SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Mám takový nápad, když tady vidím ten článek o kyslíkovodíkové svářečce a vzpomínám na dva neůspěšné pokusy o stavbu takové svářečky
a tak mě napadlo:kyslík-mám,karbid-mám ale vyvíječ jsem žádný za rozumnou cenu nesehnal, tak co si mini vyvíječ postavit-na svařování maximálně 2-4mm silného materiálu
Mislíte si, že je to nebetyčná blbost?
Je to opravdu nápad ze zoufalství
Editoval marek (05-11-2007 20:55:48)
Offline
Nemyslím si, že by to byla blbost postavit si vyvíječ.Sám používám ponořovací vyvíječ tovární výroby, sice poněkud postarší, ale slouží k mé plné spokojenosti.Zmíněný typ je celkem jednoduché konstrukce:tlaková nádoba o objemu asi 35l se do poloviny naplní vodou, zavře se víkem ve kterém je spouštěcí mechanismus s košem na karbid.Vznikající plyn se vede přes vodní předlohu do redukčního ventilu a dále do hořáku.Regulace vývoje plynu je ruční-spuštěním nebo vytažením koše.
Pokud máte dobře vybavenou dílnu, nějaký vzor vyvíječe a odvahu, tak se do toho můžete pustit.Je dobré si ale uvědomit, že acetylen je velmi nebezpečný plyn a určité riziko při nesprávné manipulaci s vyvíječem existuje.
Offline
Nevíte někdo jaké nejmenší lahve s acetilenem se prodávají,já znám desetikilové,jsou i menší?
Offline
Například firma Riessner dodává i acetylenové lahve 2 kg. Mají objem 10 litrů (ty 10 kg mají 50 litrů). 2 kg láhev má průměr 14 cm a celkovou výšku i s kloboukem cca 1 m. Ve stejných malých lahvích je i kyslík.
Offline
A s tím vyvíječem jsem měl na mysli vyvíječ zásuvkový s přítokem vody,ale tento způsob ssebou nese komplikaci s tou vyvíjecí zásuvkou,že vápenný kal zalije zbívající karbid,nevíte jak tento problém vyřešit?
Offline
Prosím nevíte někdo jestli někdo vyrábí vyvíječe na plyn ? Jinak bezvadné forum.
Offline
vyrábí,ale jsou strašně drahé
Offline
No my v práci máme vyvíječ tovární výroby , k němu 20l kanystr destilky a vaří parádně , ale taky musel být drahý. Jinak je tam problém ,že se musí často vylívat voda z hadice ( nebo co je to za svinstvo ) .Když to neděláš tak to bouchne . jsou tam 2 keramický filtry a když se moc promočí tak bum , ale pohoda je to jen rana .
Editoval cipisek32 (21-01-2008 20:25:42)
Offline
V r. 1995 jsem byl přizván IBP k vyšetřování nehody s vyvíječem v jedné místní garážové firmě. Vyvíječ zn. made in doma byl sice krásný, čistý, vyrobený z nerezu, ale roztržený v podélném sváru na válci v délce asi 150 mm. Na první pohled byla zřejmá příčina havárie. Hořák velikosti 16 - 20 s převrtaným difuzorem téměř ucpaný šupinkovou rzí z ohřívání velmi zrezivělých ohýbaných pásnic. Později majitel firmičky přiznal, že tímto způsobem i odstraňoval rez před lakováním. Při ucpaném hořáku se tlakový kyslík při zpětném šlehnutí dostal do plynové hadice, vytlačil vodu z miniaturní vodní předlohy a dostal se až do vyvíječe. Exploze pak byla už jen pokračováním řady chyb. Myslím, že cena acetylénové lahve není až tak dramatická a bezpečnost je téměř 100%. U kyslíku se taky asi nebudete snažit o vysokotlakou elektrolýzu ve snaze něco ušetřit. A naše zdraví se nedá penězi vyjádřit.
Offline
Po přečtení prosím nekamenovat a neposílat k CHocholouškovi.Mám dotaz: Svářím celý život a při přezkoušení se vždy ptám proč neexploduje plyn v prostoru nad porézní hmotou a ventilem tlakové disusové lahve když každý instruktor varuje že plyn nejde stlačit nad asi 5 atm. Zatím mě nikdo nedokázal odpovědět. Co se stane když připojím prázdnou plynovou lahev na plnou a začnu přepouštět? Pro ilustraci dodávám že jsem viděl jak se přepouštěl plyn do jiné láhve od CO2 prý ne poprvé.Prchal jsem do polí jako zajíc a dodávám že -zatím- žije jak ten dotyčný tak stojí ona dílna.
Offline
To není tak těžké k pochopení ani k vysvětlení. Acetylen je v tlakové lahvi uskladněn tak, že je rozpuštěn v acetonu. Současně je acetylenová láhev naplněna velmi jemně granulovanou pemzou. Aceton je vlasně v mikrovrstvě nanesen na těch kuličkách a tím na obrovské ploše. V jednom litru acetonu se při tlaku cca 16 barů rozpustí 24 l acetylenu. Z toho vyplývá, že v plnírně tlačí do lahví tlak cca 22 barů, aby tam ten plyn dostali. Bohužel, acetylen není zcela stabilní plyn a za určitých okolností může dojít k jeho rozkladu. Při tom vzniká - bez kyslíku - velké množství tepla, láhev se tedy může začít ohřívat, narůstá v ní tlak a .... A právě ty kuličky uvnitř umožňují tu stabilitu zachovat. Přepouštění je z těchto důvodů mimořádně nebezpečné, protože ta stabilizace chybí. Pro snazší pochopení jsem to trochu zjednodušil.
Offline
Děkuji za odpověď. Ten systém plnění je mě jasný ,pouze jsem nevěděl ty tlaky- o náplni lahve vím -a vím že při velkém odběru se láhev začne hřát a potom začne mazec, spousta vody, hasiči a moc a moc protokolů , usmiřovací flaška pro hasiče protože oni tyhle hrátky nemají vůbec rádi . A to jsme za to nemohli vada byla v láhvi. Ale proč nedojde k rozkladu dřív když je ještě acetylen v plynném stavu? Nezlobte se ale konečně jsem se dopátral někoho fundovaného a tak jsem trochu otravný . Dík za odpověď. Jinak velmi dobré a odborné forum.
Offline
To, jestli dojde k rozkladu acetylenu, záleží na tlaku a teplotě. Každý plyn se při stlačování ohřívá a proto se při výrobě acetylen neustále chladí. Při degradaci (rozkladu) acetylenu se intenzivně uvolňuje teplo. Tím dále narůstá tlak. Nejde ale o oxidaci (hoření), ke které by bylo nutné dodávat množství kyslíku nebo alespoň vzduchu. Naštěstí hoří acetylén poměrně pomalu, takže vždy je čas na nějakou ochranu chlazením stejně jako při rozkladu acetylenu.
Offline
Děkuji za vysvětlení ,nyní jsem to konečně pochopil že jde vždy o rozklad plynu při určitých podmínkách. Ještě jednou děkuji.
Offline
Prosím nemá někdo nákres vyvíječe na plyn? Při dnešních cenách a dostupnosti lahví v síti monopolu Linde musí drobné firmy uvažovat o náhradním řešení. Já jsem přešel na propan ale acetylen občas potřebuji. Pamatuji si z vojny jak zhruba vypadal ale protože je tu nebezpečí poškození a eventuelní nechtěné přemístění dilny nerad bych moc experimentoval . Jsem z okolí Rumcajsova Jičína.
Offline
Díky zabezpečovacím prvkům je vyvíječ velmi drahá legrace, která se tak snadno nezaplatí. Je dobré se rozhlédnout i po jiných dodavatelech než je v předchozím příspěvku uvedený. Jsou to z těch velkých třeba MESSER Technogas nebo Air Produkt, které také přes řadu dodavatelů dodávají své plyny.
Offline
Dobrý den . Rád bych nabídl své zkušenosti s vyvíječem všem ,kteří se vážně zaobírají myšlenkou na jeho pořízení , provoz nebo snad dokonce vlastní výrobu. Z vlastní zkušenosti bych doporučil tento přístroj jen těm kteří mají dost času ,neboť při jeho provozu nestačí jen otevřít kohout jako na lahvi s plynem ale přece jen to chvilku trvá. Já sám jsem si vyvíječ pořídil začátkem 90 let v "nadšení" že nemusím obstarávat ,pro mne tehdy nedostupné lahve s acetylenem, a vystačím si pouze s tímto přístrojem a lahví kyslíku ze sanitního vozu.
Zakoupil jsem tehdy malý přenosný přítokový vyvíječ výrobek firmy Chotěbořské kovodělné závody z roku 1949. Poté následovalo vystřízlivění z "nadšení" neboť jsem si uvědomil že vlastně o těchto přístrojích a jejich provozu nic nevím a nikdo z mých známých tyto přístroje v provozu už nezažil. Napadlo mne půjčit si něco o svařování vyvíječi v knihovně nejdřív nic moc vždy jen zmínka o vyvíječích ,že dříve se požívalo.... a pak mne to napadlo sovětské knihy!! ne nedělám si srandu byl to stoprocentní úspěch ,vše bezvadně popsáno,mnoho cených rad a zkušeností sovětských svářečů novátorů a stachanovců. Myslím to opravdu vážně ,každému ,kdo se chce s touto problematikou seznámit vřele doporučuji. Krom informací jako například ,že osvětlení místnosti s vyvíječem se doporučuje petrolejovými lampami !!! za použítí plynotěsných oken tam najdete mnoho použitelných informací. Taky jsem tehdy napsal na adresu chotěbořských závodů ,že jsem si koupil jejich výrobek a neobdržel k němu návod zda mi ho mohou poslat a stalo se neuvěřitelné můj dopis nebyl vyhozen s poznámkou co je to za blázna ,ale přišla dokumentace i s návodem. Pokud by měl někdo zájem mohu nákres vyvíječe i s návodem na obsluhu zaslat. Jedná se o typ 0T - MA 1/2Kg malý přenosný přístroj přítokový váha asi 7 kg se zásuvkou na 0,5kg karbidu což stačí na výkon asi 300l acetylenu za hodinu /dvě náplně/ lze svařovat bez problémů ocel 3 mm. Vyvíječ je nakreslen v řezu tak že vyrobit ho ,samozřejmě s patřičnými výrobními možnostmi nevidím jako problém a pokud si nepočítáte čas tomu obětovaný dovolím si tvdit že to nebude ani moc drahé zváště pokud věci jako manometr ,kohout ,redukční a pojistný ventil a podobně opatříte někde v bazaru. Pokud by snad chtěl někdo vyvíječ opravdu vyrábět ale třeba i opravovat starý přístroj přináším zde několik praktických rad: V žádném případě se na výrobu součástí vyvíječe nesmí použít mědi ani mosaz obsahující více než 30% mědi!!! důsledně varuji.
Měd reaguje s acetylenem a mohlo by dojít k výbuchu. Každý vyvíječ používaný ke sváření za pomocí kyslíku je potřeba vybavit bezpečnostní předlohou proti zpětnému šlehnutí. já jsem použil místo původní vodní předlohu suchou od chotěbořských kovodělných závodů /doporučuji používám i dnes na lahvi/. Dále je potřeba vyvíječ vybavit sušíčem plynu a chemickým filtrem neboť surový acetylen vyrobený vyvíječem obsahuje jednak vodní páru, která by způsobila snížení výkonu svářecího plamene a dále pak fosforvodík a sirovodík,který nepříznivě ovlivnuje vlastnosti svaru. Zjištoval jsem jaké chemické látky lze použít jako náplně filtru ale nakonec mi při řešení tohoto problému opět pomohly zkušenosti sovětských novátorů nebot tí s úspěchem používají obyčejný drcený koks / počátkem 90 let se ho ještě u nás na haldách na ulici válelo všude dost/ Použil jsem ho také ,funguje to bezvadně!!!! Surový acetylen zapáchá znatelně po sirovodíku a po průchodu koksem ,"jako z lahve". Prakticky jsem na výrobu filtru a odlučovače použil starý odlučovač od kompresoru z autobusu ,který po dokonalém omaštění byl uvnitř naplněn technickou vatou a kolem "napěchován drcený koks. Nápln koksu vydrží do nasycení velmi dlouho a odlučovač umožnuje povolením šroubku vypouštění kondenzátu. Vysokotlaký vyvíječ je take potřeba vybavit nízkotlakým redukčním ventilem ,nebot tlak plynu v zásobníku kolísá. Použil jsem nízkotlaký ventil z Bulharské lidové republiky koupený za pár korun v bazaru. Ještě několik praktických rad. Vyvíječ je potřeba vždy plnit doporučeným zrněním karbidu pozor na použití práškového karbidu v přítokových vyvíječích nepoužívat!!!. Poté co se začne ve vyvíječi vyvíjet acetylen a zásobní nádoba se naplní doporučuji tuto první nápln vypustit,nebot obsahuje směs acetylenu se vzduchem ,která jest třaskavá. Pokud nebudete kupovat karbid po celých sudech ale jen trochu "do pytlíku" praktická rada pro jeho uchování: Karbid na vzduchu vzdušnou vlhkostí se rozkládá a za delší dobu z něho nemáte nic. Mne napadlo dát ho do zavařovacích lahví a zavíčkovat funguje to bezvadně vydrží velmi dlouho /pochopitelně nezavařujeme/ Mnoho let už jsem se svým vyvíječem nepracoval ,mám samozřejmě lahve i když ani ty moc často nepoužívám neboť používám ke sváření většinou jiné metody ale vyvíječ je v dílně stále jako ozdoba připraven i s karbidem co kdyby.... s pozdravem Štěpán
Offline
pro všechny co to zajímá,na Aukru v sekci Podnikání a průmysl-průmysl-nářadí a příslušenství strojů je vyvíječ tovární výroby za 1500 korun
Offline
Štěpán napsal(a):
Dobrý den . Rád bych nabídl své zkušenosti s vyvíječem všem ,kteří se vážně zaobírají myšlenkou na jeho pořízení , provoz nebo snad dokonce vlastní výrobu. Z vlastní zkušenosti bych doporučil tento přístroj jen těm kteří mají dost času ,neboť při jeho provozu nestačí jen otevřít kohout jako na lahvi s plynem ale přece jen to chvilku trvá. Já sám jsem si vyvíječ pořídil začátkem 90 let v "nadšení" že nemusím obstarávat ,pro mne tehdy nedostupné lahve s acetylenem, a vystačím si pouze s tímto přístrojem a lahví kyslíku ze sanitního vozu.
Zakoupil jsem tehdy malý přenosný přítokový vyvíječ výrobek firmy Chotěbořské kovodělné závody z roku 1949. Poté následovalo vystřízlivění z "nadšení" neboť jsem si uvědomil že vlastně o těchto přístrojích a jejich provozu nic nevím a nikdo z mých známých tyto přístroje v provozu už nezažil. Napadlo mne půjčit si něco o svařování vyvíječi v knihovně nejdřív nic moc vždy jen zmínka o vyvíječích ,že dříve se požívalo.... a pak mne to napadlo sovětské knihy!! ne nedělám si srandu byl to stoprocentní úspěch ,vše bezvadně popsáno,mnoho cených rad a zkušeností sovětských svářečů novátorů a stachanovců. Myslím to opravdu vážně ,každému ,kdo se chce s touto problematikou seznámit vřele doporučuji. Krom informací jako například ,že osvětlení místnosti s vyvíječem se doporučuje petrolejovými lampami !!! za použítí plynotěsných oken tam najdete mnoho použitelných informací. Taky jsem tehdy napsal na adresu chotěbořských závodů ,že jsem si koupil jejich výrobek a neobdržel k němu návod zda mi ho mohou poslat a stalo se neuvěřitelné můj dopis nebyl vyhozen s poznámkou co je to za blázna ,ale přišla dokumentace i s návodem. Pokud by měl někdo zájem mohu nákres vyvíječe i s návodem na obsluhu zaslat. Jedná se o typ 0T - MA 1/2Kg malý přenosný přístroj přítokový váha asi 7 kg se zásuvkou na 0,5kg karbidu což stačí na výkon asi 300l acetylenu za hodinu /dvě náplně/ lze svařovat bez problémů ocel 3 mm. Vyvíječ je nakreslen v řezu tak že vyrobit ho ,samozřejmě s patřičnými výrobními možnostmi nevidím jako problém a pokud si nepočítáte čas tomu obětovaný dovolím si tvdit že to nebude ani moc drahé zváště pokud věci jako manometr ,kohout ,redukční a pojistný ventil a podobně opatříte někde v bazaru. Pokud by snad chtěl někdo vyvíječ opravdu vyrábět ale třeba i opravovat starý přístroj přináším zde několik praktických rad: V žádném případě se na výrobu součástí vyvíječe nesmí použít mědi ani mosaz obsahující více než 30% mědi!!! důsledně varuji.
Měd reaguje s acetylenem a mohlo by dojít k výbuchu. Každý vyvíječ používaný ke sváření za pomocí kyslíku je potřeba vybavit bezpečnostní předlohou proti zpětnému šlehnutí. já jsem použil místo původní vodní předlohu suchou od chotěbořských kovodělných závodů /doporučuji používám i dnes na lahvi/. Dále je potřeba vyvíječ vybavit sušíčem plynu a chemickým filtrem neboť surový acetylen vyrobený vyvíječem obsahuje jednak vodní páru, která by způsobila snížení výkonu svářecího plamene a dále pak fosforvodík a sirovodík,který nepříznivě ovlivnuje vlastnosti svaru. Zjištoval jsem jaké chemické látky lze použít jako náplně filtru ale nakonec mi při řešení tohoto problému opět pomohly zkušenosti sovětských novátorů nebot tí s úspěchem používají obyčejný drcený koks / počátkem 90 let se ho ještě u nás na haldách na ulici válelo všude dost/ Použil jsem ho také ,funguje to bezvadně!!!! Surový acetylen zapáchá znatelně po sirovodíku a po průchodu koksem ,"jako z lahve". Prakticky jsem na výrobu filtru a odlučovače použil starý odlučovač od kompresoru z autobusu ,který po dokonalém omaštění byl uvnitř naplněn technickou vatou a kolem "napěchován drcený koks. Nápln koksu vydrží do nasycení velmi dlouho a odlučovač umožnuje povolením šroubku vypouštění kondenzátu. Vysokotlaký vyvíječ je take potřeba vybavit nízkotlakým redukčním ventilem ,nebot tlak plynu v zásobníku kolísá. Použil jsem nízkotlaký ventil z Bulharské lidové republiky koupený za pár korun v bazaru. Ještě několik praktických rad. Vyvíječ je potřeba vždy plnit doporučeným zrněním karbidu pozor na použití práškového karbidu v přítokových vyvíječích nepoužívat!!!. Poté co se začne ve vyvíječi vyvíjet acetylen a zásobní nádoba se naplní doporučuji tuto první nápln vypustit,nebot obsahuje směs acetylenu se vzduchem ,která jest třaskavá. Pokud nebudete kupovat karbid po celých sudech ale jen trochu "do pytlíku" praktická rada pro jeho uchování: Karbid na vzduchu vzdušnou vlhkostí se rozkládá a za delší dobu z něho nemáte nic. Mne napadlo dát ho do zavařovacích lahví a zavíčkovat funguje to bezvadně vydrží velmi dlouho /pochopitelně nezavařujeme/ Mnoho let už jsem se svým vyvíječem nepracoval ,mám samozřejmě lahve i když ani ty moc často nepoužívám neboť používám ke sváření většinou jiné metody ale vyvíječ je v dílně stále jako ozdoba připraven i s karbidem co kdyby.... s pozdravem Štěpán
Prosím o informace o tomto vyvíječi.Hlavně nákresy Předem dík.
Offline
Dobrý den. Koukněte na svarinzert, včera jsem tam dal inzerát na vyvíječ. Určitě je lepší dát do provozu tovární ( ikdyž starý, ale zatím nepoužitý ) vyvíječ, než se pokoušet o nějaký pokus. ID inzerátu 17985
Offline
Štěpán napsal(a):
V žádném případě se na výrobu součástí vyvíječe nesmí použít mědi ani mosaz obsahující více než 30% mědi!!! důsledně varuji.
Měd reaguje s acetylenem a mohlo by dojít k výbuchu.
jen bych se chtěl zeptat jestli je pro opravu vyvíječe možno použít mosazné fitinky dodávané pro kyslík?
Offline
dobrý den nevěděl by někdo jestli lze sehnat pojistný ventil na acetylen?
Offline
Třeba suché předlohy:
http://www.az-svarecitechnika.cz/oddele … e-koncovky
Offline
nevěděl by někdo jaký je závit u pojištáku na vyvíječích?
Offline