SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Toto resi metalurgove u nas v praci pri navrhu potrubi, ja tam nastesti pracuji jen s ochrannymi povlaky, svarovani a metalurgii beru jen okrajove. Tady jde o to, ze stale nejsou zname vsechny kombinace materialu, kde muze nastat bud HISC (hydrogen induced stress cracking), nebo beznejsi HAC. Puvodne sem patrily jen nektere CRA oceli typu duplex (austeniticka) a 13Cr (rezavejici martensiticka), ktere se nekdy pouzivaji na potrubi. Nejak pred 10 lety poprve prdnul svar F65/A59 nekde na potrubi v mori a dnes jsou zname dalsi kombinace tzv. dissimilar welds. Ty opravy na potrubi v plnem provozu vyjdou udajne na stovky milionu dolaru, coz je tezko pochopitelna castka, ale je v tom i pozastaveni tezby nebo prenosu, s kazdym dnem mimo provoz pak ta cena leti vzhuru.

Z toho mala, co o tom vim jsou ty problemy s vodikem predevsim zpusobene vodikem, ktery vznika pri anodicke ochrane potrubi a potrubi praskne az po zahajeni provozu po nejakem case. Takze neni to jen vodik, ktery se vnese pri svarovani. Dale museji byt splneny dalsi podminky pro vznik praskliny, jako je (ne)vhodna kombinace materialu a s tim souvisi i PWHT a dale pusobici napeti, kdy treba HISC nenastane, pokud je namahani pod 50% meze kluzu.

Pak je to vodik, ktery se vnese uz pri svareni. Zde byl problem u te martensiticke ocele 13Cr, ktera byla vyvinuta v roce 1997. Nase firma byla jedna zmala, ktera zvladnula 13Cr trubky svarovat v beznem provozu. Jeden nas konkurent se o to v tech rannych dobach pokusil a cele kilometry potrubi jim ve svarech popraskaly. Bylo to nevhodnym PWHT, ktery je u 13Cr stezejni.

Vic to take nebudu rozebirat, ja tomu stejne porad nerozumim :-)

Jakobo napsal(a):

Vic to take nebudu rozebirat, ja tomu stejne porad nerozumim :-)

Njn. Nechtěl jsem to zde rozvádět, ale nakonec jsi to zde provedl za mně. Já jsem tento problém studoval, když jsem se dostával do pozice Welding Inspectora... Je o tom spousta pojednání, já tedy mám i několik knih a lze to v zjednodušené formě nalézt i na internetu. Jak už jsem sdělil, speciálně na vodíkové praskání jsou velmi náchylné určité druhy ocelí.

Hydrogen Induced Cold Cracking occurs in ferritic steel weld zones, it can occur while the weld area cools and it can also be delayed for a period of time upon completion of welding. HICC can occur both in the weld metal and in the Heat Affected Zone (HAZ).

https://www.metallurgyfordummies.com/hy … cking.html

Vodíkové praskání také známé jako praskání za studena nebo opožděné praskání. Hlavním rysem tohoto typu trhlin je to, že se vyskytuje ve feritických svařitelných ocelích a obvykle se vyskytuje okamžitě po svařování nebo po krátké době po svařování, ale obvykle do 48 hodin. Mechanismus začíná osamělými atomy vodíku difundujícími skrz kov.

Při vysokých teplotách umožňuje zvýšená rozpustnost vodíku vodíku difundovat do kovu (nebo může vodík difundovat dovnitř při nízké teplotě za pomoci koncentračního gradientu). Když se tyto atomy vodíku znovu spojí v nepatrných dutinách kovové matrice za vzniku molekul vodíku, vytvoří tlak zevnitř dutiny, ve které se nacházejí. Tento tlak se může zvýšit na úroveň, kdy má kov sníženou tažnost a pevnost v tahu až do bodu, kdy praskne (praskání vyvolané vodíkem nebo HIC). Nejnáchylnější jsou vysokopevnostní a nízkolegované oceli, slitiny niklu a titanu. Citlivá je také temperovaná ocel.

Vodíkové trhliny mohou mít obvykle následující vlastnosti:

    V C-Mn ocelích bude trhlina normálně pocházet z tepelně ovlivněné zóny (HAZ), ale může se rozšířit i do svarového kovu.
    Trhliny se mohou také vyskytovat ve svarové housence, normálně příčně ke směru svařování pod úhlem 45 k povrchu svaru. Jsou blízko rovně, jdou po zubaté cestě.
    U nízkolegovaných ocelí mohou být trhliny příčné ke svaru, kolmé k povrchu svaru, ale nevětví se a jsou rovinné (Planární Defekt).

Při rozlomení svaru se povrch trhlin normálně nezoxiduje, i když se povrch láme, což naznačuje, že vznikly, když byl svar při teplotě okolí nebo blízko okolní teplotě. Mírný modrý nádech může být viděn vlivem předehřevu nebo svařovacího tepla...

Metody odstranění vodíku z materiálu
Množství vniklého vodíku do materiálu součásti lze pomocí řady technologických
i technických opatření minimalizovat. Je-li vodík v materiálu rozpuštěn, je již obtížné jej
z materiálu odstranit.
Odvodíkování materiálu tepelným zpracováním (žíháním) je nutné začít aplikovat
ihned po procesu, při němž došlo k navodíkování materiálu při vhodném tepelném režimu.

To máš pravdu, jirkati, díky.  Ono je toto stále dost neprozkoumaná oblast a  zde se to nedá takto úryvkovitě celkově obsáhnout.

Jakobo, zajímavé, velmi zajímavé a vím, že je stále potřeba doplňovat poznatky... Díky. Jsem rád, že se zde objevují opravdoví odborníci a tak trochu i závidím. Já už jsem mimo hru, když jsem byl v zaměstnání, byl stále přísun nějakého nového pojednání o těchto problémech přímo od MIT. (Material Institute of Technology) Máš můj obdiv. My jsme ve firmě přímo potrubí nedělali, jen armatury, zejména ventily. I na provoz v mořské vodě a i na zkapalněné plyny při extrémně nízkých teplotách. Nakonec i pravý opak - pro Jaderné elektrárny ap., kde jsme pracovali s mnoha special materiály a docela mně mrzí, že už tam nejsem. Njn. všechno jednou skončí a nové začíná. Hodně úspěchů přeju.

bobobo napsal(a):

Jenom Franku nevím , co začíná nám ??

No, to může být tady v Evropě už v nejbližších letech dost "zajímavé".

Přece nejsi slabomyslný , aby jsi si mohl myslet , že se něco vrátí ...... možná něco jo , asi režim . Já jsem nikdy nic neměl a tak mi to nevadí .

Já si dovolil dva a nemusím se za ně stydět .