SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Schválně jsem si ten Bejrut našel na gůglu. 2750 tun ledku amonného tam bouchlo, jedna plně naložená malá zámořská loď. Která měla na moři nějaké technické potíže, tak zamířila do přístavu a která potom v přístavu měla potíže s placením, tak byl náklad zadržen a ledek amonný balený v tunových plátěných bazích byl uložen do přístavního skladu. Trhavina, vojenská nebo průmyslová by o moc větší paseku nenadělala, protože ledek, jak už je iniciován k výbuchu, má už sám o sobě slušné výbuchové parametry. Používal se do vojenských trhavin a i dnes se používá coby základní komponenta do některých průmyslových trhavin.
A to jsem roztavený ledek s vápencem koupený jako hnojivo zkoušel na brunýrovaní některých kovových dílů, na oceli dává takový tmavší namodralý vzhledově dost zajímavý povrch. Taje s přídavkem trochu vody už okolo 1OO st C. A jako tuhou pohonnou hmotu do raket, nasáknutý do dřevěných pilin. Ale hodně slabou a hydroskopickou.
Dodatečně mě napadlo, že možná by tím šla vytvářet eloxová vrstva i na hliníkových dílech, to jsem tehdy nezkoušel.
Editoval Radim (31-07-2023 13:50:10)
Offline
Ládes napsal(a):
Frank napsal(a):
bobobo napsal(a):
Opět základní neznalosti , ledek nestačí .
Jak kterej - ten NH4NO3(ledek amonný) za jistých okolností a zejména když je bezvodý, bouchá i sám o sobě. Viděls ten bouchanec v Libanonu, když vybouchnul ten sklad amonnýho ledku? To bylo pomalu jak malá atomovka...
JJ viděl,na druhou stranu ho tam bylo uskladněno několik set tisíc tun....Dokážeš si představit co by zvládlo takové množství pentritu hexogenu nebo tritolu to by musela být teprv panečku bohovská jeba.Co jsem ale koukal na různá videa z různých úhlů a kamer přijde mi že to celé inicioval jiný menší výbuch.
Tak samotnej NH4NO3 i jeho směsi MUSÍ být iniciovány k výbuchu rozbukou, nebo alespoň vysokou teplotou. Ten sklad několik hodin hořel... Razance takového výbuchu samotného ledku bez smísení s jinými organickými hořlavinami bude pochopitelně menší. O kolik si netroufnu tipovat. Jinak ale ve směsi s hořlavinami ve správném poměru je ta razance výbuchu srovnatelná s TNT!
I tak to bylo jak malá atomovka:
Výbuch byl cítit až na Kypru
Exploze vyvolala otřesy o síle 3,5 stupně a byla citelná a slyšitelná až na Kypru, vzdáleném od Libanonu více než 200 kilometrů. Na Twitteru to popsalo také několik uživatelů. „Cítil jsem tu explozi ve městě Lemesos, třásla se nám okna,“ napsal Elias Mavrokefalos. „Díval jsem se, jestli nás nebombardují,“ uvedl další obyvatel města.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ … anicni_aug
Offline
Charon:pojmem "stavební vrtáky" jsem myslel vrtáky na kterých až tak moc nezáleží.Ty vidiáky používám na vrtání materiálů který až tak dobře vrtat z nějakého důvodu(tvrdost otěruvzdornost)vrtat nejdou.Na tohle beru standartní vidiáky do betonu(vybírám z několika kusů ty nejlepší v poměru cena/přesnost výroby).Co stačí je přebrousit si je tak aby břit vypadal jako u vrtáku na kov.(kolmé čílko tvořící břit a hrbet břitu v negativu.úhel cca klasických 120°.
Radim:to množství bude nesrovnalost v informacích médií(reportérka asi místo 2750 tis kilogramů užila mylně tun).Na brynýrování by se nějaký hodil- brunigal mi trapně došel
Offline
Od závitníku do nerezi k výbuchu v Libanonu
Offline
Lades@
1) plátek vidia se při vrtání nevylomí?
2) břit vedeš středem plátku, nebo šikmo od skoro středu ke kraji, nebo po kraji plátku?
Dá se tím vrtat do tvrého železa, třeba pilník šel by provrtat? Nebo to máš na případy kdy je v betonu stavební železo a potřebuješ beton provrtat? Nebo zkus pojmenovat předmět na který to vezmeš.
Editoval Charon (31-07-2023 16:41:51)
Offline
Ládes napsal(a):
Radim:to množství bude nesrovnalost v informacích médií(reportérka asi místo 2750 tis kilogramů užila mylně tun).Na brynýrování by se nějaký hodil- brunigal mi trapně došel
S ledkem amonným by se to brynýrování muselo vyzkoušet, jestli ten povrch stačí. Vzhledem i odolností Ono ne nadarmo se to vyvinulo se směsi s ledkem tuším draselným.
A používat to v tavenině řekněme víc než půl kila kilo ledku amonného byl bych při tom asi neklidný. Množství nějak už od půl kila, kila se dá ledek amonný přivést k výbuchu příslušně silnou rozbuškou, menší množství už ne. Do 1OO gramů v tavenině by to mělo být bezpečné.
Jinak ledek amonný s vápencem by měl jít volně jako hnojivo koupit.
Ale taky je volně ke koupi sanytr neboli ledek draselný, možná by se dalo zjistit, z čeho ten Brunigal je a ty soli by možná šly sehnat a nějakou podobnou směs jako Brunigal namíchat. Nebo vypotřebovanou směs ještě na jedno použití oživit přídavkem ledku draselného.
Offline
Ano , jsou to dvě podmínky a ty se MUSÍ splnit . Jako téměř u všeho . Nemíním zde upřesňovat . Pan Sámo nebývá téměř nikdy přítomen . Je to naschvál psáno ovcemi pro ovce .
Offline
Právě ta odolnost a trvanlivost je celkem zásadní....Prodávají se nejrůznější "rychločernidla" za nemalý peníz jejichž trvanlivost je víc než podprůměrná(něco jako nabarvit to černým lihovým fixem)
Offline
Já černím hydroxyd sodný a dusičnan draselný. Pokud by to někdo chtěl zkusit, tak upozorňuji, že nejde použít hydroxyd sodný od Barev a Laků určený pro čištění odpadů. i když píší, že je to 99%, nedosáhne se s ním potřebná teplota. Koupil jsem na e shopu 5kg čistého a s ním není problém.
Offline
Charon napsal(a):
Lades@
1) plátek vidia se při vrtání nevylomí?
2) břit vedeš středem plátku, nebo šikmo od skoro středu ke kraji, nebo po kraji plátku?
Dá se tím vrtat do tvrého železa, třeba pilník šel by provrtat? Nebo to máš na případy kdy je v betonu stavební železo a potřebuješ beton provrtat? Nebo zkus pojmenovat předmět na který to vezmeš.
1) nevylomí je určený na vrtání příklepem do betonu,2) břit jde po kraji plátku tak jak u plátkového vrtáku do kovu(musí se odbrousit ta středová stříška co tyhle vrtáky mívají-normální zelenej kotouč na SK) jen cena /životnost mi přijde kapku lepší.
Edit:Pilník-ten se dá provrtat i normálním vrtákem za určitých podmínek,stačí k tomu kousek plastelíny a nějaké tekutiny.Tím vidiákem provrtám klidně i radeko nebo jiný kalený nástroj,jen to chce buď malé otáčky a velký přítlak s mazáním nebo naopak tak vysokáé že letí modrá až žhavá špona,tam je jen potřeba dávat si majzla aby teplo nevytavilo pájku kterou plátek drží ve vrtáku(ale pozor pokud už budeš pracovat tím druhým způsobem rozhodně nezačni chladit horký plátek šel by do kopru)
Editoval Ládes (01-08-2023 00:20:45)
Offline
Ládes napsal(a):
Právě ta odolnost a trvanlivost je celkem zásadní....Prodávají se nejrůznější "rychločernidla" za nemalý peníz jejichž trvanlivost je víc než podprůměrná(něco jako nabarvit to černým lihovým fixem)
U tech rychlocernidel na bazi oxidu seleniciteho strasne zalezi na dane oceli - nesnasi se nejen s chromem a niklem, ale i jine legury muzou byt problem. Taky priprava povrchu je dulezita a je fakt, ze asi vetsina " studenych brynyru" na trhu je spatna. Zkousel jsem behem let ruzne a velmi dobre jsou Chem-weld 9300 (gel) a 9310 (roztok).
Editoval Dawe (01-08-2023 00:29:47)
Offline
Brunýrování je založeno na to, že se v tavenině oxidačním činidlem na povrchu kovu vytvoří silnější a dostatečně odolná, mechanicky a bez pórů, vrstva oxidů kovů, tady železa a černého oxidu Fe3O4. Případně něčím ještě přibarvená. Další složky vedle oxidačního činidla jsou už jenom pomocné, třeba zvyšují pohyblivost oxidačního činidla v tavenině nebo ji chrání před oxidací vzduchem nebo chemicky působí na tu vznikající vrstvu oxidů. To, že se ta vrstva vytváří za vyšší teploty dělá taky její kvalitu.
Nějakými činidly za studena se to nahrazuje velmi těžko. A svádí to právě k tomu, že to činidlo má spíše charakter barvy.
To už bude jako náhrada černění, do vnitřních prostorů bez UV záření, mnohem vhodnější kataforéza, ta základní černá nebo tmavá. Povrch má sice měkčí, ale korozní odolnost neporušeného povlaku bych odhadl jako lepší než jakékoliv brunýrování. A vylučuje se, podle nastavení napětí v lázni, v podstatě rovnoměrně v tloušťce okolo 20 mikronů. A pokud by to v nějakých mechanických konstrukcích šlo trošku přes tolerance, tak pokud to jde rozpohybovat, ta barva na místech kontaktů dílců se poměrně snadno obrousí nebo vytlačí.
Jinak si myslím, že když by se pohledalo, tak by se jako náhrada brinýrování za studena našly i nějaké klasické barvy. S nějakou nižší sušinou, takže by se běžným způsobem, nějakou stříkací pistolí nebo i štětcem mohla nanést kvalitní a současně dost slabá vrstva a barevně vydatné, aby třeba i ta slabá vrstva byla sytá, třeba černá.
Třeba některé barvy na modely, ideálně z hlediska odolnosti a snadnosti manipulace třeba jednosložkové polyuretanové.
Použitelná by měla být i nitrobarva na barvení kůže.
Editoval Radim (01-08-2023 08:34:18)
Offline
V průmyslu se jede jen za studena .
Offline
Tak ta velika (asi jedina) vyhoda cerneni za studena oxidem selenicitym oproti jinym metodam spociva v tom, ze se snadno a rychle provadi. Behem par minut je hotovo, staci stetec, nebo lazen bez ohrevu, nebo elektrickeho proudu. Nevyhoda , krom te omezene skaly oceli na kterych dobre funguje, je i toxicita samotneho SeO2 , takze si clovek musi porad davat bacha aby se treba nepolil. Ale dobre provedene studene cerneni bych ja teda k barve urcite neprirovnaval.
Editoval Dawe (01-08-2023 08:39:21)
Offline
možná by se zde pro laickou veřejnost (v rámci řezání závitů ) mohlo zmínit černění za tepla.
U dílů, u kterých to lze, se provede ohřátí na třešňovou teplotu a díl se ponoří do vyjetého oleje.
Čím vyjetější tím lepší.
Ocelový díl získá elegantní černou barvu (litinový hnědou) a je částečně chráněn proti korozi.
Offline
Radim napsal(a):
Schválně jsem si ten Bejrut našel na gůglu. 2750 tun ledku amonného tam bouchlo, jedna plně naložená malá zámořská loď. Která měla na moři nějaké technické potíže, tak zamířila do přístavu a která potom v přístavu měla potíže s placením, tak byl náklad zadržen a ledek amonný balený v tunových plátěných bazích byl uložen do přístavního skladu.
To neboli náhodné "technické potíže", ale geniálny plán, ako dodať obrovské množstvo výbušnín teroristickej organizácii bez toho aby bolo mierumilovné Rusko sankcionované alebo odsúdené svetovým spoločenstvom. Nuž stačilo poslať hnojivo na lodi, ktorá už bola súca iba do šrotu, ktorá už bola 2x potopená a ktorá sa totálne pokazí Bejrute. Tá je zadržaná a náklad vhodný na výrobu rachetli "skonfiškovaný". Námorníci sa rozprchnú do oblastí kde sú nevystopovateľní, aby im náhodou niekto nekládol nepríjemné otázky. koľko rakiet sa z tohoto "zhabaného" kontrabandu dalo naplniť na palestinský folklór, strieľať raketami na obyvateľov Izraela? Paradoxom bolo, že islamistickí filantropi si tie amatérske rachetle vyrábali priamo v areáli kde mali uskladnenú zásobu výbušnín. Samozrejme, sa nedá vylúčiť aj sabotáž.
Offline
Probuď se , už budou volby , kdo je tam doma ????
Offline
bourač> to je fakt, kovarske cerneni muze byt casto dobra varianta, ale spravne zminujes ze jen u dilu u kterych to lze. Protoze ta tresnova barva je, pokud se nepletu, uz kolem 750-850°C a to uz je oblast kalicich teplot uhlikovych oceli k zustechtovani jako je "klasika" 12050 apod...
Offline
Ládes napsal(a):
JJ viděl,na druhou stranu ho tam bylo uskladněno několik set tisíc tun....Dokážeš si představit co by zvládlo takové množství pentritu hexogenu nebo tritolu to by musela být teprv panečku bohovská jeba.
To uz soudruzi imperialiste jednou zkusili v ramci vyvoje prvni atomove bomby, video se 108 tunami je tu https://youtu.be/3O_J0Ea9uGY - ono pak u takoveho mnozstvi nehraje zase az takovou roli, jestli je to high explosive nebo ne.
Online
Radim napsal(a):
Ládes napsal(a):
Radim:to množství bude nesrovnalost v informacích médií(reportérka asi místo 2750 tis kilogramů užila mylně tun).Na brynýrování by se nějaký hodil- brunigal mi trapně došel
S ledkem amonným by se to brynýrování muselo vyzkoušet, jestli ten povrch stačí. Vzhledem i odolností Ono ne nadarmo se to vyvinulo se směsi s ledkem tuším draselným.
A používat to v tavenině řekněme víc než půl kila kilo ledku amonného byl bych při tom asi neklidný. Množství nějak už od půl kila, kila se dá ledek amonný přivést k výbuchu příslušně silnou rozbuškou, menší množství už ne. Do 1OO gramů v tavenině by to mělo být bezpečné.
Jinak ledek amonný s vápencem by měl jít volně jako hnojivo koupit.
Ale taky je volně ke koupi sanytr neboli ledek draselný, možná by se dalo zjistit, z čeho ten Brunigal je a ty soli by možná šly sehnat a nějakou podobnou směs jako Brunigal namíchat. Nebo vypotřebovanou směs ještě na jedno použití oživit přídavkem ledku draselného.
Brunigal obsahuje väčšinou 80 až 85% hydroxidu sodného a zbytok sú oxidačné prísady ako dusičnan sodný, dusitan sodný, niekedy výnimočne aj leskutvorné prísady ako je pyrogallol a pod. Pri klasíckom zbrojárskom černení potieraním a následným hrdzavením, varením vo vode a kartačovaním rotačným kartáčom sa vytvárala tvrdá veľmi odolná vrstva kysličníka železnato-železíteho. Nevýhodou je časovo náročný proces, ktorý sa musí asi 5x opakovať, Tá vrstva je rovnakého zloženia ako keď si kúpite napr. joklovinu, ktorú mate problém očistiť prípadne obrúsiť.
Offline
Stejné to není. Normální okuje jsou silnějš, hrubozrnějšíí a hlavně křehčí, A skládají se z vrstev všech tří oxidů železa.
Offline
bourač napsal(a):
možná by se zde pro laickou veřejnost (v rámci řezání závitů ) mohlo zmínit černění za tepla.
U dílů, u kterých to lze, se provede ohřátí na třešňovou teplotu a díl se ponoří do vyjetého oleje.
Čím vyjetější tím lepší.
Ocelový díl získá elegantní černou barvu (litinový hnědou) a je částečně chráněn proti korozi.
jj,ono to většinou stačí udělat tímhle rychlozpůsobem,ale hezčí je, když se na ještě teplý(ne moc) vykartáčovaný kus štětcem rovnoměrně nanese fermež nebo lněný olej a kus se pak ohřívá nad plamenem tak aby se ten potěr systematicky odpařoval,ale ještě nedošlo ke vzplanutí nátěrového camrajzu(dlouho to nedělá jakoby nic ale kolem 200°C se začnou dít divy).Zlehka pak ještě teplé zlehka očistit jemnou pucwolou.
Editoval Ládes (05-08-2023 21:20:57)
Offline
No úplne rovnaké to asi nebude, ale aj keď nie som chemik, pri praktikovaní historického černenia som si uvedomil význam varenia v mäkkej alebo nemineralizovanej vode, pričom dochádza k zmene farby hrdze z hnedej na čiernu. Neviem, či oceliari vytvárajú uvedený povrch zámerne a ak áno, aký postup majú na to vypracovaný. Faktom je, že výsledok poukazuje že je to prevážne Fe3O4.
Offline
Ládes napsal(a):
bourač napsal(a):
možná by se zde pro laickou veřejnost (v rámci řezání závitů ) mohlo zmínit černění za tepla.
U dílů, u kterých to lze, se provede ohřátí na třešňovou teplotu a díl se ponoří do vyjetého oleje.
Čím vyjetější tím lepší.
Ocelový díl získá elegantní černou barvu (litinový hnědou) a je částečně chráněn proti korozi.jj,ono to většinou stačí udělat tímhle rychlozpůsobem,ale hezčí je, když se na ještě teplý(ne moc) vykartáčovaný kus štětcem rovnoměrně nanese fermež nebo lněný olej a kus se pak ohřívá nad plamenem tak aby se ten potěr systematicky odpařoval,ale ještě nedošlo ke vzplanutí nátěrového camrajzu(dlouho to nedělá jakoby nic ale kolem 200°C se začnou dít divy.Zlehka pak ještě teplé zlehka očistit jemnou pucwolou.
Ládesi, setkal jsem se s podivným černým povrchem na starých strojích (CK monarchie, 1. republika) typu soustruh, frézka atd..., jako barva to nevypadalo. Myslíš, že by to mohlo být ono?
Offline
Čoveče přesně nevím,teoreticky snad(pradědové a prapradědové byli machři),jen proces je poměrně náročný na uhlídání rovnoměrného odpařování těsně pod hranicí vzplanutí par,problém je u několikakilového kusu natož u něčeho co má několik ale metráků(zas na celý proces bylo lidí kolik bylo potřeba,továrny vybudovaly a postavily provozy potřebného typu a kapacit.Když jsem opravoval podsavec pravděpodobně stařičké vrtačky-(vybrousit a vyvařít prasklinu),tak to po ohřátí smrdělo spíš jako nějaké alkalické brynýrování....Možná tanin???
Editoval Ládes (05-08-2023 22:43:20)
Offline