SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

pokial sa to ma znova zinkovat nebolo by od veci ist sa opytat priamo do zinkovne ci tie chcemicke roztoky v ktorych to planujes macat nebudu mat negativny vplyv na vysledny produkt,je to uz dlho dozadu co som take daco robil ale vzdy islo len o pieskovanie a nasledne nastrek tepelne odolnej farby a vypalenie

Jemne pieskovanie a nasledovne pozinkovanie nieje zla cesta.

Kyselinam pri urcitych veciach neviem prist na chut.

To je len moj nazor.

Dobrý den
V dílenské praxi používám chemické odrezování mnoho let. Zejména po povodni v Roce 2002 ,kdy jsem měl v dílně asi 3 metry vody a všechny stroje orezlé ,se to velmi hodilo. K odrezování používám oplachovací odrezovač  od firmy Elchemco  Po povodni jsem potřeboval větší množství a tak jsem si odrezovač připravoval sám z ředěné kyseliny fosforečné a butanolu / průmyslové smáčedlo / Popisovaný odrezovač /at už koupený v obchodě nebo připravený doma používám takto. Předměty zbavím mastnoty a případně odstraním hrubé nánosy koroze a potom předměty ponořím do odrezovače . Pokud není předmět  extrémě orezlý ,odstraní se koroze pouhým louhováním v odrezovači. Pokud je nános koroze značný pomáhá opláchnutí předmětu vodou ,okartáčování a další ponoření do odrezovače. Po odrezení předmětů v odrezovači tyto vyjmu a ihned důkladně opláchnu vodou osuším tlakovým vzduchem a ihned rotačně okartáčuji  drátěným kotoučem.Používám drátěné kotouče s dlouhými dráty při 1000 ot/min, kotouč povrch musí pouze leštit v žádném případě poškrábat!!! Takto odrezené předměty není nutné nijak pasivovat. Při odrezování litiny nastává komplikace v podobě černání povrchu materiálu a proto doporučuji předměty stále otírat v odrezovači štětcem ,to omezí černání povrchu,totéž platí při odrezování kalených ocelí. Uvedený odrezovač odstranuje taktéž zinkové povlaky a po jeho použití je možné předměty samozřejmě opět galvanicky pokovovat. V případě že je odrezovaný předmět tak velký ,že jej nelze do odrezovače ponořit, lze ho odrezovačem potírat štětcem ale proces odrezení trvá déle. Ještě rada pro případ,že by někdo potřeboval odrezit něco velkého, například lože soustruhu jako já po povodní. Po chemickém odrezení a oplachu vodou tak velké plochy není možné tuto osušit vzduchem tek rychle aby se nepokryla opět lehkým nánosem koroze a proto doporučuji ihned po oplachu vodou ještě do mokrého nastříkat na povrch přípravek WD 40 a potom teperve osušit , tímto postupem se zabrání náletu koroze. Hodně úspěchů při odrezování. Štěpán

nellospeed napsal(a):

opískování je taky jedna možnost, ale u toho brzdiče jsem tou kyselinou chtěl odstanit pozink uvnitř dutiny ve které je pístek a osazení do kterého je vložen tesnící kroužek pro pístek. pískováním se tam asi do toho osazení nedostane a kyselina by to vypláchla dokonale. taky s kyseliou bych si to udělal sám, pískování musím někomu dát a to znamená vysvětlování co očekávám za výsledek, a praxí jsem nabyl přesvědčení že co si člověk neudělá sám může rovnou odepsat. Naposled mi při pískování domuchlali střechu u úplně nové kastle starého auta, občas se totiž stane že k tomu postaví někoho jinýho než bývalo v minulosti zvykem a to je konec, nechápu že někdo musí vidět jak se to bortí a pokračuje až je to dokurvený kompletně.

sem tam si davam rozne drobne diely pieskovat ale nikdy ma nenapadlo ze sa tym da nieco pokazit sak to by musela mat obsluha pieskovacky v hlave nasrate ale ked citam tuto tvoju skusenost...nemam slov,ono asi sa fakt oplati dat to spravit radsej dedkovy ktory ma za tym uz odprdene 10-ky rokov ako dakemu mlademu zobakovy,teraz som si spomenul na prihodu kedy si dal kamarat osustruzit kotuce a dosli mu sice osustruzene ale malo to "vajco" to je potom na infarkt

Dobrý den
Ještě pro doplnění. Po chemickém odrezení , oplachu a osušení předmětů vduchem používám k očištění povrchu součástí v dutinách kovovou vatu . Například jemná s označením "00" nebo "000" ,krásně leští. ˇŠtěpán

Při odrezování železného povrchu jakoukoliv kyselinou kyselina vedle rzi napadá i kovový povrch a ten potom je aktivovaný neboli tak reaktivní, že znova rezne už při osychání. Podobně je aktivovaný povrch po pískování, tam je ale suchý a tak začíná reznout až po několika hodinách v závislosti na vzdušné vlhkosti.
Takže po moření rzi kyselinami je bezpodmínečně nutné po oplachu kyseliny povrch ještě chemicky pasivovat. Trochu pasivuje slabý roztok amoniaku, cca 3 % čpavková voda nebo ten roztok sody.
Z působení kyseliny se trochu vymyká právě kyselina fosforečná, protože ta v poměrně širokém rozmezí koncentrací tvoří na železném povrchu souvislou nepropustnou vrstvu železnatých a železitých fosforečnanů, takže předměty mořené v kyselině fosforečné se po oplachu pasivují proti korozi automaticky. Ale není to stoprocentní, v štěrbinách, pórech atd může působit opačně. Pro ruční použití by pak připadaly v úvahu právě na solích kyseliny fosforečné založené fosfátovací lázně nebo v malém množství fosfátovací lázeň vytvořená z nějaké kyselé soli kyseliny fosforečné, hydrogen nebo dihydrogen fosforečnanu. Obvykle ale působí za tepla. 60 - 80 st C. Takže malé předměty do hrnce na vařič atd. Velké předměty, kdyby někdo potřeboval odrezit a potom pasivovat třeba to lože soustruhu,  se dají pasivovat postřikem  levnějšího jednorázového fosfátu wapkou, která má ohřev postřikové vody odolný tomu slabě kyselému fosfátu.
U pozinkovaných věcí, pokud by se jednalo o ocel, byl by asi nejlepší postup odstranit zinek v louhu, protože teplejší roztok louhu se zinkem reaguje ochotně, s železem prakticky vůbec a navíc v zásaditém prostředí železný povrch není aktivován a po oplachu nerezne. Jen je nutno důkladně opláchnou všechny zbytkky louhu.
U litiny nevím, co by udělal louh v pórech litiny. Tam bych doporučil odstranění zinku buď v silnější organické kyselině, octové nebo mravenčí a potom zahřátí litiny na takových 250 - 300 st C, soli těchto organických kyselin v pórech by se potom měly rozložit na inertní uhličitan nebo oxid železa.
Nebo použít tu fosforečnou a potom pro jistotu zase litinu zahřát na takových 200 - 300 st C, aby z zbytků solí kyseliny fosforečné v pórech utekla vázaná krystalická voda a zůstal nerezivějící inertní materiál.
Jinak docela spolehlivý ruční postup pasivace na menší dražší díly je po moření kyselinou pasivace tím 3 % roztokem amoniaku a potom důkladný oplach etanolem (denaturákem) a potom nechat uschnout. Případně osychání ještě urychlit otřením čistým suchým hadrem. Je suché od etanolu tak do půl minuty a povrch, pokud se jedná o ocel, má zajímavou tmavě modrou barvu, litina nevím. Ovšem ten denaturák to pořádně prodražuje...   Mezi každou operací musí být důkladný oplach v čisté vodě, hlavně po kyselině raději několikanásobný.

Editoval Radim (17-04-2011 10:27:26)

tady jsem dělal úplně to samé...
pískování? přijde mi jako nejrozumější...

Lakujem strmene do klasickych farieb ako Acryl tak aj Metaliza podklad plnic ako na plechove diely.
Samozrejme klzne plochy bez farby.



takto to nejak vyzera.

Prášková barva je rozhodně mnohem víc tepelně odolná než ta tuningová,  i ta prášková se sníženou vypalovací teplotou. Tuningová bude spíš taková "pozlátková" s ještě nižší životností než běžná "automobilová" barva. Pokud budete brzdiče dávat do linky, kde lakují jen tenké plechy a nemají zkušenosti s masívními díly, zajistěte, aby brzdiče byly ve vypalovací sušce déle. U takových masívních dílů je třeba přidat střelím  10 - 20  minut , než se dílec prohřeje na vypalovací teplotu.

nie kazdy ma doma prostriedky na nanasanie praskovej farby...davno som pouzival na strmene tie tuning farby ale od kedy som zohnal kontakt na typka ktory pracuje vo firme kde striekaju praskovymi farbami nechavam to robit len tam,davam som tam uz praskovat vsetko mozne vzdy som bol s kvalitou spokojny,Radim ma pravnu ze je rozdiel medzi praskovanim plechu a masivneho materialu ale pokial tam pracovnik neni zamestnany prvy mesiac netreba mu take veci vysvetlovat

A není komaxit jen zažitý název práškové barvy? Radime mohl by jsi objasnit situaci?

Jak píše alll v práci používáme práškové barvy od Akzo Nobel. Je vícero druhů barev, dříve jsme používaly barvy které se nanášely na nahřátý kus na 210ºC a poté se ještě vypalovaly nyní se používá 230 - 240ºC nechá se vychladnout. Ale jiný výrobce bude mít jiné podmínky na povrstvení a také jinou kvalitu (u brzdiče bych se podíval po komaxitu je tvrdší a UV stabilní -sluncem nezačne mít šedivý povrch). A musíte počítat s tím, že po nahřátí prášková barva zase změkne!!!!  Milan246