SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Zdravím Phavel, pokud budeš svařovat bazickou elektrodou, je v tom jeden fígl. Ani ne tak to předsoušení, ale na rozdíl od jiných elektrod je nezbytné držet krátký oblouk, prakticky se okraj obalu při svařování skoro dotýká svařence. Nezapomenout na polaritu elektrody! A na rozdíl od rutilek, když se z jakéhokoliv důvodu vrátíš při svařování kousek do svaru, nezavaříš si strusku, což je někdy v nepřístupných místech velké plus.

Na to, že se u rutilek u koutových svarů svar chytá svar na boky a uprostřed je díra naplněná struskou se hodně nadává, stejně jako na zapékání strusky.
A stejně tak hodně svářeču nekouká na krabičku, jak se elektroda připojuje a na invertoru dávají vše na plus. Neberte to osobně, třeba to není Váš případ, ale nelegované rutilky obvykle patří na mínus.

Phavel napsal(a):

Taky mi to nedá a jako naprostý začátečník si dovolím zareagovat mým postřehem. Po pročtení tohoto fóra (díky správcům i všem přispěvovatelům) jsem trafo zavrhl a raději trochu připlatil za invertor Gama 160 na občasné nenáročné svařování v dílně. První pokusy jsem prováděl s rutilkou OK 46.00 průměr 2 na drobných profilech tl. 3mm. Protože invertor má opravdu šikovné funkce zvlášť pro svářečské neumětely jako jsem já, tak chycení a udržení oblouku víceméně nebyl problém (max se mi to občas při zapalování přilepí a i na to invertor naštěstí "pamatuje") . Svařit díly "na sraz" to šlo a zdálo se že nakonec všechno půjde vcelku hladce :-), ovšem u kouťáku jsem těžce narazil. Nejdřív se mi krásně navařila housenka pouze na jeden svařenec, takže po dovaření díl prakticky odpadl :-) Pak jsem se trochu zlepšil, svar se rozlil na obě plochy, ale stejně, bylo v něm příliš mnoho zavařené strusky. Vylepšil jsem to "ostřejším" úhlem, ale stále se mi struska místy zavařuje, už to ale alespoň vypadá víc jako spoj. Asi to chce víc cviku a lepší vedení elektrody.

Další týden jsem koupil EB 121 taky průměr 2 a zkusil to s nimi. Jako laik ale musím říct, že se mi s nimi pracuje o trochu hůř. Musím nastavit proud o něco víc než u té rutilky, jinak se mi elektroda lepí. Pak to jde, i ten kouťák se povedl o dost lépe (samozřejmě relativně na začátečníka) a bez zavařené strusky. Zase jsou ale vlivem většího proudu a vneseného tepla patrné větší deformace a svar je zavařený "až moc" (materiál v jeho místě je jakoby oslabený). Tenčí materiál si s bazickou moc nedovedu představit. Taky se mi moc nechce do nějaké procedury sušení elektrod. Tak nevím, jestli mám pokračovat v pilování techniky s rutilkami, nebo bazickými. Potřeboval bych ale umět svářet spíš tenkostěnné jekly, tak asi spíš zůstanu u těch rutilek.

Jsem jen amatérský svářeč , kdysi v práci jsem vařil triodynkou . Doma jsem si navinul malé tráfko a přechod na rutilku byl bolestný , taky nezaveřené díly . Musím ale dodat , že elektrody nesuším . Pak jsem si postavil první dynamosvářečku z autobusového dynama . A rád jsem se navrátil k bazickým elektrodám . Chvilku jsem dělal u Wopfnera ve výrobě lanovek a tam jsem poprvé vařil COčkem , byly to nějaké Froniusy , tenkrát mne typy nezajímaly . Pak jsem si postavil druhou z dynama (sehnal jsem z výprodeje v Pardubicích rotor za 150,-) . Tou vařím nyní . U tchána vařím ČKD tyristorkou , v práci máme 315 a malý CO , značku z hlavy nevím . Dostal jsem na opravu RTB3ku , ale cena opravy se majiteli nezdála , tak mi zůstala . Koupil jsem 200A diody a nyní dostavuji usměrňovač s "velkou" tlumivkou . Mám tam kond i odporový softstart . Zkoušel jsem jen tak na drátech a jede to perfekt , opět s bazickými .

No ne

Existuje pár prodejen, kde Vám vzorek seženou, tedy pokud ví, že je potenciál alespoň na nějakou tu krabičku. Někdo si řekne o vzorek a pak z něj vyleze, že s tím zavaří co potřebuje a nic víc.

Na druhou stranu je množství prodejen, které Vám prodají ESAB, protože je nejznámější, nebo Čínu, protože je nejlevnější. Vše ostatní je pro ně strašná dřina.

Zdenek11 napsal(a):

to JardaK
...exotické Böhlery...

No, před časem jsem chtěl z nudy zkusit vychvalované jednak směsové, jednak vrstvené rutil-bazické eldy, jak se budou chovat na trafu. Byly to Böhlery, čísla už si nepamatuju. Když jsem to dal prodavačům a řekl, že chci od každé tak 5 kousků daapůlek, koukali na mně jak na exota. Samozřejmě je nemám. Takže jednoznačně „exotický elektrody", no ne?

Zajímavá diskuse. No, já ještě pamatuju rutilky (domnívám se) značené  E 4211 a E 4216. Pamatuje někdo? Těma jsem svařoval trafem už jako 15ti letej kluk... Odpovídá to nějak těm dnešním diskutovaným ER117? Těm tady v USA odpovídají E6013, ale já osobně je tedy nijak nepreferuji. Snad na nějaké zámečnické práce...

Frank napsal(a):

Odpovídá to nějak těm dnešním diskutovaným ER117? Těm tady v USA odpovídají E6013, ale já osobně je tedy nijak nepreferuji. Snad na nějaké zámečnické práce...

Nechci se pasovat na odborníka na elektrody, ale pro běžné zámečnické použití na silnější materiály byly ER 113. ER 117 byly určeny na tenké plechy, pravděpodobně měly úpravu, která zmenšovala průvar do hloubky. Podle materiálů ESABU, sortimentu 2009 jsou v AWS označení obě označeny shodně E6013. Ale podle normy EN (DIN) jsou označeny rozdílně, ER 113 je označena jako E 38 A RR 1 1 , ER 117 je E 35 A R 1 1. takže nějaké rozdíly mezi nimi jsou.  Mně to označení nic moc neříká, ale někomu jinému to třeba řekne..

JardaK napsal(a):

Nevím jak Esab, já se vyznám v Böhleru. Jsou elektrody FOX OHV, ty jso RC, tzn. rutil-celulózové. A pak jsou FOX ETI, ty jsou RR, tedy čistě rutilové. Oboje jsou na střídavý proud, nebo stejnosměrný mínus. Výhoda rutil-celulózových FOX OHV je ovladatelnost ve všech polohách vč. spádové, ideální pro montážní svary. Výhoda rutilových FOX ETI je excelentní pohledová kvalita. Hlaďoučké svary s plynulým přechodem do svařovaného materiálu, struska se sloupne sama. Průšvih je, když se člověk řídí zatřízením dle AWS. Co vše se vejde do 6013 to je hrůza. Nebo když jsou do stejné AWS zatřízeny žárupevné elektrody a nízkolegované jemnozrnné vysokopevnostní elektrody. Úplně jiné legování, případně úplně jiné tepelné zpracování. Nebo jak AWS řeší, nebo spíš neřeší vrubovky. Franku, Franku, jak vy to tam vedete

Máte pravdu, že AWS je hodně benevoletní. Nicméně, pokud firma vyrábí důležitá zařízení, pro každou operaci je vypracován postup ve výzkumáku, který určuje přímo jakým materiálem se co svařuje, jaký teplotní režim je nutno dodržet a vůbec celkový podrobný pracovní postup. Používá se ověřený, atestovaný materiál, sami provádíme další kontrolu složení materiálu pomocí rentgenové spektrografie, aby se vyloučil omyl, dále kontroly při výrobě a výstupech mezi jednotlivými operacemi a to mnohdy i kontrolorem (inspectorem) od zákazníka.
Já vím, navenek to vypadá s USA děsně, ale vezměte fakta, že výrobky a zařízení které vyrábíme jsou prvotřídní kvality, vyvážíme je do celého světa, v USA i jinde pracují řadu let jak v nukleárních, tak konvenčních elektrárnách, jen v USA těch nukleárních je v provozu kolem stovky(http://www.euronuclear.org/info/encyclo … d-wide.htm). Naše výrobky pracují v ponorkách NAVY, vyrábíme součásti pro NASA, zařízení na kapalný vodík a zkapalněné plyny vůbec, velkou část výroby dodáváme pro petrochemii, papírny, cementárny atd...
Zrovna nyní vyrábíme ventily pro Slovenské energetické strojárne....

Editoval Frank (20-07-2010 03:18:25)