SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Osobne nevidim rozdiel v pevnosti a spolahlivosti zvarov medzi metodami MIG/MAG a MMA, pokial su na dany material a polohu zvarania dodrzane parametre zvarania a priprava materialu pred samotnym zvaranim.

laicky porovnam pri rovnani palici a nevidim zadny rozdil

Děkuji Vám za postřehy,
pokud bych to řekl laicky, jde mi o to zda můžu výrobkům (stojan, regál, konzola atd) , které bych dobře svařil COčkem (omi 205/6) věřit stejně jako v případě použití solidnějšího invertoru....

Pro stacionární použití metoda MAG plně vyhovuje.

Jimmys3 napsal(a):

Když už jste tu začali takhle poměrně zajímavé téma, tak se ještě zeptám, jak si stojí TIG oproti MMA a MAG? Já si myslím, že ten TIG se bude hodně blížit kvalitativně té elektrodě. Co myslíte vy?

Metodou TIG lze, co se týče kvality a vzhledu z těchto jmenovaných metod dosáhnout vůbec nejkvalitnější spoj. Při správném provedení, naprosto bez rozstřiku a zakouření zákl. mat.
TIG je zejména vhodný pro svařování a navařování speciálních kovů a slitin. (Al, Mg, Ti, Zr, Cu atd...) Nevýhodou je, že je to nejméně produktivní a nejdražší metoda. Takže by byla hovadina na př. vařit regál do garáže z černé oceli TIGem.

Nebudu se detailně rozepisovat, přímo zde je fajn odkaz: http://www.svarbazar.cz/phprs/view.php? … 2008011702

Ivko když diskutabilní, tak diskutujme.

1, Jen naprostý svářečský laik udělá obalovanou elektrodou (MMA) slepenec, který upadne při ošklivém pohledu na něj. Obalovaná elektroda už ze svého principu soustředění tepla při hoření krátkého oblouku, odtavování jádra a obalu, skoro automaticky zaručuje aspoň minimální závar do základního materiálu. Nesprávné vedení elektrody na vytvořeném sváru pozná podle vzhledu každý.
2, Metodou MIG/MAG udělá vzhledný svár i slepec (kolik svářečů stehuje i bez svářečské kukly?), jenže vzhled u této metody je velice ošidný parametr a o kvalitě sváru vypovídá jen málo. Už jsem viděl stovky hezkých svárů metodou MIG/MAG odloupnutých na jedné straně spoje. Je to způsobeno zpravidla nesprávným vedení hořáku. Při hoření i více než 10 mm dlouhého oblouku není až tak jednoduché přesně ohlídat správné natavování svarových ploch a ještě při tom vytvořit svár o správné velikosti a tvaru.

Jako začínající svářeč jsem se vždycky trochu vztekal, když mi někdo pohaněl některý né moc povedený svár. Při svařování na tlakových částech na velkých elektrárnách s vysokým podílem RTG kontrol mně to vztekání rychle přešlo. Při práci na velkých produktovodech jsem si zase víc začal vážit možnosti svařovat v teplíčku v dílně. A i když jsem svařoval postupně autogenem, MMA, TIGem, MIG/MAG nějak mě nikdy nenapadlo některou z těchto metod ponižovat či povyšovat. Každá má své oprávněné pole působnosti.

Každá ta metoda chce bezesporu své a je vhodnější pro nějakou jinou aplikaci.Odtavující se elektroda v ochranné atmosféře je jasně ideální na objem výroby,případně nastehování svařence(je lepší,respektive pohodlnější vzít hořák,udělat prd prd a drží to pokopě než škrtat eldou na základním materiálu a přenášet oblouk do místa stehu).
Pro MMA mluví snažší dostupnost široké škály přídavných materiálů,včetně vyloženě speciálek.
Z vlastní zkušenosti můžu říct že ani dynamicky nebo rázy namáhané sváry provedené magem jen tak hned neprasknou-ovšem dobře provařené,nikoliv jen "přilepené".To samé platí pro eldu.

Editoval Ládes (06-07-2014 21:03:21)