SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
HonzaJaro: Záleží jakého plynu. Teď mám větší láhev 20L, ale co jsem měl předělané hasičáky, tak při stylu semtam něco zaprskat vám vydrží i půl roku, samozřejmě při dobré těsnosti jak láhve tak celé soustavy a slušném nastavení RV. To je čisté CO2. Směs C18, tedy 82% Argon a 18% CO2 vydrží mnohem méně, odhadem měsíc? při stejném stylu svařování. Taky bývá směs dražší na plnění a u nových mašin už není podle mě ani takový rozdíl ve vzhledu sváru.
Offline
Nejuniverzálnější je metoda MIG/MAG. Pro garážového kutila nic lepšího není. Doporučuji plyn CO2, je zhruba 10x levnější a pak na běžné znečištěné, rezavé a okujené základní materiály je rozdíl v kvalitě svaru a rozstřiku minimální. Navíc všechny invertorová cočka svařují i elektrodou a tak není žádný problém s větry apd. Pokud však máte v plánu svařovat na rengen, tlakové potrubí a nádoby z nerezu, pak samozřejmě metoda TIG/WIG a MMA je nezbytná. Autogen je dnes už zcela mimo vzhledem k cenám a dostupnosti acetylenu s kyslíkem. Pořizovací cena autogenu vychází zhruba stejně jako cena průměrného cočka.
Offline
Autogen taky vzhledem k tomu, že ohřívá velkou plochu, zokují ji a možná taky trochu trochu korozně načne zplodinami z hoření plynu, tak spoje dělané autogenem velmi rychle reznou. Viděl jsem kdysi klasické automobilové kabiny, lisované díly bodované k sobě a na konci těch bodů v rozích byly ty díly z karosářských plechů 0,8 a 0,5 dorovnávány kladivy a dovařovány autogenem a pak na forézu. Po pár letech v mořském prostředí byly ty rohy kabiny dodělávané autogenem jakoby uříznuté, jak totálně urezly. Ostatní plochy byly úplně bez rzi, maximálně jen trochu vybledlá barva.
Kdysi za socíku to šlo částečně chránit velmi dobrými antikorozními barvami s olovnatými pigmenty, hlavně suboxidem olova Pb2O, ale ty se úž dávno nesmí používat. A chránit to dnešními antikorozními barvami, řekl bych, že to nebude stačit.
Offline
Nejsem si jistý, ale nahřátím plechu se do materiálu nacpe další uhlík, ne? A čím více uhlíku v oceli, tím více to koroduje. Více by asi napsal p. Jirkati nebo někdo jiný fundovaný. Takže můžete dávat barvy jaké chcete, vždycky to zrezaví dříve než u jiných metod svařování. Nejšetřnější je asi bodování odporové, to nahřívá materiál opravdu jen to malé kolečko pod elektrodami, popř. jen blízké okolí do pár milimetrů. Autogen už je pravěk.
Offline
Offline
varok napsal(a):
Nejsem si jistý, ale nahřátím plechu se do materiálu nacpe další uhlík, ne? A čím více uhlíku v oceli, tím více to koroduje. Více by asi napsal p. Jirkati nebo někdo jiný fundovaný. Takže můžete dávat barvy jaké chcete, vždycky to zrezaví dříve než u jiných metod svařování. Nejšetřnější je asi bodování odporové, to nahřívá materiál opravdu jen to malé kolečko pod elektrodami, popř. jen blízké okolí do pár milimetrů. Autogen už je pravěk.
uhlík? A z čeho? Celá problematika je výrazně složitější.pouhým ohřevem je ovlivnitelná vnitřní struktura a některé fyzikální vlastnosti nikoliv chemické složení(to by se muselo dlouhou dobu intenzivně sytit uhlíkem v redukčním prostředí)
Offline
Jestli si takové práce s autogenem dobře pamatuji, nahřívá se skoro vždy nesvítivým plamenem, a do toho se dává tolik kyslíku, že nějaký volný uhlík, který by šel do oceli, tam není. To není lepení asfaltové fólie PB hořákem. Jinak ty děje jsou přirozeně složité, zahřátím a nedefinovaným ochlazením dojde k překrystalizaci všech těch složek v té oceli a místně tak dojde i k určitým chemickým změnám ve složení oceli, které mohou založit na elektrochemickou korozi . Kromě toho se na povrchu vytvoří vrstva oxidů, ve které mohou být zabudovány ty zplodiny koroze z plamene, třeba oxidy dusíku.
Editoval Radim (20-04-2023 09:21:41)
Offline
Radim> Mozna blbost, ale nemuze ten vznikly CO2 nejak reagovat se zhavou oceli jako pri MAG svarovani? Jen me to ted napadlo, tahle oblast je mimo mou znalost.
Offline
Jirka83: Ja som kúpil práve že ten tebe nedoporučovaný Genimig 240DP a som s ním zatial spokojný. Kúpil som ho hlavne na základe recenzie na FOR WORK AND FUN a , že to mám kúsok do kameného obchodu.Kupovať nejakú mašinu bez kameného obchodu to nie je moje kafe. Doteraz som bastlil vačšinou vonku iba s elektródou na KITIN 170,teraz som sa posunul viac do dielne a vadí mi tam smrad z elektród. Na moje sem-tam bastlenie mi toto zatial bohato stačí. Elektródu 2,5 aj 3,15 to varí dobre aj EB aj ER. MIG som zatial vyvaril cca pol cievky ale zatial v pohode. Je to o nastavení. TIG som neskúšal- nemám ani horák a TIG chce asi veľa praxe. Začal som robiť zábradlie na terasu a na to mi táto mašinka bohato stačí.
Osobne by som nechcel nijakú "údajne kvalitnú" trojkombináciu. Niečo sa poserie na takejto trojkombinácii a odraztu nemáš čím zvárať. Ale ja som obyčajný "náturista" a neviem si predstaviť, kde by som napr. TIG VF využil , aby sa mi mašina zaplatila.
Tož asi tak.
Offline
E-Ryc napsal(a):
Radim> Mozna blbost, ale nemuze ten vznikly CO2 nejak reagovat se zhavou oceli jako pri MAG svarovani? Jen me to ted napadlo, tahle oblast je mimo mou znalost.
To nevím, nemám ponětí. Ale při svařování v elektrickém oblouku tam jsou mnohem vyšší teploty než když se něco nahřívá autogenem.
Offline
Chlapi, co tady porad resite? Jasne, ze svajc vnese uhlik do ocele, tomu nelze zabranit ani u spravne serizeneho plamene. Je tam i navyseni tvrdosti. Proto je treba dulezite u ocele rezane svajcem, kde je ten vnos uhliku vyznamny nauhlicenou vrstvu nejbliz plamene obrousit, pokud ma mit dil pro dalsi zpracovani homogenni vlastnosti.
Offline
Ládes: No tím nahřátím. Psal jsem že si nejsem jistý a možná si to pletu. Ve svařečské škole jsem něco takového myslím viděl. Je to i u kalení.
Offline
varok napsal(a):
Ládes: No tím nahřátím. Psal jsem že si nejsem jistý a možná si to pletu. Ve svařečské škole jsem něco takového myslím viděl. Je to i u kalení.
Díky za návod....Takže si místo kupování superdrahých vysokouhlíkových nástrojových ocelí můžu tyto vyrábět tím že budu "bláto" ohřívat a péct třeba v troubě,při pečení bůčku nebo husy.....I u kalení je to kapku jinak,tam není cílem dostat do materiálu uhlík,ale dosáhnout transformace krystalové mřížky uhlíku(v případě uhlíkových ocelí) už v materiálu obsaženého....No člověk se pořád učí.Celkem pobavilo,potřeboval jsem dnes trochu úsměvu díky
Editoval Ládes (20-04-2023 18:04:20)
Offline
Aha, tak jsem to napsal opravdu špatně. Děkuji za poučení. Vím jen že to má něco společného s uhlíkem.
Editoval varok (21-04-2023 13:26:36)
Offline
Dneska jsem byl u kluka co vaří nejméně 20 let a má v dílně hromadu strojů, pracuje s hliníkem, nerezem, železem, lakoluje práškové barvy, vyrábí neony, sobě si vyrobil stoly,. přípravky..., říkám, co bys mi poradil na takové to domácí žvýkání - Cočko nebo Tiga?
Odpověď: cočko pokud neumíš vařit
Offline
Ale vždyť to tady psalo více lidí. Tzv. COčko je asi nejjednodušší metoda na svařování, ale ne že někdo kdo drží hořák poprvé v ruce udělá špičkový svár. U MMA, tedy obalované elektrody musí člověk umět zapálit oblouk, umět udržovat určitou vzdálenost elektrody od materiálu, umět vést elektrodu.
TIG pokud má HF funkci, tak zapálení oblouku jednodušší, ale musí se umět vedení hořáku, přidávat přídavný materiál atd.
Offline
Vím, co je HF, kittina v práci mám s HF a kolikrát jsem asistoval kolegovi pro vaření nerezu.
Offline
varok napsal(a):
Ale vždyť to tady psalo více lidí. Tzv. COčko je asi nejjednodušší metoda na svařování, ale ne že někdo kdo drží hořák poprvé v ruce udělá špičkový svár.
Tady na foru jsem z nekolika starsich prispevku pochytil, ze uskali metody 135 je v tom, ze se da snadno vyrobit svar, ktery se zda jako OK, ale pritom jsou dily jen slepeny.
Offline
...sam jsem asi pred 5ti lety jako absolutni neznalec spachal tri branky "ceockem" a vzdycky, kdyz kolem jdu, tak se divim, ze to jeste drzi ...
Offline
davidma: Ano. U MMA v podstatě el. oblouk nataví materiál, vytvoří se jakoby kráter který se zaleje lázní která vznikne z toho nataveného materiálu a z přídavného materiálu z elektrody. U MIG/MAG lze při špatném nastavení mašiny udělat tzv. studený svár. Prostě když je nastaven malý proud mašiny, oblouk nenataví svařovaný materiál, jen přídavný materiál většinou drát z cívky a ten se v podstatě jen přilepí na svařovaný materiál. Nevím jestli jsem to dobře popsal.
Offline
To se mi stalo s trubičkovou metodou z Lidlu. Poblil jsem krásně podložku a na stojan se nechytli nic. Dělal jsem malé pohyby. Pak jsem teda už vařil tak že stojan na rámu babetty drží a funguje. Což je úspěch protože se vařilo vařené někým před lety. Pak na to vlitnul brácha s parkside a já to druhej den testnul a po 4x šlápnutí do pedálů stojan i s trubičkou z rámu se odporoučel. Parkside trubičkák mi ale zůstal doma tak jsem to poblil, obrousil a stojan funguje. Naštěstí mám připraven druhý rám protože tenhle je řádně dojebanej:-)
Offline
Vznik studených svarů je ve všech metodách.
Offline
To jo, ale u niceh se neudela studeny svar tak snadno jako u MIGu. U elektrody je to hodne nepravdepodobne.
Offline
Neřešil bych pro běžný sváry kolem domu zda to je jednodušší či náročnější, zda studený či ne svár. Svařovat se naučí každý průměrně šikovný chlap, žena i ono (snad jsem to genderově dostatečně vyvážil a nějaký to či ono … mě nenapadne). A pokud není schopen naučit se svařovat, tak pohoří už na naměření a uříznutí materiálu. Spíš bych zmínil přednosti a podle určení propagoval. MMA je nejlevnější na pořízení, nejlehčí na přenášení, se správnou elektrodou se dá svařit kde co, jen se musí oklepávat struska. CO2 žádná struska, těžší na přenášení, dražší na pořízení, provoz levný, udělat se s tím dá kde co ale v základu jen na železe. TIG větší přesnost, větší pořizovací i provozní cena, těžší na přenášení, větší variabilita svařovaných materiálů.
Offline
"Rozebíratelné" spoje jsem dělal kdysi s MMA úplně běžně. Jsem tehdy koupil a dovezl domů trafo, nic jsem o tom neznal, jen co jsem viděl kdysi když k nám někdo něco v rámci nějaké fušky přišel svařit. Vzal jsem elektrodu, co byla z domácích zásob ještě ze socíku, ani jsem nevěděl, že to je rutilka, na trafu nastavil jakýsi proud a "prskal" jsem. Pohromadě to drželo, ale když jsem do toho klepnul kladivem, tak se to rozdělilo .
Pak jsem si za nějakou dobu koupil o obloukovém svařování knihu, určenou asi pro učně a o hodně později začal číst tohle fórum.
Editoval Radim (22-04-2023 11:31:38)
Offline