SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Mam za to, že řídící část SSD si do organizace dat na disku nenechá od operačního systému nijak mluvit. 

Pokud se budeme bavit o diskových polích na bázi flash medií, tak jsou data na úrovni jednotlivých disků zašifrovaný a operační systém vidí jen na rozhraní s mediem. U flash medií nefunguje nějak vzít řídící část z jiného kusu a použít jí na místo poškozené časti. Stejně tak jednou smazaný data jsou pryč a žádné techniky na jejich obnovení nefungují, na rozdíl od pevných disků, kde lze číst informace z okraje stopy a rekonstruovat smazaný data. Prostě vysoká bezpečnost, což se líbí bezpečákům, ale tak vysoká, že když se něco pokazí tak o data na mediu přijdete (o data nemusíte přijít, ale to se zařizuje jinak).

Ale abychom jen neteoretizovali, tak pokud máte Windows, tak si to zkuste (práva admin nebo to mít povolený). Stačí jít na správu disku což znamená myší na okýnka vlevo dole kliknout pravým tlačítkem a vybrat Správa disků, kliknout na nějaký disk pravým tlačítkem, vybrat vlastnosti, pak vybrat záložku Nástroje a zmáčknout tlačítko Optimalizovat, vyskočí okno Optimalizace jednotek kde si najedete na disk a zvolíte Analyzovat nebo Optimalizovat (toho je součástí defragmentace). To že vám systém neumožní analyzovat u SSD znamená, že nemá přístup k defragmentaci.  Případná Optimalizace SSD proběhne během sekundy bez ohledu na to jak máte disk veliký a rychlý. Asi fake nebo prkotina, aby se tvůrci vypořádali s požadavkem. Nemusí pak řešit v kodu že nemají poptávat optimalizaci SSD, prostě ho poptají a on pro SSD proběhne jako fake.

Přikládám jak takové optimalizační okno vypadá.


Pokud chcete optimalizaci vypnout, tak pod tlačítkem změnit nastavení lehce zařídíte.

Editoval Charon (14-03-2024 14:09:39)

Charon napsal(a):

Mam za to, že řídící část SSD si do organizace dat na disku nenechá od operačního systému nijak mluvit. 
Pokud se budeme bavit o diskových polích na bázi flash medií, tak jsou data na úrovni jednotlivých disků zašifrovaný a operační systém vidí jen na rozhraní s mediem. U flash medií nefunguje nějak vzít řídící část z jiného kusu a použít jí na místo poškozené časti.

Ono je to jeste slozitejsi. Jedna vec je, co disk presentuje do operacniho systemu, coz je nejake pole bloku (ktere se z duvodu historickych porad jeste tvari jako nejaky stopa/sektor/hlavicka, ale pristupuje se k nim pres LBA. Nad timhle dela OS partition tabulku rozdeleni (teda C: D: .... ve win) coby souvislou cast, a teprve nad ni je filesystem, v drtive vetsine pripadu NTFS, ktery do toho "nejak" uklada data (tohle nechci rozepisovat, bylo by to na bakalarku...)

Defragmentace se dela az nad filesystemem, kde se preusporadaj bloky, aby byl fajl pokud mozno kontinualni.

----------------------------------- Dlouha cara, tady je interface mezi pocitacem a diskem ------------------------------------------------- + TRIM

To co pisete, je firmware toho disku, to mimo jine obsahuje tabulku alokace bloku, takze bez ni nevite, kterej konkretni logicky blok (presentovany do kompu) odpovida kteremu fyzickemu na kremiku - tohle se delalo uz u rotacnich disku - pokud byl na povrchu placky nejaky defekt, tak se proste sektor presmeroval nekam do rezervovane oblasti, ktera byla neposkozena, a jelo se vesele dal, na urovni LBA komp nic nevidel, a maximalne jste pres SMART vycetl counter "reallocated block numbers".

Problem nastal u SSD - tak kazda bunka ma omezeny pocet zapisu, takze se firmware pokousi s tim vexlovat ponekud vic, aby se zatez rozlozila, proto bez controlleru, co obsahuje tabulku kde co je je SSD nepouzitelny. Na rozdil od HDD, kde slo jen o max jednotky sektoru, takze i kdyz to elektronika "zapomenula" (mam ale pocit, ze to je taky nekde na disku ulozene, ale jistej si nejsem), tak jste maximalne prisel o par sektoru.

Sifrovani je az dal, a jako volitelna funkce u drazsich storage. (a typicky, pokud umi samotny disk "sifrovat", tak na 90% se tomu neda verit, casto je to jen kontrola klice na odemknuti a nesifrovanej zapis, v lepsim pripade XOR).

A na zaver, TRIM znamena, ze pocitac rika firmware disku "tenhle block jsem prestal pouzivat a nejsou na nem zadna data, muzes s nim delat co chces" - neboli je nadale k dispozici firmware na prohozeni s jinym, mnohem vice zapisovanym blokem kteremu potrebuje ulehcit.

Edit: tak ta Optimalizovat disk znamena ve skutecnosti TRIM https://answers.microsoft.com/en-us/win … 89c4e3f724
To, ze Vas na defrag Windows nepusti je logika ve Windows, z principu tomu ale nic nebrani (krome toho, ze to nedava smysl - teda dava, pokud omylem smazete disk, tak je daleko vetsi sance zachranit nefragmentovana data, zase pokud se to neTRIMne)

Editoval jouda74 (14-03-2024 16:05:32)

alkoholik napsal(a):

https://www.youtube.com/watch?v=DoDLkfsPboM&t=378s&ab_channel=Killeroz Doporučuju i diskuzi. Taková "blbost" pár závitů drátu na trafo plechách, ale někdy to je pro výrobce drahý. V nouzi pomůže omotot zemák kolem kusu železa. I na cóčko to pomůže, když nejmenovanej místní výrobce modrejch škatulí šetří, přidal jsem tlumivku z vyřazený a hned to byla jiná liga.

Taky jsem sehnal ve šrotu tu modrou škatuli začínají na K. Příště to tam nechám. Byla KO deska. Už slouží někomu jinému. Nějak jsem se s tím nechtěl (nebo ta věc se mnou) kamarádit. Deska myslím 4k...
Pro někoho i cesta je cíl. Třeba osobně nemám čas ani chuť se těmahle věcma vůbec zabývat (ztráta času). Dneska se mi povedlo sehnat luxusní věc - nůžkový zvedák Laweco - nosnost 1,5 tuny. Tohle pro mě má smysl.

Charon napsal(a):

(jsem zvědavý jak to ti šikulové dělají) i případ kdy v nezobrazované části je prográmek který se stará od řízení a lže o kapacitě a uložených datech.

O tech co vim, tak malicko prepisete firmware, ono se to pak do kompu tvari, treba jako ty dve tera, ale proste horni bity cisla sektoru to ignoruje, takze sektor 1 fyzicky ukazuje tamez, co sektor 33554433 (proste "o 16GB dal"). Coz nepoznate driv, nez zapisete "za" tech prvnich 16GB.

jouda74, jo, tomu rozumím, dost mi to připomíná chybné stránkování. 33554433 se musí adresovat (10 0000 0000 0000 0000 0000 0001)binárně a pokud se tam ta nejlevější jednička nevejde, tak se medium přepisuje dokolečka.

Editoval Charon (14-03-2024 19:36:00)

Nebo tam prostě mají kazové řadiče na uváděnou kapacitu, kde je vada někde ve výstupu řadiče v těch vyšších kapacitách.  Připojí tam tu levnou  kartu o té nízké kapacitě, kde řadič řadí bezchybně a  zbytek řadiče připojí jenom na odpory nebo tak nějak, aby to neházelo chyby.  A připojí nějaké hradlo aby když řadič řadí nad 64 GB, nešlo to znova do té karty. A řadič tak vůbec "neví", že nad těch 48 Giga háže ty data do háje.
A nemusí vůbec měnit nějaký software, stačí jen složit to kazové hardware dohromady.  Možná maximálně přizpůsobí rychlost řadiče pomalosti karty, pokud to řadič nedělá automaticky.

Souhlasím s Alkoholikem, data se musí zálohovat. Jen to 10x a podobně je trochu přemrštěný. Při větším množství dat by organizace a údržba záloh sežrala sama sebe.
Zatím se ukazuje, že nejspolehlivější je když je něco vytesaný do kamene. V digitální technice jsou kupodivu na archivaci nejspolehlivější datový pásky, pak HD. CD, DVD, Blu-ray,  flash nestojí za nic. Samozřejmě, že vhodným postupem a zacházením lze spolehlivost zvýšit.

Radime souhlas, jen ta úprava nesmí být moc na kus náročná = drahá, pracná. Spíš když to má nějakou systémovou chybu, parametry na hraně, rychlé stárnutí tak upravují aby to chvíli vydrželo.

Editoval Charon (14-03-2024 22:22:34)

Charon: Souhlas. Oživují šrot, který vyhrabou někde z kontejnerů na zmetky a hotový produkt je pološmejd, který musí, aby prodali, dávat za co nejnižší cenu. Tudíž si nemohou dovolit  práci kvalifikovaného programátora, který by software v těch SSD discích nějak víc předělával. Musí jim stačit jen základní funkčnost, aby to prodali třeba málo znalým někde do Afriky nebo neznalým bohatého západu a ono to nějakou dobu fungovalo.

Co se týká zálohování, na to je praxí a možná i normami stanoven dost jednoznačný algoritmus. Používají se minimálně dvě přepisovací média a zálohují se střídavě a při každém zálohování se dělá test integrity dat na záloze. Pokud se při testu objeví chyby,  médium se nahradí novým a je k dispozici dobrá záloha, jen staršího data z druhého média.  Pro zvýšení jistoty zálohy, kdyby třeba při zálohování počítač klekl a medium by bylo nepoužitelné nebo se současně objevily chyby na obou médiích se potom takhle používají tři a pro případ, že by shořel barák nebo zloději ukradli počítač i zálohy v šuplíku pod ním se doporučuje ty zálohy ukládat jinde než v jednom baráku s počítačem. .....
Taky to do určité míry funguje proti vyděračským hackerům, co zakódují data na počítači a potom chtějí za heslo k těm datům výpalné, při troše štěstí bude záloha nezavirovaná.

Charon napsal(a):

Ano, v omezený míře lze zálohováním snížit škody v důsledku působení virů a hackerů obecně. Bohužel i oni se učí a zlepšují. Má se za to, že žádné zabezpečení není tak účinné aby nešlo překonat. Jde jen o to zda to bude útočníkovi za vynaložené úsilí stát. Sofistikovaný útok pomoci kryptografického ransomware zašifruje data jak v produkčních systémech, tak v jejich zálohách a pak není z čeho obnovovat. Stačí si vzpomenout na útok na  Českou železniční dráhu, kdy došlo k zašifrování všeho do té míry, že nakonec zaplatili jako levnější řešení.

A presne proto je jednim z pozadavku off-line zalohy, a podle pouzite metodiky alespon jednou nebo dvakrat za rok test, ze system je mozne z te zalohy obnovit.
Druha vec je zoning (v dnesni dobe smerujici k zero trustu), opet, kdyz firma setri na bezpecnosti, tak se pak nesmi divit.

To, ze na to admini kaslou, a to, ze firmy setrej a nekoupej ani testovku, na ktere by se to dalo overit (a rozbalovat zalohu na produkci je nesmysl), je smutne a spatne.

Editoval jouda74 (15-03-2024 18:12:56)

Charon:
Tak to mi vysvětli tu "primitivní a ozkoušenou" obranu proti DDOS útoku. Dělal jsem 6 let ajtáka v naší první internetové bance a proti tomu v podstatě obrana není. Respektive teoreticky ano - tak výkonnej firewall, že ty dotazy odfiltruje a nepustí je k webu, aby ho zahltily. Nebo, pokud jsou z pár segmentů sítě, požádat slušně providera, aby ten segment típnul. Ale jak začnou posílat dotazy napadený PC z půlky internetu , tak není šance.

Editoval pafik1605 (16-03-2024 17:49:02)

Charon napsal(a):

Pafik1605, ano, v podstatě jsi to napsal. DDOS útok je založen na tom, že dotazů/požadavků je tolik, že dojde k zahlcení a oběť padne, stane se nedostupnou. Škoda se většinou omezí na nedostupnost. Obrana je známá. Ve stručnosti je potřeba sledovat síťový provoz a v případě nárůstu ho začít omezovat, jak píšeš - filtrovat. Jakou strategii zvolíš je na zkušenostech a možnostech napadeného. Třeba lze zaříznout vše co přichází ze zahraničí, nebo jeho části. To dokáže sám napadený, není k tomu potřeba provider.

Nezlobte se, ale to co pisete je nesmysl.

Jednak anti-DDoS u zakose se proste nedoplatite, to nedava smysl ani ekonomicky. U providera to funguje tak, ze naklady rozlozite na vic zakazniku.

Druhak Vam proste DDoS (ne proti aplikaci, ale ciste paketovy) zahlti uplink k providerovi a mate smolika, jednotky gigabitu dnes nejsou vubec nic extra (kdybych se podival do mailu, kam chodej logy, tak bych takovych utoku ktere nejak pokreje automitigace nasel nekolik denne, jak to nejsou vyssi desitky gigabitu, tak opravdu nema cenu se tim vic zabyvat , legrace zacina tak na stovce gigabitu kdy uz se to resit nejakym tim blackholovani na uplinku musi :-) ).

Jina, castejsi moznost je aplikacni DDoS - je sice hezke, ze omezite data (jak? doufat ze to jde jen z ciziny a odriznout zakose tam treba z internetoveho bankovnictvi? To zrovna neni univerzalne pouzitelne i kdyz v nouzi porad lepsi nez spadly web), ale blbe napsanou vec zahlti klidne radove desitky requestu za sekundu (typicky proti autentizacnimu endpointu), coz pro zmenu zadny paketovy anti-DDoS neodchyti - takze slozite reseni kolem WAFky a aplikace, a musim rict ze je to vsechno, jen ne trivialni, a spis nez "primitivni a odzkousena" je to hra na kocku a mys.

Charon:
Nedochází ti detail . DoS (DDoS je v podstatě totéž) znamená Deny of Service, čili zamítnutí služby. Což znamená v praxi nedostupnost, obvykle webu. Když ustřihneš všechny requesty ze zahraničí, protože si myslíš, že je to útok, tak docílíš toho, co chtěl útočník - odmítneš službu. Všem, kteří chtějí přistoupit ze zahraničí. Web pro ně bude nedostupný. Takže DDoS útok je úspěšný a ty tomu pomůžeš.
Tyhle útoky na weby jsou nejvíc viditelné. Samozřejmě se dá útočit na jakékoliv servery s nějakou službou; databázové, jakékoliv jiné. Ale ty obvykle nefungují pro veřejnost, takže se o nich neví.
DDoS útok obvykle nezahltí linku od providera. Ne že by to nešlo, ale to by tam musela přistupovat opravdu polovina internetu. Navíc, ty pakety jsou malý, to není klasická komunikace. Obvykle se zahltí server. Navíc, dobře udělanej veřejnej web nemá jen jednoho providera. V Expandia bance jsme měli hned čtyři ....

Editoval pafik1605 (17-03-2024 10:45:04)