SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
![]() |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím jen bych potřeboval vědět jakým postupeem docílím velikosti svaru 3, 4, 6. CHcou to pomně je v jedné firmě při vstupním testu děkuji moc
Offline
To je velikost svaru. Co jsem se ptal, tak u kouťáku to je velikost od rohu po prostředek svaru. Nevím jak to jinak vysvětlit. Každý zaškolený svářeč to ale musí znát, ne?
Offline
Rozměry koutových svárů se udávají podle norem dvěma způsoby. Buď se používá rozměr a = x nebo z = x. V případě rozměru a se jedná o výšku pravoúhlého trojúhelníka při kolmém řezu svárem, rozměr z zase určuje velikost ramene toho trojúhelníka. Z definice trojúhelníka je jasné, že přepona rovnoramenného pravoúhlého trojúhelníka je dlouhá 2a a jeho plocha - tedy průřez sváru je a . a . Takže když si změřím šířku sváru tak její polovina je rozměr a.
Jak takový svár vyrobit je otázka rukou a svářečského umění, důležitým faktorem je, že musí být natavená vnitřní hrana svarového spoje. Do uváděné velikosti sváru a = 6 půjde o jednovrstvý svár. Ještě je dobré vědět, že velkou roli hraje i tloušťka svařovaného materiálu. Zjednodušeně řečeno - na plechu 3 mm svár a = 6 asi neuděláte, pokud to nebude metodou 311 v poloze PF.
Offline
Jirkati,tak z vás se mi začíná točit hlava.Vstanu,umyji se mrknu na diskuzi a když vidím tu definici trojúhelníka než jsem ji dočetl a snažil se ji nějak v hlavě urovnat,ta se mi chce zase spát:-)
Offline
dive kolego jirkati zo popsal ale nechápeš tak pro tebe: svár Z6 u koutového spoje je že rameno odvěsna trojúhelníku je 6 mm a svár a6 je že odvěsna trojúheníku je 6 krát 2odmocnina ze dvou= 6 *1,4 = 8,4mm takže už na 3 vrstvy. Už je to jasné
trojúhelník pokud možno pravoúhlý má 2 stejné odvěsny a jednu přeponu to je ta nejdelší strana.
Jinak je o tom celá ČSN norma
Editoval franišek (02-10-2011 19:42:49)
Offline
U kútového spoja sa veľkosť zvaru odvodí z hrúbky materiálu. Obecne platí a0,5-0,7)x t. Zjednodušene výška kútového zvaru "a" je 60% z hrúbky zváraného materiálu. Teda pre kútový zvar plechu hrúbky t=5mm je výška kútového zvaru a=0,6x5mm=3mm. Kútový zvar vo svojom reze musí tvoriť rovnoramenný trojuholník. Ide hlavne o prievar koreňa zvaru. Od veľkosti kútového zvaru sa potom odvodzuje aj výpočet spotreby prídavného materiálu-elektród. Na výkresoch býva uvádzané :
a - výška kútového zvaru
z - odvesna kútového zvaru
Označovanie zvarov na výkresoch je predmetom normy STN EN 22553 " Zvárané a spájkované spoje. Označenie na výkresoch". Taktiež v norme EN 287-1 "Skúšky zváračov - Tavné zváranie - Časť 1 : Ocele" je uvedené :
a = (0,5 - 0,7) x t alebo z = a x 1,414 pritom 1,414 je druhá odmocnina z dvoch
Offline
Tu vdíme do akej nezmyselnej magoriny sa dopracovali technológovia a konštrukteri , áčkový zvar , zetkový zvar , nie je to jedno ???
vedel by mi niekto vysvetliť o koĺko je zetkový zvar pevnejší oproti áčkovému zvaru ?
Vždy je treba položiť o niečo silnejší zvar ako je na výkrese , aby OTéKar nemal dovod zbytočne šikanovať zvárača
ked je na výkrese 8-ička kuťak , tak tam položím 9-tku a vobec ma nzaujíma, či si pán OTéKar praje zvar áčkový, alebo zetkový.
Offline
Pro Laco-welder - ač velmi nerad, přesto musím napsat, že se velice mýlíte. Nevím, jestli máte vůbec představu jak konstruktér určí velikost sváru. Jestli je kótován jako a = x nebo z = x je úplně lhostejné pokud víte o které rozměry na sváru se jedná. A hlavně si uvědomte, že existují jakési normy, které je nutné při výrobě ctít, např. ČSN EN 5817, ve které se hovoří o vzhledu svárů. Tato norma určuje co je a co není při svařování povoleno. Zrovna názor, že udělám větší svár a budu king je úplný nesmysl, protože uvedená norma přesně určuje o kolik může být svár vůči výkresovému rozměru větší nebo menší. A pracovník NDT rozhodně není váš nepřítel, protože vám zachraňuje zadek před totálním průšvihem. Uvědomte si, že náklady na reklamaci na svárech vám zaměstnavatel může klidně předepsat k úhradě. Svár si totiž nepřeje pan OTéKar, ale pan zákazník. A to je ten, od kterého dostáváte peníze.
Offline
Jirkati máš pravdu a kolegovy Laco Weldrovi bych poradil nauč se zavčasu drážkovat a vybrušovat nepovedené místa na svarech. muže se ti totiž stát že te to nechají opravit až po povrchové úpravě a barvu ti nechají zaplatit a nebo v té nejlepší verzi si koupíš svařenec za cenu šrotového železa. I to se může stát.
Offline
Pro Laco-welder: S Vaším přístupem přijdete firmu asi pěkně draho. Pokud Vám totiž předepíši na výkrese z=7 a vy mi tam uděláte a=8, určitě to bude svar na tři housenky. Pokud by jste si to "z" přepočítal na "a" vyjde Vám cca a=5 mm a to předpokládám jste schopen udělat jako svar jednovrstvý. Nyní si spočítejte čas o který jste ten svar dělal déle (a určitě to budete chtít zaplatit), cenu přídavného materiálu, ochranného plynu, energie atd. Jak píše Jirka, nechal bych Vás to příště zaplatit, abyste u práce začal přemýšlet.
Editoval Petr (20-10-2011 19:49:44)
Offline
To je zas vejmysl, áčkový sváry zetkový sváry atd. Prostě tam udělám svár tak akorát co se k tomu hodí, do výkresu nečumim, v těch jejich čmáranicích se stejně nevyznám. Většinou to klaplo a když ne tak ten chytrolín co prskal ani nevěděl jak zapnout mašinu.
A už jste někdo viděl jak se tmelem zvětšujou sváry, nebo opravujou póry? Vono z toho nechce bejt tak připo...
Editoval alkoholik (20-10-2011 20:15:04)
Offline
tady musím přispět, jsem skoro anarchista pokud jde o nesmyslné předpisy a nařízení, a od vstupu ČR do EeU tuplem ALE - zrovna velikost sváru
- montovali jsme plošinu, ochoz, nosníky z traverz - na nich navařené zábradlové sloupky a k tomu našroubovat podesťáky s příslušnými výřezy aby to pasovalo kolem sloupků. Vše provedeno dle výkresů s dodržením tolerance - kromě svárů, no nepasovalo to, bylo nutno na stavbě nalakované připravené díly dobastlit flexou aby se daly smontovat!
Asi to tedy vařil kolega alkoholik nebo Laco welder.
Offline
alkoholik napsal(a):
To je zas vejmysl, áčkový sváry zetkový sváry atd. Prostě tam udělám svár tak akorát co se k tomu hodí, do výkresu nečumim, v těch jejich čmáranicích se stejně nevyznám. Většinou to klaplo a když ne tak ten chytrolín co prskal ani nevěděl jak zapnout mašinu.
A už jste někdo viděl jak se tmelem zvětšujou sváry, nebo opravujou póry? Vono z toho nechce bejt tak připo...
Co k tomu dodat........
Offline
bourač napsal(a):
- montovali jsme plošinu, ochoz, nosníky z traverz - na nich navařené zábradlové sloupky a k tomu našroubovat podesťáky s příslušnými výřezy aby to pasovalo kolem sloupků. Vše provedeno dle výkresů s dodržením tolerance - kromě svárů, no nepasovalo to, bylo nutno na stavbě nalakované připravené díly dobastlit flexou aby se daly smontovat!
Asi to tedy vařil kolega alkoholik nebo Laco welder.
A nebyla taková konstrukce spíš špatně zkonstruována?
Pokud se šroubuje do jednoduchých předvrtaných otvorů a nalakované díly, které se nesmí po lakování už upravovat , je třeba celkovou toleranci do půl milimetru až milimetru, má li to jít sešroubovat.
Až polovinu z toho sežere lakování, takže potřebná tolerance na metr nebo i víc metrů délky svařované konstrukce je nějak 0,25 - 1 milimetr.
Na to, podle mých znalostí, musí mít buď svářeč už udělané všelijaké šablony a znatelně mírnější normy nebo musí v dílně konstrukci po svaření sestavit v surovém stavu a spasovat, vyvrtat díry a potom ji rozložit a teprve potom dát nalakovat. Obojí tu výrobu dost prodražuje.
Zato když takovou konstrukci udělá konstruktér tak, že při šroubování nevadí tolerance 5 - 10 milimetrů na nějaký metr a pár svarů, prostě se to svaří jednoduše , nalakuje a smontuje. Je to rychlé i levné a přitom není třeba šmidlat třeba tou rozbruskou do nalakovaných dílů, takže životnost bude maximální.
Offline
Asi by bolo treba rozlišiť o ČOM diskutujeme, o akých výrobkoch, odlišne treba pristupovať ku zváraniu ľahkých konštrukcí, kde dielec má 200 kg
a uplne inak treba pristupovať ku zváraniu na vyrobku ktorý ma 12 ton.
Iba toĺko som chcel dodať.
Offline
Myslím,že je úplně jasné o čemse diskutuje-totiž o dodržování předepsané výkresové dokumentace při výrobě.Stejný jako si udělat místo předepsanýho závitu M8 závit M6 nebo jezdit křižovatky na červenou
Editoval Ládes (22-10-2011 00:35:30)
Offline
Svary při ručním svařování nikdy nejsou bez chyb.Při nějaké té zručnosti a kázni ale budou vždy úhledné a budou plnit svůj účel.Žádný kontrolor jakosti nebude svařeče prudit kvůli tomu, že místo svaru a6 udělal a7 nebo a7,5.Podle jednotlivých stupní jakosti existují tolerance pro rozměry svaru, rozměrů vad svarů atd.Uvedu příklad:Převýšení tupého svaru o šířce 20mm může být podle normy max.3mm.Pokud ho někdo bude mít 3,3mm, tak ho kvůli tomu nebude nikdo peskovat.Jakost svaru nebude ohrožená.Ale při vyšším převýšení je už přechod svaru do materiálu nadměrně strmý a hrozí defekt svaru kvůli vrubovému účinku.Tam je třeba provést opravu OPATRNÝM přebroušením povrchu svaru lamelovým kotoučem ve všech místech nadměrného převýšení.Samozřejmě že vad by mělo být co nejméně a přebroušená plocha svaru co nejmenší.Ovšem vytmelovat pory svaru nebo dotmelovat podkročený svar, to je vyloženě prasárna.
Editoval MAG Welder (22-10-2011 08:45:02)
Offline
Vytmelovat a dotmelovat, prasárna možná, ale takovej hezkej svár jako tmelem jinak neuděláte.
Offline
Tak k tomuhle opravdu není co dodat:-)))))
Offline
Naprosto souhlasim s MAG welderem v příspěvku #17
No našli se chytrolínové, co šikanovali svařeče i za uvedené nedostatky, dávali vybroust neexistujíci zápaly, opravovat sváry v nepřístupných polohách a pod.
Kvalita svárů dneska není o kvalitě, vesměs se jedná o naprosto přepjatý perfekcionismus,
taký svářeč se ještě nenarodil, co by uměl vyhovět všem takýmto požadavkům.
Offline
Laco ma na jednu stranu pravdu. Zažil sem když přijel kontrolor z něměcka a chtěl na svarech s broušenými přechody obrousit celý svar ať je to pěkné. A nakonec z něj vylezlo že ta konstrukce nebude ani dinamicky namáhána a ni nijak extremě zatěžována, byla to součást nejaké bariery proti roští u spalvu a nadřeli sme se jak koně. Tak a lacem troch souhlasím a vím co je buzerace iso kontrolora.
Offline
Laco-welder napsal(a):
Naprosto souhlasim s MAG welderem v příspěvku #17
No našli se chytrolínové, co šikanovali svařeče i za uvedené nedostatky, dávali vybroust neexistujíci zápaly, opravovat sváry v nepřístupných polohách a pod.
Kvalita svárů dneska není o kvalitě, vesměs se jedná o naprosto přepjatý perfekcionismus,
taký svářeč se ještě nenarodil, co by uměl vyhovět všem takýmto požadavkům.
Aká kvalita??? prosim Vas pozrite sa napr.na tie fotky co su tu na fore od tureckych zelezniciarov co zvaraju tie vagony-a to tu pisete o nejakych normach a bla bla bla a taka firma nema hanbu dat na to este tabulku s napisom ISO 9001 ,nemam slov.Toto je velice diskutabilna téma-kvalita vs.kvantita.V kolkych firmach sa povie "to je dobré" a pritom zvar vypada jak rozmazany silikon a v inej firme,kde sa robi kvalitne neni zakaziek lebo davaju slabe vačkovne kooperantom a nedostanu robotu....TAKTO TO JE
Presne tak:D a keby sa aj narodil pytal by asi 500 eur na hodinu-samozrejme ze by bol bez práce,kdo by ho zaplatil,že
Editoval Warlockvw (23-10-2011 17:37:09)
Offline
Němci to je kapitola sama pro sebe. Vlastní zkušenost, nemůžu napsat podrobnosti, kdyby to tady prolejzal někdo z našeho vedení okamžitě letim.
Offline
Němci nastavili laťku, tak vysoko, že není možne splnit ich podmínky na kvalitu svarů a to jak vizualni,tak co se týče struktury.
Třeba ja jsem pracoval ve firmě RICHTER Maschinen Fabrik, na těch největších svařencích určených jako vyložniky bagru do pozemních dolů.
Vyložník měl kolem 30 tun váhy, byl zložen s plechů tloušťky 30-50 mm a celý komplet se provářel na UT kontrolu. Používal se tvrdý drát G4Si1, samozřejmě předohrev na 150 °C
a ultrazvuky neprocházeli, nadrážkovali jsme se tam jak magoři a pořád bylo všechno špatně, tedy absolutně všechno ne,
občas nejaky ten svar vyšel ale nikdy ne 100%, když se dodržela čistota ve svaru /Vytloukaní strusky, vyfoukávaní, příp, vybroušení/
nakonec nas odtamtud vyhodili protože najali asi 20 Portugalců, a mysleli si, že oni to vytrhnou,
vesměs tam dělají Poláci, a ani jim svary nevycházeli.
Držte se od té spropadené firmy tak daleko , jak to jen jde.
Offline
Politika německých firem je taková, zadávat výrobu komponent mimo Německo, kde je co nejlevnější práce, ale ještě v EU, aby mohli práci mít dobře pod dozorem a aby nemuseli blbnout skrz proclívání a aby to mohli dovézt rychle kamióny přesně na určený den až hodinu. To blbnutí kolem jakosti je potom jen nástroj, jak srazit cenu výroby komponent ještě níž pod cenu dohodnutou předem, klidně až pod výrobní náklady firmy. To potom záleží na tom, jak kvalitní je manažment firmy, jak si to dokáže ohlídat.
Potom se dělníci u nás diví, za jak málo peněz a v jakém hnusném prostředí musí dělat.......
V Německu to potom smontují , dají tomu německou značku a cenu a mají z toho německý zisk....
Offline