SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím kolegy, budu svařovat betonářskou ocel, z důvodu vodivého pospojení a vylepšení uzemnění v rodiném domku.
Jde o kari sítě v základové desce a armatuturu v základech. Tato armatura se vodivě připojí na zemnící pásek v základech.
Dál se bude pokračovat na vývodech k připojení hromosvodu a elektroinstalace. Dříve se používaly speciální elektrody na betonářskou ocel, jejich označení neznám. Poraďte mi, jaké se dnes používají a jaké mají označení. Díky za pomoc
Offline
EB 123 EB 121 předpokládám že asi nebudete svářet nosné svary jako spínací svary které uvádíte budou výše zmíněné elektrody naprosto dostačující jinak kari sítě pokud by jste je nevařil by měly mít přesah 600mm. Jako monohem duleřitější bych považoval dodržet minimální krytí ocelové výstuže a kvalitní beton (míchaný v betonárce) doma takový nikdy nenamícháte a pokud to bude ve vašich možnostech potom při lití použít vibrátor a velkou výhodou je použití nějakého plastifikátoru do betonu (výrazně zlepšuje zatékání a nodvzdušnění betonu.
Editoval Honza007 (28-04-2012 12:41:49)
Offline
Kari sítě a roxory mají jakost železa st37 (11353, 11373) http://www.metalmax.cz/znacky.php takže bych neviděl problém v jakémkoliv svařování. Hlavně když veznem v potaz dnešní "volné" normě, kdy jednotlivé oceli mají celkem velký rozptyl co se jakosti týká...
Offline
myslim bežna bazicka eb 121 by postačovala v případe transformatoru ek 103...
Offline
Ja na zváranie armatúry do betónu(teda pokiaľ potrebujem zvárať) používam E-B 123 myslím ,že aj pred tým sa používala táto elektróda prípadne EB 125. Na stykové nenosné zvary kĺudne aj EB 121 prípadne hoci ktorú bežne používanu rutilku. Medza klzu Re 550MPa,pevnosť v ťahu Rm 550 MPa- bežná betonárska ocel.
Na spojenie zemniacej pásoviny a armatúry by sa dali požiť aj svorky (požívané pri bleskozvodoch)
Honza správne podotkol použitie plastifikátora do betónu ako náhradu možeš použiť aj Duvilax BD20 do stavebých hmôt je to v podstate tiež plastifikátor. Aj bežná JAR na umývanie riadu sa používa (asi 5ml na 160l miešačku),ale to len ako posledná možnosť. Ináč prípravkov je strašne veľa (pozri napríklad stránku http://www.stachema.sk/). Betón omnoho lepšie tečie po použití plastifikátora (len pozor treba menej vody),ale to je už trošku mimo Tvojej otázky ktorá sa týkala zvárania.
Offline
Nevím ale pamatuji si matně z průmyslovka že betonářská ocel se svařuje vždy jen v jednom směru, to znamená že by se neměly savřet pruty do kříže sle jen svazovat tenkou sponou. A u rodinného domku na tu výstuž není takový tlak, bych to jen povázal a to stačí i pro vedení el proudu pro zemnící pásek.
Offline
Too franišek:
Zváranie betonárskej ocele sa delí na nosné-priamo zaťažené zvary, ktoré slúžia na prenos sily spojených častí a nenosné, ktoré zabezpečujú polohu výztuže. Zvary sa robia dlžky 5x priemer ocele a zvárajú sa zdvoch strán v smere spoja (tj presahom dva roxory vedľa seba zvary k sebe) Krížové zvary sa robia tiež metodou MMA pokiaľ sa nedajú zvariť odporovým bodovým zváraním a možno zvárať betonársku oceľ okrem ocele 10338
Samozrejme pri armovaní betonárskej ocele sa používa viazenie drôtom ( pri takom preklade kde sa viaže vyše 5 ton ocele je nereálne zváranie ani z časového ani z pevnostného hľadiska)
Pre ten rodinný dom a spojenie armatúry so zemniacou pasovinou je to fakt jedno. Svorky či zvar pokiaľ to bude v betóne, hrdzavieť to nebude tak je to v pohode.
Offline
Nevím, jak dobrý nápad je pouštět elektřinu do základů. Ono se to možná zdá jako dobrý nápad s tím uzeměním, ale viděl někdo z vás, co se stane, když se tudy uzemní blesk ?? Jeden člověk od nás ze (vzdáleného) sousedství to měl jen do armatury do tarasu a ten blesk se mu tudy uzemnil. Je to celkem mazec, taras byl na demolici a soused byl rád, že si to nedal ještě pod barák.
Offline
Spíše bych preferoval vázání s přesahem než sváření které mění struktutu materiálu sice na základech domu není zas takový požadavek na supr mechanické vlastnosti nicméně na duležitějšch konstrukcích se preferuje sázání před sváření jsou samozřejmě i vyjímky.Jinak měl jsem zkoužky podle starších norem na betonářské oceli dle TPA 216 CWS ANB tyč 135 W01 s D20 PC a PA a to na tupo byl to docela opruz to svářet .Na zkoužkách dle nových norem se sváří už jen s přeplátováním.Dnes jsou tyto oceli zařazeny do třídy 2 termomechanicky zpevňovaných ocelí.
Offline
Honza007 napsal(a):
bych preferoval vázání s přesahem než sváření
přesně tak, obden bourám něco s armovaným betonem a můžu z praxe potvrdit že to drží a nejde to od sebe, jedině beton úplně rozdrtit na prášek, případně - a to používáme - přepálit roxor v prasklině.
Offline
Jo posvářej to tím , co máš doma . Pokud ti jde o vodivé spojení , tak je svaření 100%ní . A tam , kde se přizemní-bije blesk , je úplně jedno , jestli je pospojeno či ne . Výboj blesku jede kilometr a nějaký metr ho nemůže zastavit .
Offline
Kdybys viděl, co dovede 1 blesk provést s elektroinstalací, tak bys to uzemnil kus od baráku- kousek od nás třísknul do elektrorozvodny a ta byla na odpis...........
Offline
tomape napsal(a):
Kdybys viděl, co dovede 1 blesk provést s elektroinstalací, tak bys to uzemnil kus od baráku- kousek od nás třísknul do elektrorozvodny a ta byla na odpis...........
když jsem byl malej kluk tak jsme meli od baraku přs hlavni cestu asi 100 m daleko trafo malinko na kopci jednou v letě to toho švihl blesk a trafobylo na kusy jen chladíci žebra jako u normalnich radiatoru litala luftem a olej v nich hořel z trafa zustal nepoužitelnej škvarek rovnou do šrotu ani měd se nedala jednoduše separovat byl jsem se z otcem tenkrat podivat v kovošrotě jak trafo dopadlo tenkrat bylo v dedině 3 dny a 3 noci tma než sehnali odnekud druhe trafo a než jej namontovali.. na jine misto tehdy mela vesnice jen jedno trafo na vesnici tenkat už mela 1500 obyvatel za komunistu po revoluci SME vybudovalo další 3 trafa aby nebylo vedeni přetíženo a jedno tafo sloužilo jako rezerva a tak je to dodnes v te vesnici co jsem bydlel.. a tehy blesk zničil nejen trafo, ale tech televizí a radií co odešlo ješte byly elektronkove a čenobile barevnou měl malo kdo..
Offline
Praktické zkušenosti naštěstí nemám, ale podle všeho blesk mechanicky ničí pouze tehdy, pokud nemá dostatečně vodivou dráhu. V nevodivém nebo málo vodivém prostředí potom vytvoří vodivý ionizovaný kanál o průměru nějak jednotky centimetrů, kde okamžitě vznikne teplota několik tisíc stupňů a hmota se vypaří. Tam logicky vznikají vysoké tlaky a z toho ty trhavé účinky.
Doporučené materiály na bleskosvod , kulatina průměr 6 nebo 8 mm nebo pásky jsou mimo jiné zvoleny právě proto, že mají tak vysokou vodivost, že blesk po nich spolehlivě sjede a onen nežádoucí ionizovaný kanál nevytvoří.
Pokud tedy má uzemnění bleskosvodu tvořit armovací síť v betonu, tak podle mně by měly být jednotlivá armovací železa podobně masívně vodivě propojena třeba tím svařováním. Svázat jen drátky nestačí, protože nemají dostatečný průřez a navíc snadno zkorodují.
Ale jinak toto je věc, která se bez praktických zkušeností se skutečnými údery blesku nebo případně použitím velice složité teorie nedá teoreticky stanovit.
Pokud vím, zemnění bleskosvodu na armování základové desky pod barákem je běžně používanou metodou a konkrétní požadavky na provedení takové věci budou určitě v příslušné normě o bleskosvodech nebo je budou znát projektanti či revizáci zaměření na bleskosvody.
Takže doporučuji buď sehnat příslušnou normu a udělat to podle ní nebo anebo potřebné požadavky prokonzultovat s odborníky.
Kromě jiného se totiž taky jedná o interakci uzemnění elektrické sítě a uzemnění bleskosvodu, které , pokud se špatně provede, při úderu blesku přivede do zásuvek přepětí a tím spolehlivě zlikviduje spotřebiče. A pokud tyto věci nebudou podle normy, nemusí pojišťovna ani proplatit škodu. Naopak pokud se provede dobře, tak by potom vnitřek baráku měl být v takzvané Faradeyově kleci, která naopak před proniknutím přepětí chrání.
Vlastně by správně na takové věci měl být předem nějakým projektantem bleskosvodů udělán projekt a ty věci potom udělány podle něho. A potom zase pravidelné revize a proměření bleskosvodů.
Offline
Páni kolegové, děkuji za odpovědi a komentáře, jsem velmi spokojen. drik
Offline
Armaturu do betonu rozhodne neni dobre pouzit jako uzemeni proti blesku.Jinak pokud jsou draty v betonu rozhodne nezkoroduji,pokud je zelezobeton spravne navrzen a technologicky proveden neni se treba koroze bat.Nicmene nelze vyuzit vazaci drat jako spolehlivy zpusob vedeni proudu.
Offline
Kdo neviděl, neuvěří! Jakožto dobrovolný hasič jsem byl vloni svědkem docela pořádnýho průseru, kdy jeden kutil nevedl bleskosvod okolo baráku, ale přímo zdí! PO uhození do baráku to skončilo pohlou statikou celýho průčelí a majitel to musel celé předělávat........ Nemluvě o vzniklém požáru . Pochybuju o tom, že jste tak bohatý, aby jste si mohl dovolit párkrát předělávat podlahy jen kvůli tomu, že vám do chalupy uhodilo.........
Pokud uzemnění, tak jedině cca 2 metry od baráku a přibližně metrovými trubkami do země! Nejméně na každém konci bleskosvodu mít 2 kusy pevně spojené k sobě páskovinou Takto to mám udělané a není žádný problém!
Offline
Bleskosvod bych nechal na pana Diviše nebo na projektanta. Dá se použít mnoho způsobů, ne všechny budou spolehlivé a ne všechny se budou líbit pojišťovně. Betonářskou ocel svařuji bazickou elektrodou, na mou otázku při přezkoušení, zda se může svařovat tato ocel, jsem dostal odpovědi: Svařovat se nedá ne proto, že by to nešlo, ale většinou se u ní neprovádí zkouška svařitelnosti.
Offline
Betonarska ocel je velmi obecny pojem nektere jsou svaritelne jine zase ne obecne oceli z kterych jsou kari site jsou z nesvaritelnych oceli.Jinak vetsina oceli pouzivanych jako vystuz je svaritelna,Nicmene se dost casto jedna o oceli zarazene do skupiny 2 coz jsou termomechanicky zpevnene oceli a pokud jsou behem svareni prehraty pak se meni jejich mechanicke vlastnosti proto se kari site svari bodove a tim jsou mnohem mene tepelne ovlivneny ale i tak pokud jsme je ohybaly pobliz nabodovanych dratu pak v mistech bodu praskaly.Jinak jak myslite ze je vyrabena vetsina panelaku ;)respektive jejich ocelove vystuze.
Editoval Honza007 (01-05-2012 10:32:05)
Offline
Ahoj jednoznačně doporučuji EB-121 neměl by být jediný problém
Přeji mnoho zdaru !!!
Offline
Honza007 napsal(a):
... obecne oceli z kterych jsou kari site jsou z nesvaritelnych oceli...
V tom případě nevím jak ti lidi si z toho můžou vařit kotce pro psy, různé branky a zástěny... Jde to vařit úplně normálně jak céóčkem, usměrňovačem i trafem... Ty normy co bývaly před slavnou EU jsou tatam... Teď jsou oceli tříd 10,11,12 vesměs stejné. Vyjma ocelí automatových v kterých je příměs olova a těžko svařitelných prvků. A i tyto oceli se dají vařit, svar ovšem nemá tu správnou pevnost a může vykazovat nedostatky.
Jelikož sem se prodejem hutního materiálu zhruba 7 roků živil, vím co jezdilo z železáren... Klidně na roxorech a sitách byly uvedeny jakosti 11373 (S235JRG2), takže polemizovat o svařitelnosti bez nějakého aktuálního testu je mimo mísu... ;-)
Prostě svařit to jde a hotovo.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Beton%C3%A … Dztu%C5%BE
Offline
Ona je totiž svařitelnost a svařitelnost něco jinho je něco svařit aby to neupadlo a jiné požadavky jsou kladeny na dozorované spoje.Branku nebo kotec si klidně svařte z čeho chcete
Editoval Honza007 (09-05-2012 20:57:25)
Offline
tak ked sa nieco zvara s tych "sieti" tak to vacsinou aj tak ide do betonu alebo na rozne hobby pouzitie...sotva to bude niekto trepat pod ultrazvuk alebo rontgen
Offline
svařováním se totiš mění podstatně vlastnosti těchto ocelí nicméně na kotec to bude jistě dostačující
Editoval Honza007 (10-05-2012 15:33:43)
Offline
kari sítě svařuje takový velký stroj a bez přídavného mtr. Je to neco jako bodovačka.
Offline