SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

No a kdyby to nebyl čistý argon, ale argon s CO2, tak by byly okraje svaru lépe smočené a uprostřed by nebyl hrb.

alesak1188 napsal(a):

Tak jsem dnes vytáhl zaprášené COčko z rohu dílny, přeci jen je na svařování výfuku lepší než TIG a jen jsem přepíchnul hadičku s plynem do něj a začal svařovat. No nestačil sem se divit jaká je to změna k lepšímu, svár se lépe taví, oblouk je takovej více teplejší, ostřejší (musel sem ubrat A), ale paráda, nejradši bych tam CO2 už ani nepřipojoval, ale Argon je můj a plácat ho pro firmu teda nebudu :-D. http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … g_1967.jpg

A dávají se prosím i naopak? Že je větší množství argonu a menší CO2? V práci máme právě plyn asi 80% Argon a 20% CO2. Svary nic moc a samá kulička.

U nás byli 3 čističi. Před 4mi roky se začalo pořádně šetřit, tak 2 odešli a jeden si dodělal svářecí průkaz. Od té doby ti, kteří svářeli jako prasata najednou začali myslet, a nastavovali mašiny tak, že neměli v okolí sváru skoro nic, nebo repsektive to něco šlo odstranit pomocí škrabky- ideální stav. Teď máme pořádný mašiny od Froniusu, a pokud s ní člověk umí, ta kuličky nemá vůbec, jinak je to většinou chyba svářeče- nejhorší, co se mi stalo s touhle mašinou byly kuličky, které šli dolu jen za pomoci smetáčku B)

jirkati napsal(a):

Varoku, kuličky při svařování se směsným plynem způsobují svářeči. Rozstřik je totiž zapříčiněn příliš vysokým napětím na oblouku. To je zase způsobeno příliš velkým výletem drátu z průvlaku. Prostě svářeč, který to moc neumí si nastaví velký svařovací proud a natahováním oblouku si pak reguluje svařovací proud. Že při tom nadělá kolem sváru bordel ho moc nezajímá, pokud to nemusí sám čistit. Ve firmě jsme zrušili čističe svárů a svářeči musejí odevzdávat čistý kus. Od té doby se velice zajímají o nastavení správných svařovacích parametrů s minimálním, lépe žádným rozstřikem.
Samozřejmě složení ochranného plynu  má také svůj vliv. Čím je ve směsi více CO2, tím je oblouk teplejší, lázeň tekutější. A tím větší riziko nárůstu rozstřiku. Když jsme chtěli v autoprůmyslu prakticky zcela eliminovat rozstřik na robotizovaném svařování tak jsme přešli na plyn s 15% CO2 a 85% Ar. Pro ruční svařování je rozumný kompromis 18/82, kdy je rozstřik minimální. Při svařování čistým CO2 se ale rozstřiku už nelze zcela ubránit, protože už samotné napětí na ideálním svařovacím oblouku je hodně vysoké.

ˇ

Tuším že zrovna u tatky v práci mají argon/CO2 v poměru 82/18 a nazývá to CORGON je to možný? protože jsem našel jen Stargon atd., Taky má pěknou mašinu a leze mu z teho 1,2mm drát, vyvařuje s tím i lžíce na bagra, to je jiný svařování než "lepit" výfuky, pěkně zkosené kraje svařovaných materiálů, pěkně provařit kořen a potom vyplnovací sváry. V pohodě to dělá 15mm svár 3x1,5m a ta mašina se ani neohřeje a ještě má velký rezervy k maximálnímu výkonu, snad by tím šlo zavařit i kolejnici :-D

Jsou to spíše hrubší materiály, nejméně 10mm a výše. Teď máme sice tryskáč mimo provoz, ale i když to bylo otryskané, bylo to to samé. Jsou to hold hovada a více to nebudu řešit.

Čistý argon je nevhodný pro svařování černého i nerezového materiálu metodou MAG. Hodí se hlavně na hliník.

No to je sice dobrý, že každej materiál je lepší vařit tím a onen zase tím, ale to abych si sehnal ještě jednu tlakovou láhev a míchal si do ní Ar82% a CO18% a nebo jak je to u TIGu s tím průvarem u černého a nerezového materiálu, nebo to platí jen pro MAG?

No oni to plynaři neradi slyší, ale v naprosté většině případů si vystačíte se třemi plyny, a to myslím i v profi nasazení. Čistý Ar pro WIG obecně (vč. ochrany kořene), WIG a MIG hliník, WIG a MIG měď, WIG a MIG niklové slitiny, Ar+18%CO2 pro černé materiály a nakonec Ar+2,5%CO2 na nerez.
Ještě jednou opakuji, pro šťouraly: v naprosté většině případů, nikoliv ve všech! Těch pár ostatních je např. čistější Ar pro titan, vícekomponentní směsi Ar s He, H a dalšími pro MAG svary speciálních vysoce žáruvzdorných slitin na bázi niklu, např. Nicrofer 6025 HT, směsi Ar s He pro některé další slitiny niklu a některé případy svařování mědi, atd. atd. 
No a co se týká toho míchání, to jsem zažil v roce 1997 v Rusku. Láhev s Ar, láhev s CO2, dvě hadičky do obyčejného téčka a do svářečky z něj šla směs. Poměr se nastavoval na hodinách podle toho, jestli "razliválo íli něrazliválo". Přesvědčil jsem je, že radši to necháme jen na čistém CO2, výsledky budou sice trochu horší, ale stále stejné. Beztak šlo jen o černý plech tl. asi 2-3 mm (ruční hasičáky).

alesak1188 napsal(a):

No to je sice dobrý, že každej materiál je lepší vařit tím a onen zase tím, ale to abych si sehnal ještě jednu tlakovou láhev a míchal si do ní Ar82% a CO18% a nebo jak je to u TIGu s tím průvarem u černého a nerezového materiálu, nebo to platí jen pro MAG?