SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Uvazujete celkem logicky   I profil se da svarit tak aby se neprohnul.Je treba si spravne pripravit svarove plochy x svar ( v tomto pripade nebude moc velky) a pak si svarenec srovnat do roviny a radne nabodovat a hlavne prubezne kontrolovat "podle oka".Behem svareni se bude svarenec ruzne prohybat takze je mozno a nutno zpusohem kladeni svaru eliminovat pripadny pruhyb.Delsi svary je dobre rozdelit na kratsi s opacnym smerem svareni nebo svaret vratnym krokem.
Co se tyka vypoctu pevnosti s tim neporadim.

Vystuhy se davaji do mist kde mate svary 7 a 8 v tomto pripade staci z plechu tl
3mm 2 kusy  120-130*200 preplatovani je vhodne obvzlast u takto planovaneho  zatizeni.

Takovychto svaru jsem delal desitky chce to jen trosku peclivosti a selskeho rozumu pri svareni

Elektrody staci 2.5  a to je vse na co si ted v polospanku vzpominam.

Editoval Honza007 (25-10-2012 23:30:09)

No než si navrhneš výztuhy , je třeba znát rozměry pojezdu , jestli dovolí některé výztuhy vůbec navařit . Profisvár se dělá tak , že se jedna část seřízne do špičky a do protějšku se vytvoří V dutina . No a pak se takto do sebe vetknuté kusy svaří i bez výztuh .

Děkuju všem za názory, ale hlavně bobobo-vi za tu vychytávku s tím seříznutím protikusů do špičky - to je věc očividně z praxe (která mě nenapadla) a určitě to tak udělám.

Ještě by mě hodně zajímala ta postupnost při svařování aby se traverza neskřivila jestli by někdo věděl ... (?)

A taky jaká může být přibližná nosnost celého nosníku (zřejmě tedy uprostřed), takto zhotoveného a umístněného (?)

Po traverze by měla jezdit přibližně takováto jednoduchá kočka - pojezd (zatím nemám - budu teprve zhánět)

Editoval rada (26-10-2012 18:23:57)

Pokud vse udelate spravne nosnost svareneho profilu se nebude lisit od profilu z jednoho kusu.
to:Kirkmen  tak uplne to hloupost neni takhle jsme je bezne spojovali (a neco jich bylo)  dokonce to tak vyzadoval statik. vystuha ma smysl na spodni pasnici nahore je zbytecna(pokud nepujde o dynamicke zatezovani v ruznych smerech coz v tomto pripade asi nebude) a protoze se na spodni pasnici ktera je namahana predevsim tahem nedala vystuha dat(treba kvuli kocce tak se vystuzoval krcek ktery je take namahany dole tahem nahore tlakem a v celem prurezu ohybem (zjednoduseno).

Ale k veci to se takhle dost tezko vysvetluje ale neni problem to zavarit rovne.V zasade je treba jak jsem uz tady psal nejdrive vse vyukosovat a pak nejlepe dat na tri kozy ktere budete mit v rovine polozit spojem na prostredni kozu a srovnat si svarenec do roviny a pak vzdy naproti sobe za staleho kontrolovani radne nastehovat1,5-2 cm stehy.Pokud to budete mit rovne a ze vsech stran nastehovano tak uz mate z pulky vyhrano.A pak to uz jen postupne stridave ze vsech stran zavarite.Klidne bych to i predvedl ale nevim odkud jste.

Dost casto kupuji material na domaci kuteni ve srote;) cena je nekde jinde jak u ferony;)

Honza007 : taky jsem už ve šrotě nakoupil, ale většinou to je kompromis co do váhy - protože chtít po nich něco zkrátit nebo říznout není vždy úplně jednoduché, a i samotný materiál bývá často zdeformovaný, ale dá se sem-tam něco najít a použít, to jo

JARDA V : jasně, přioritu mám - to hlavně kvalitně svařit (aby to v budoucnu někoho nezabilo, až se na to něco pověsí...), a potřebnou délku říznu  od jednoho konce - to je jasné, takže svar patrně nebude uprostřed (což je teoreticky mírně lepší).
Jako rovinu a příložník chci použít třetí íčko(které je k dispozici), na které oba svařované kusy svěrkama přišponuju.
/ vzhledem k počasí to ale možná nechám až na jaro.../

Jestli mohu doporucit nepouzivej dalsi profil jako prilozku rovnej to dle oka je to presnejsi (rada z praxe) pokud nemas problemy se zrakem pak uvidis okamzite kam se icko prohyba.

Jak pise bourac ohledne pevnosti se zpravidla voli pridavny material ktery je o neco pevnejsi nez zakladni material.A pokud to jiz nekde praskne tak nejspise v  tepelne ovlivnene oblasti vedle svaru.

Editoval Honza007 (26-10-2012 21:26:59)

JARDA V : břemeno (počítám max.tak 500-600kg) a bude určitě přejíždět přes svařované místo, tak jestli to bude uprostřed - nebo jestli bude přejížděný spoj o metr ku stěně, zase tak obrovský rozdíl asi nebude(při zátěži do těch cca 600kg) ? . Základem je to hlavně dobře provařit v celé síle materiálu, pak je celkem jedno kde spojovaný spoj je (jak nastínil bourač). Svařovat by se mělo hlavně i tak, aby byla pokud možno zachována rovina z pohlededu tepel.pnutí ve svaru- a nemusel jsem vkládat kompenzační svary(cca pokud možno), které by celý nosník dostaly do přímky.
A to je ten 'majstr štik' na který jsou potřebné letité praktické zkušenosti se svařováním různých profilů při zachování přímky BEZ deformace.
/... svařit dva kousky plocháče, dobře provařit , a udělat tak i pohledově pěknou housenku zvládnu - tak jako mnoho jiných lidí, ale zvládat a cca  přesně předvídat tepelné deformace příliš neumím, na to mi chybí ta souvislá denodenní praxe /

rada napsal(a):

...tak jestli to bude uprostřed - nebo jestli bude přejížděný spoj o metr ku stěně, zase tak obrovský rozdíl asi nebude...( /

Už je to více než 30 let, co jsem se tyto věci učil na průmyslovce počítat, ale jestli si dobře vzpomínám, toto bude nosník na obou stranách vetknutý a ohybový  moment síly je součin síly a ramene. Síla je daná jako F = m x g. Tedy m = hmotnost břemene v kg, g = 9,81 (tíhové zrychlení Země). S tím se hnout nedá, to je fakt. Dá se ovlivnit jen ta délka ramene. Na prostředku je ten moment největší, tak tam bych svár URČITĚ nedělal. Tehdy jsme se učili, že nosnost svaru je 70-90% základního materiálu. Chápu, že vývoj šel kupředu, ale TOO (tepelně ovlivněná oblast) vždy nese určité riziko, bez ohledu na vysoce kvalitní materiál elektrody. Svařováním se (naštěstí  pro mě i pro všechny kolem) neživím, ale jako strojař bych NIKDY dobrovolně neudělal svár v místě největšího namáhání - třeba uprostřed nosníku na obou koncích vetknutého. Asi tak.   

Editoval JARDA V (27-10-2012 16:40:13)

Zdravím tomape, díky za radu - taky by to tak šlo, vařit to budu určitě s přesazením ve stojně - jak mi už dobře poradil bobobo.
Takhle si s tím chci vyhrát hlavně pro sichr - přece jen bude to (i když jen občas) zatěžovaný nosník.
Jinak nejde o to že bych si nevěřil, když si to napolohuju, tak svary budou luxusní i s bazickou eldou,
šlo mi hlavně o to, jak pořešit 'samoohýbání' při tepelném pnutí ve svaru při chladnutí, tak aby traverza zůstala perfektně rovná,
ale možná z toho dělám zbytečný problém.

Skusil by som podlozit pred zvarenim priblizne aby na metri vznikla odchylka 1mm, ked to zvaris tak sa to zrovna.

tomape napsal(a):

Atlan: pokud to svaří na přeskáčku, tak ohyb nebude žádný- svářet bude stejně ze všech stran. Svářet musí vždy přímo proti- dle osové a středové souměrnosti.

To nemusi byt zdaleka pravda.Za idealnich podminek  to je samozrejme pravda ale idealni podminky nejsou vzdy takze je treba upravit adekvatne postup kladeni svaruba radne nastehovat .Staci na jedne strane vetsi mezera a hned se to chova jinak.V praxi se taky nelze otacet svarenec kvuli kazdemu svaru jinak s vami ale souhlasim

to rada: ale zas takova veda to neni