dodávané víc fabrikám pro výrobu nových "bazmeků"  a zatím málo batstlířům a opravářům.
SMD znamená pravděpodobně to, že nevýkonové součástky na deskách jsou všechny miniaturizovány a desky vyrobeny v automatické osazovací a pájecí lince bez nebo jen s minimálním dodatečným ručním pájením. Neboli celá elektronika, nejen feritová trafa invertoru, jsou levnější a menší. A značně náročnější na amatérské opravy bez přístupu k dokumentaci invertoru.

Editoval Radim (25-01-2016 10:51:00)

styles
V roce 1995 jsem zakoupil svůj první invertor Castolin za 26 000 kč a po záruce ho kolega strhnul kabelama
ze stolu.
Vezl jsem ho na opravu do zastoupení f. Castoline v Praze a po 14 dnech mně přišel rozpočet na výměnu základní
desky za 24 000 kč    svářečku jsme vyhodili a koupili TP 1500 od tý doby nechci o Castoline slyšet .....

styles napsal(a):

to milosak
Stroje Castolin jsou výborné stroje,ale co asi nevíte-jsou to klony Froniuse-takže vlastně pouze ještě dražší Fronius. Domnívám že jste to měl nějaký druh PowerMax-e, kde je vevnitř deska totožná s TP1400 pouze s otočenou čelní zadávací destičkou. U nových typů pak deska z TP1500. U toho starého Castolina pokud byl vepředu otočný vypínač-tak se ještě mohlo jednat o klon stroje Selco řady 13x, nebo 15x. Škoda že jste stroj vyhodil,neboť dnes by se dalo reálně uvažovat o opravě jeho desky,nebo bych od Vás tu desku koupil na náhradní díly,nebo i celý stroj za rozumnou cenu. Takže jste měl vlastně to samé jen teď o jeden typ mladší= toTP1500. A pokud se Vám pokazí-tak Fronius také bude jen měnit celou desku. I desky z TP 1500 se dají opravovat pokud jsou nějaké vadné jako zdroj náhradních dílů-,neboť některé věci třeba koncový výkonový monoblok si dávají dělat na zakázku do svého-atypického pouzdra-když popřemýšlíte proč,tak jediné je asi to aby desky ani podobní "zoufalci"jako styles nemohli opravovat a naopak bylo co stále vyrábět.Takže vadné desky rozhodně nevyhazujte. Asi tak.

V 90. letech jsem opravy neřešil, protože na tento invertor bylo vyděláno za 2 - 3 dni 
Bohužel pro mě dnes je jiná doba , a proto díky za nabídku.

styles napsal(a):

To jste v 90.letech vydělal svařováním za dva až tři dny 26 000 Kč ??? Takže měsíčně čtvrt melounu?
Proč jsem se já debil také nenaučil svařovat!! No pro mě už pozdě!

Svařování bylo jenom a pouze velmi okrajová záležitost a ten nápad v 90 letech (nebyl můj) se jmenoval
zámečnická pohotovost.

Díky stylesi zvlášť za poslední příspěvek. To je přesně to, co by měli všichni adepti na koupi jakékoliv svářečky absolvovat. Bohužel, pro mnohé je kriteriem cena. A pak začnou takový nesedící stroj různě "tunit", aby se s tím dalo aspoň trochu pracovat.
Okamžitě by tu ubyla hromada příspěvků typu: "Co říkáte na XXXX v porovnání s YYYY nebo ZZZZ?" "Co so myslíte o MIG/TIG/plazma AAAA?".  Jedinou výhodou snad je, že i když si někdo pořídí sebehorší křáp tak nikdy nepřizná, že to není to pravé ořechové. Jenže on nemá co přiznat když ani neví, jak se chovají jiné zdroje.

To je pravda, až tam budou normálně používané vícevrstvé desky plošných spojů, bude možnost opravy velice nepravděpodobná.
A ono k tomu nakonec dojde, protože prodej klasických počítačů a notebooků klesá, mladým už dnes leckdy stačí jen chytrý mobil a tablet a ty mají tu elektronickou technologii ještě o řád miniaturnější. Zůstane tak volné množství kapacity na velkých linkách na výrobu základních desek počítačů a dalších PC komponent s vícevrstvými plošnými spoji a SMD součástkami, takže bude snaha na nich dělat touto technologií hafo další jiné všemožné elektroniky včetně invertorů.

depák pár dní sváření v tričku a bez rukavic ,pak slezou

styles napsal(a):

Ale tablety a mobily se ještě dají opravovat=zase jak co na nich. Ale už jsou nové technologie,ne kterých už nebude opravdu co asi opravovat. Ale starý dinosaurus=styles už zřejmě dožije na tom co dělal.
Tak se pokochejte-co Vás mladší ještě čeká a je to opravdu velmi pěkné.
      https://www.youtube.com/embed/9J7GpVQCfms

Jasně, na všem se dá vždycky něco opravit, občas někdo vyměňuje nafouklé elektrolyty na základní desce PC nebo někdo zapéká kartu do PC v troubě, nebo opravuje tablet a pak ho skládá dohromady vodivým lepidlem ...Vždycky budou takoví bastlíři. Ale bude čím dál obtížnější těmi opravami zaručit další chod příslušného "bazmeku" tak bezporuchový, aby to šlo používat. A bude to čím dál amatérštější, protože profesionální opraváři toho budou schopni opravit čím dál méně.

Jak je zahoření uvnitř vícevrstvé desky, tak to je jasné .Jinak ale základní deskou tečou taky docela velké proudy, konkrétně do napájení procesoru, při tom nízkém napětí okolo jednoho voltu. Ale asi to není tak extrémně kritické jako u invertoru, díky právě tomu nízkému napětí.
Jinak já už PC desky a PC komponenty beru v podstatě jako neopravitelné. Většinou při skládání Pc volím nižší výkony a hodně vzdušné uspořádání, takže elektronika není příliš namáhána teplem.

Editoval Radim (25-01-2016 19:02:11)

styles: No ono je u PC elektroniky pro laika, i bastlíře, kdo nemá příslušné velmi drahé přístroje nebo přístup k servisním manuálům třeba základních desek, v podstatě nemožné zjistit, co je na desce špatně. Snad jedině právě ty nafouklé kondenzátory jsou víceméně jistota. Viditelně spálené mosfety v napájecí části jsou v podstatě stejný problém jako spálený výkonový spínač v invertoru, bez proměření není jasné, co tam mimo mosfety odešlo.
Možná někdy v budoucnu pokročí integrace natolik, že i na kusu elektroniky za desetinu měsíčního platu, jako je dnes základní deska PC, se vyplatí servisní obvod se servisním výstupem, ze kterého bude možné načíst data a na jejich základě identifikovat a opravit některé časté poruchy. Případně se to nevyplatí, ale firmy k tomu dotlačí potřeba zmenšovat množství elektronického odpadu. Což se může stát, protože až se rozjede internet věcí, inteligentní elektrické sítě a nakonec třeba i Průmysl 4,0, vzroste produkce elektronického odpadu na násobky současného stavu a vznikne z toho mnohem větší problém než je dnes.
Ale třeba k těm nafouklým kondenzátorům, já doma provozuju počítače už 20 let, kromě prvního jsem si  všechy skládal sám, vystřídal jsem v PC snad už 10 základních desek a nikdy jsem na žádné nafouklý elektrolyt neviděl. většina desek, co měním, v okamžiku výměny funguje bez problémů. V současné době provozuji desku koupenou někdy přede 5 lety a provozovanou 3 - 4 roky, většinou přes den 8 - 12 hodin denně a v poslední době nonstop 24 hodin. Zdroj mám ještě z předchozího, tudíž starý 8, možná 10 let a pořád bez problémů, přitom nekupuji jiné zdroje než ty nejlevnější za pár stovek.
Problém má možná PC firma, když třeba získá zakázku na osazení počítači díky nejnižší ceně a aby se do toho vešli, tak musí vzít jako základní desku ten nejlevnější výprodejový aušus skutečně osazený levným nekvalitníma součástkama, který navíc hodně topí a navíc to nacpou do drobné krabice, kde se to nemá jak chladit, potom je jasné, že to za rok, dva roky chcípne.
Mimochodem v kvalitě elektronických součástek nadělala velký problém právě EU zákazem olova v pájce. Běžná, osvědčený a kvalitní povrchová úprava vývodů je měď galvanicky pokovená cínem. Jenomže to je kvalitní povrchovka jenom pro pájení klasickou olovnatou pájkou. Pokud se takové součástky pájí pájkou bez obsahu olova, tedy prakticky čistým cínem, vznikne tam po pájení rozhraní měď - cín a na něm se vytváří křehká intermetalická sloučenina SnCu už při pájení. Ta roste i za normální teploty a do roka, dvou let dosáhne takové tloušťky, že při každém pnutí začne praskat a vytvářet studeňák. Pokud se pájí neodborně a moc dlouho třeba pistolovou pájkou, tak to nebezpečí vznikne ještě o dost dřív.
Pro pájení bezolovnatými pájkami se proto vyvinula úprava, že se vývody součástek místo cínování niklují. Nikl potom tvoří mezivrstvu mezi mědí vývodu a cínem pájky. Jenže nikl je hůř pájitelný a cínová bezolovnatá pájka hůř smáčí, takže pájení vyžaduje účinnější tavidla a čistější vývody. Elekronické součástky, mají li být desky spojů s nimi kvalitní, se potom musí použít - zapájet do desek, do půl roku od jejich výroby. Pokud se to nestihne, stejná součástka se automaticky stává druhojakostní a pokud se použije, vykazuje pak deska vyšší procento chyb.
Což potom všelijak deklasuje ty prodejce součástek, co skaldují v prodejnách součástky třeba i roky, pokud nakoupí "novější provedení" s těmi poniklovanými vývody. Stejně jako šuplíkové zásoby.

Stylesi i když jsem to tu již jednou napsal. Tak to zopakuji. Opravil jsem spousty elektronických zařízení. Když jsem opravoval televizory ap. musel jsem za měsíc opravit i více než 100ks. Dnes se tím neživím, ale neustále vývoj elektroniky sleduji a občas něco ze zájmu opravím. A vždy rostu, když čtu, nebo slyším: nejde to , nevíš co by to mohlo být? a tak nějak.  např. Je spálenej tam nějaký odpor nevíš jakou má hodnotu? Přitom já považuji za správný postup: Zjistit jak se závada projevuje a pokud to jde, tak okolnosti, za jakých vznikla. (lékaři tomu říkají anamnéza) Na základě skutečné znalosti, jak zařízení funguje, jak pracují jednotlivé obvody se stanoví, ve kterém obvodu by se závada mohla vyskytnout, nebo který obvod závADU ZPŮSOBIL (zase ten Caps Lock-mám menší klávesnici, ale ruce mě zůstaly stejné). Pak je potřeba vymyslet, jak postupovat, aby se předpoklad buď potvrdil, nebo zjistil omyl. Tedy kde a jak a čím měřit a vědět co mám naměřit. Do toho už vstupuje detailní znalost těchto obvodů vč. použitých součástek. Jde o znalost a zase znalost. Bohužel v elektronice skutečná příčina nebývá vidět, to co bývá vidět, jsou většinou důsledky. Takže tolik na podporu toho co tu o elektronice píšete.