SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dovolil bych si nesouhlasit s tím, že by svařování nemělo být normované. Pokud firma nebude mít nějaký kvalifikovaný podklad pro určení času na svařované díly (konstrukce), tak to může zabalit. Pro určení ceny zakázky přece potřebujeme vědět, zda je v naší firmě vůbec vyrobitelná. Pokud bude svářeč kus svařovat hodinu a zákazník je ochoten zaplatit maximálně hodnotově půl hodiny, pak musí firma na takové zakázce zkrachovat. Naštěstí ale již neexistují žádné normy nebo celostátní normativy, které by bylo nutné přísně dodržovat. Firmy si vytvoří zpravidla svůj systém odhadu času vyrobitelnosti a do něj se snaží svými normami dostat.
Když spočítám sváry, jejich celkovou délku, čas přípravy každého sváru, časy na uložení do přípravku a na nastehování, časy na vizuální kontrolu a přidám k tomu čas na zahájení a ukončení směny, pak jsem v docela reálných číslech a mohu se zákazníkem diskutovat o jím nabízené ceně. Pokud takové podklady nemám tak dojde nutně k průšvihu. Firma si prostě na sebe musí prací svých výrobních dělníků vydělat.

Vezmu-li konkrétní koutový svár na ocelovém plechu 3 mm v poloze PB metodou MAG s přídavným materiálem tl. 1 mm a velikosti sváru a = 2,5 mm, pak běžně zručný svářeč svařuje takový svár dopřednou rychlostí cca 3 až 4 mm za sec. Běžné využití kapacity svářeče k vlastnímu svařování se pohybuje kolem 30% času. Zbytek jsou všechno téměř neodstranitelné ztráty. Pokud spočítám časy potřebné na hoření oblouku a vynásobím je cca třemi, dostanu se na reálný výkon svářeče za jednotku času. Druhou možností je počítat s dopřednou rychlostí cca 1,3 mm za sec. a jen vynásobit délkou svárů. Výsledek je stejný.
Technolog svařování si s mistrem nebo vedoucím výroby velice rychle dokážou ověřit jakoukoli normu. Tu si pak musí při poradách s vedením firmy obhájit.
Kdo ve firmě zkracuje časy na svařování?
Jaký k tomu má důvod?
Co si v tomto smyslu prosadila do kolektivní smlouvy odborová organizace?
Kdo ve firmě zodpovídá směrem k zákazníkovi za kvalitu svárů?

jirkati:smekám

Coby technolog lakování jsem takovým způsobem občas dělal externí zakázky. Dostal jsem dokumentaci výrobku a barvy a neoficiální požadavek "Cena se musí vejít do tolik a tolik peněz. " Protože to byly většinou malé zakázky, kde konkurencí byly garážové firmy s minimální režií, zatímco my jakožto poměrně velká firma jsme měli taky velkou režii, tak jsem musel kolikrát často čarovat, hodit to lakování na nejjednodušší linku v nejstarším hnusném špinavém provozu, kde ta režie byla taky malá plus k tomu hodit dávky na vozík na maximum, kdy to bylo ještě z hlediska kvality přípustné, ošidit třeba základní barvu, plus třeba k tomu i mírně ponížit třídu toho lakýrníka....A kolikrát to bylo stejně nákladově na hraně....
Jenže tam byly externí zakázky marginálie, 0,0něco jednoho procenta z celkového objemu výroby. Takže když mně to hodně nevycházelo, nebyl problém říct, že to u nás za ty peníze prostě nejde a nedělalo se to.
Hlavní objem výroby se dělal klasickým normováním, podobně jak to pro svařování popsal Jirkati.

Recept na zkracování výrobních časů podle mně závisí na tom, jak moc vedení firmy "všechno zná, všechno ví a všude už bylo "  Neboli jak snadno se dá přesvědčit, že neúměrné zkracování časů je na úkor kvality. Případně by se dalo argumentovat, že kvalifikovaný svářeč se zdržuje nějakou nekvalifikovanou prací, třeba vybalováním dovezených dílů z beden nebo naopak ukládáním dílů do beden a jejich balením , nebo uložením a ustavením dílce v přípravku. Že by se ušetřilo, kdyby na takovou práci se použil někdo nekvalifikovaný. nebo třeba že svářeče zdržují prostoje, že musí kdesi daleko chodit pro dráty nebo co atd....
Pak už je klasické normování, snímek pracovního dne nebo znormování práce na konkrétním dílu, z  toho všeho potom vycházejí reálné dosažitelné  pracovní výkony.

No abych to upřesnil,svařuji kotel,tudíž vodotěsný svar,zkoušený na 4,5at svař. proud 300 až 350 A,19 až 25 V  , 1,2mm drát 3mm plech.Kolik by jste řekli,že je čistá doba svařování?Dík.

To mi přijde 300 až 350 A poloha PG a čas bych řekl ža tak 1-3 hodiny čistého scařovýní. Je to můj odhad ale ty ampery směřují k této poloze.

Naprostý souhlas s Ládesem. Tedy pokud se jedná o MAG svařování a ne o MAG pálení
Proud samozřejmě není jen otázka tloušťky, tloušťka je ale dost zásadní. Odhadoval bych to do 150 A.

Ládes napsal(a):

Do trojky plechu takovým proudem a průměrem drátu?Trojku bych vařil max. 1mm drátem,proudem mezi 120 a 135A.
Těma 300A to musí být jak vařit "nízkým průletem nadzvukovou rychlostí"

To bych rad vedel co je to za firmu abych nekoupil nejaky vyrobek.Jiste by svarecsky dozor zajimalo jak jsou dodrzovany wps.Jiste ty metalurgicke vlastnosti jsou odpovidajici nastavenym parametrum.

franišek napsal(a):

A co myslíš honzo co svařečský dozor udělá když tohle to uvidí. Navíc když se nejaký takový dozorce opováží dorazit na kontrolu tak to vypadá jek při masopustu - vodíme medvěda. A to tak aby toho moc neviděl a neslyšel. A kde se neco nedodržuje tam ho ani nezavedou. Je to smutné ale je to tak

Pak je ve vaší firmě také něco špatně  http://www.cws-anb.cz/t.py?t=2&i=214  a pakliže na to nestačí jsou orgány svářečskému dozoru nadřazené.

Editoval Honza007 (02-06-2012 18:47:16)

každá větší firma má svařovacího inženýra. a ten ja zaměstnanec. Tak má na práci WPS a další takové nesmysly jako technologický postup svařování. A hlavně je zaměstnanec. Pak je tam konstrukter a ekonomický úsek. Postup je následný: je zakázka a ta je naceněná. Konstrukce ji připraví výkresově a Ten daný svař inženýr zpracuje postupy svařování. A dané WPS a další věci k tomu potřebné. Pak je tam ekonom a ten řekne potřebujeme 30% zisk, náklady na 1h svářeče je x a na kus je potřeba podle postupu od IWE 3x. No jo ale to by šlo do stráty. tak dáme 1,5x na kus a to bude ono. Ale IWE do toho už kecat nesmí a svářeč ať dělá co umí. Tak to je a bohužel se to nezmění. A nějaká kontrola nadřízená IWE si je plně věsoma že když sebere firmě certifikaci tak skončí min 50 lidí na pracáku. Tak udělají jen drobný zápis o neshodě. Tím to hasne.

vždy se tlačí na vyrobu aby to stihla rychleji jinak firma plati penale že nedodala včas podle smlouvy.. a svařeči měli před 5 lety o1/2 vetší svařovací časy než dnes..

Potřeboval bych se zeptat jaká je zhruba spotřeba přídavného materiálu a čas(magem) na metr kouťáku na 16mm tlustém plechu(a10).Počítám to poněkolikáté a výsledky se liší.Děkuji.