SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

navařoval bych mikropulsem a potřebuji dodat cca 1-1,5mm takže navařeni se nevyhnu

neřešil bych asi nějaké navařování, jednou jsem nechal dělat vačkovou hřídel ve firmě, přebrousili, nechali udělat rtg kvůli mikrotrhlinám, dodali mi kompletní šály, stálo to 1500 i s materiálem.

tka mozeme skusit hadat ja typujem 2,5TDI

ot: to gondis: R5 v A6 mám zrovna já :-D téměř na tachometru najeto 400 tis :-D a stále jezdí.

Malé analyzátory má dnes hodně firem. Zkuste si někde analýzu domluvit a pak pokračovat. Může se totiž stát, že hřídel bude z nízkolegované vysokopevnostní oceli a povrch bude nitridován, např. plasmově. Pak bych do toho jakýmkoliv návarovým materiálem nesahal. Obrousil tu nitridovanou vrstvu, navařil to co nejpodobnějším materiálem a nechal znovu nitridovat. Např. v kalírně ve Vyškově.

Viš co jak to tady čtu tak máš k té vačce i nejaký výkres jak by měla vypadat. Tak vem ten výkres a tu hřídel a zanes do konstrukce ať ti ji nakreslí a poptej výrobu i s nitridováním. a je po starostech. Jikak po nyvyření se ti to zkroutí a pak ti nebude pasovat do ložisek a uložení. a cenově to vyjde na stejno.

zakazkova vyroba takove vačky vyjde na ranec to je teda navařim i s hlavnima ložiskama a necham přebrousit i to takže zkrouseni se ztrati:-)
jenže čim to navařit?

Něco takového by se mi pro občasné tvrdonávary tigem taky hodilo http://www.chemweld.cz/?p=productsMore& … ELD-3406-W
Škoda že prodávají jen po kg, stačilo by mi ale jen pár tyček 2,5mm.

kozorozecek napsal(a):

a mysliže že před navařovanim obrousit nebo nechat vyžihat nebo přimo na to vařit?

Vyžíhání v případě návaru kobaltových slitin nemá smysl, ale zmenšení rozměru všech navářených ploch bude nutné. Nemělo by smysl navařovat drahým materiálem něco a potom to opracovat na ten samý rozměr jako před navařením. Potřeba tam nechat aspoň milimetr na vrstvu návaru. (v případě TIG, pro práškové nanesení i méně) Jinak ale další tepelná úprava po navaření těmito materiály nebude nutná.

Franku, zajímal by mě důvod doporučení kobaltových návarů. Stelity jsou určeny pro navařování dílů opotřebovávaných kombinovaným namáháním otěrem (ty tvrdší), tlaky a rázy (ty měkčí), erozí, korozí, oxidací. To vše za vysokých teplot, obvykle až 900°C přičemž ca. do 600°C se prakticky jejich tvrdost nemění, mají i vysokou odolnost únavě. V motorech se používají např. na sedla ventilů.
Ale proč na vačku? Je to v oleji, opotřebení třením kov-kov (ano, na to je stelit výborný, ale tady rozhodně nevydrží desetkrát tolik, kolikrát je dražší), teploty do 100°C. Navíc nemají-li být v návaru trhliny, musí být předehřev dle tvrdosti ca. nad 300°C.
Jsem přesvědčen, že hřídel bude z nízkolegované vysoce pevné oceli, zušlechtěna a nitridována. Tzn. pár stovek za kilo materiálu, něco do kapsy za vyjiskření analýzy, bezproblémový návar, pár stovek za novou nitridaci. Já bych začal tou analýzou. A pak se teprve začal bavit o materiálu a vhodném postupu.

Z hlavy nevím. Zkuste obtelefonovat svařovací technology větších firem, případně se zeptejte ve svářečských školách, např. v Počeradech. Třeba dostanete konkrétní kontakt.

kozorozecek napsal(a):

kde a zakolik mi udelaj tu analizu ??jsem z Louny znate nekoho zmeho blizkeho okoli? jardoK po analize umiš určit material??vačky jsou povrchove nitridovane jak vyrobce tvrdi ale material tedy neznam

JardaK napsal(a):

Franku, zajímal by mě důvod doporučení kobaltových návarů. Stelity jsou určeny pro navařování dílů opotřebovávaných kombinovaným namáháním otěrem (ty tvrdší), tlaky a rázy (ty měkčí), erozí, korozí, oxidací. To vše za vysokých teplot, obvykle až 900°C přičemž ca. do 600°C se prakticky jejich tvrdost nemění, mají i vysokou odolnost únavě. V motorech se používají např. na sedla ventilů.
Ale proč na vačku? Je to v oleji, opotřebení třením kov-kov (ano, na to je stelit výborný, ale tady rozhodně nevydrží desetkrát tolik, kolikrát je dražší), teploty do 100°C. Navíc nemají-li být v návaru trhliny, musí být předehřev dle tvrdosti ca. nad 300°C.
Jsem přesvědčen, že hřídel bude z nízkolegované vysoce pevné oceli, zušlechtěna a nitridována. Tzn. pár stovek za kilo materiálu, něco do kapsy za vyjiskření analýzy, bezproblémový návar, pár stovek za novou nitridaci. Já bych začal tou analýzou. A pak se teprve začal bavit o materiálu a vhodném postupu.

Důvod doporučení pro použití stellitu?  Praxe - tímto materiálem jsem navařoval různé součásti, je to dokonalý materiál i pro návary břitů různých nástrojů, unašeče, hřídele, ozubená kola, zubů pil a vše co jmenujete výše. Všude, kde jsem použil pro opravu stellite, byl jsem maximálně spokojen. Sám mám doma navařeny i různé sekáče, jak na kov, tak pro sekání betonu ap. Je to materiál drahý, nicméně na takovou malou opravu jako je vačk. hřídel to tak citelné nebude a funkce zaručena. Bez dalšího tepelného zpracování. Bez nitridace. Nicméně dogma to není - těch řešení opravy je pochopitelně víc. Všechno záleží na možnostech a dostupnosti sehnat požadované.
Co se týče návaru satellitu tak s tím předehříváním u běžných uhlík. ocelí, nebo i nízkolegovaných, při rozměrech jako je vačkový hřídel bych si s tím starost nedělal. Pochopitelně souhlasím, že by bylo dobré znát složení zákl. mat., ale stellit můžete navařovat prakticky na všechny druhy ocelí. Co mám zkušenost, takové malé průměry jako vačkový hřídel osobního auta - tam praskliny nebudou i bez předehřevu. To mám vyzkoušené. To spíš mám obavu, že to bude po chvíli svařování moc horké. Ty stellity mají ještě jednu výhodu a to, že ani při namíchání se zákl. mat. až do ca. 10% mají zaručenou tvrdost návaru.