SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

zkušenosti s profesionálními svářeči mám taktéž bídné,
potřebuju sváry ve výšce 50m, uměl bych to sám ale zákazník požaduje doložit kvalifikaci.
Seženeš svářeče s certifikátem ANB, v WPS má uvedeno svar a6, provede a4.
Nekontroluješ to po něm (vysoko) spoléháš na serioznost (za ty prachy).
Kontroluje to zákazníkovo inspektor - průser. :-(

psal sem ti Zdenku na firemní mail - chci ti zaslat nějaký peníze...

Bohužel to je obraz současné doby, kdy se vše zrychluje a je snaha zjednodušovat. A je jedno v jakém je to řemeslném oboru.
Pochopil jsem jak se to dělá, když jsem sledoval zedníky. Mistr, šéf party zvednul telefon, zavolal obchodníkovi do DEK stavebnin s dotazem co má dát na izolace stěn proti vodě. Pak mi řekl co všechno bude potřebovat. Proč by se učil jaká skladba izolačních materiálů tam má být když stačí zavolat a podle toho co je skladem něco nakoupit a nějak tam přidělat?
Ono by to fungovalo, pokud by ten člověk ve stavebninách byl odbornik na stavby, ale to je obchodník co někde něco zaslechnul. Pak je schopen mi tvrdit, že asfaltové pásy je nejlépe pokládat vrstvy napříč.
Podobně jeden nejmenovaný člen tohoto fora dřív prohlásil, že teorie je na nic a teď se ptá (http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 77#p189777), zda stačí u MIG/MAG svářečky uříznout původní kabel a dát tam koncovku na MMA pro svařování elektrodou.

Editoval Charon (29-02-2024 18:53:24)

Zdravím bourače, zítra se podívám na email a ozvu se.

Charon napsal(a):

Bohužel to je obraz současné doby, kdy se vše zrychluje a je snaha zjednodušovat. A je jedno v jakém je to řemeslném oboru.
Pochopil jsem jak se to dělá, když jsem sledoval zedníky. Mistr, šéf party zvednul telefon, zavolal obchodníkovi do DEK stavebnin s dotazem co má dát na izolace stěn proti vodě. Pak mi řekl co všechno bude potřebovat. Proč by se učil jaká skladba izolačních materiálů tam má být když stačí zavolat a podle toho co je skladem něco nakoupit a nějak tam přidělat?
Ono by to fungovalo, pokud by ten člověk ve stavebninách byl odbornik na stavby, ale to je obchodník co někde něco zaslechnul. Pak je schopen mi tvrdit, že asfaltové pásy je nejlépe pokládat vrstvy napříč.
Podobně jeden nejmenovaný člen tohoto fora dřív prohlásil, že teorie je na nic a teď se ptá (http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 77#p189777), zda stačí u MIG/MAG svářečky uříznout původní kabel a dát tam koncovku na MMA pro svařování elektrodou.

Alkoholik si tu podle mě z lidí dělá jen srandu :-).  Jsem taky jen teoretik, lepič amatér a obraběč na baterky ... Letos nic nedávám časově. V pondělí jedu pro kamion PUR panelů 16 cm.  Jinak s tím MMA na MIGu. Všechny Kemppiny co mám to tak mají, sundáš podavač a valíš MMA. Vždyť víš. Na Promigu 500 (Inox) mám zdvojený +. Zmáčkneš tlačítko na panelu a valíš MMA/MIG 2T/MIG 4T. Podívej se na CNC forum, to ted byl na dva dny zahrádkářský svaz :-)

charon:ten "člen",řekl bych si z nás dělá jen nebetyčnou "sranda".
Teorie bez ověření praxí je neprůkazná až zbytečná,praxe bez teorie je dlouhá cesta lemovaná zmetky a nepodarky.Pravda že svářeči občas vůbec netuší co proč jak,ale na druhou stranu jsoiu placeni jen za co nejrychlejší vedení hořáku po svařenci,za znalosti materiálů co proč cím svařit,za to nedostanou navíc ani korunu.Takoví pak navařují vydřené lůžko dorazu G3Si1 drátem,protože proč by měli kupovat ty drahý návarovky,přece svár jako svár a to co tam naráží má sotva pár kilo,co na tom že to pracuje v rychlém režimu

ZDENÁL napsal(a):

Vážení kolegové. jaké máte zkušenosti s lidmi, co se živí jako profesionální svářeči. Množí se případy, kdy zjištuji, že tito profesionálové nemají o tom co dělají ani mlhavé znalosti. Nejkřiklavější byl případ, kdy se tito zaměstnanci snažily svařovat tigem, aniž by do hořáku vložily wolframovou elektrodu a strašně se divily. že to nějak divně svařuje. Oblouk vycházel z domečku kleštiny a byl opravdu divný. Další se pokouší ušetřit na argonu a chtějí používat CO2. Znát označení bazických a rutilových elektrod je nad síly snad všech svářečů v této republice, natož aby někdo tušil k čemu se která elektroda používá, o nerez elektrodách ani nemluvím. Nastavení svářečky, která má víc jak jeden knoflík je nad síly většiny těchto pracantů. Jaká jsou vaše zkušenosti?

Když z pracáku pošlou na svářečák cukráře.......
Kolik chceš mít knoflíků jeden naprosto stačí. Co máme v práci tak se svářečky ovládaj jedním knoflíkem a vařej lepší než ty víceknoflíkový. Taky jsou svářeči co si myslej že na každou metodu musí bejt extra svářečka a že svářecí drát vede proud už od podavače......

Ládesi co to je doraz G3Si1?

Editoval alkoholik (29-02-2024 23:22:16)

Ládes:
zase si z tebe dělá hýžď ....
Mimochodem, na pracáku už dávno nejsou neobsazená místa. Což kdyby se objevil našinec, který by odpovídal požadavkům. Ale nedělal by za pár šušňů. To místo čeká na UK/Mongol/cokoliv jiného, co bude dělat za polovic a ještě bude rádo.

Editoval pafik1605 (01-03-2024 09:27:15)

ZDENÁL napsal(a):

Vážení kolegové. jaké máte zkušenosti s lidmi, co se živí jako profesionální svářeči. Množí se případy, kdy zjištuji, že tito profesionálové nemají o tom co dělají ani mlhavé znalosti. Nejkřiklavější byl případ, kdy se tito zaměstnanci snažily svařovat tigem, aniž by do hořáku vložily wolframovou elektrodu a strašně se divily. že to nějak divně svařuje. Oblouk vycházel z domečku kleštiny a byl opravdu divný. Další se pokouší ušetřit na argonu a chtějí používat CO2. Znát označení bazických a rutilových elektrod je nad síly snad všech svářečů v této republice, natož aby někdo tušil k čemu se která elektroda používá, o nerez elektrodách ani nemluvím. Nastavení svářečky, která má víc jak jeden knoflík je nad síly většiny těchto pracantů. Jaká jsou vaše zkušenosti?

Nevážený nekolego, pozoruji opačné tendence. lidí co se živí jako kancelářské krysy. Množí se případy kdy tito profesionálové na pozicích konstruktér, technolog a pod. nemají o tom co dělají ani mlhavé znalosti. Nejkřilavější byl případ, kdy se absolvent čvut snažil procpat díl otvorem o pouhé 3mm menším a strašně se divil že to v cadu jde a v realitě ne. O výkresech svařenců kde neni ani čárka o svárech, nebo o označování svárů metodou ctrl-c ctrl-v když je konstruktér schopnej  požadovat a4 svár na plechu 2mm tl. nebo na výkresu a3 a rozčilovat se, že tam svár překáží když chtěl trojku a má rozměr z 4mm. Použití CO2 má v některých případech i své opodstatnění. Znát dneska označení čehokoli, když se mění normy častěji než roční období je docela těžké prostě eb, er, ek, es mladšího dělníka nenajdeš. Značení oceli kolikrát se měnilo za posledních 30let? Nemachruj! Toho (dle tebe debila) starýho chlapa na dílně se zeptáš čím svařit 11523 a hned ti bez rozmyšlení odpoví eb125, ale když se zeptáš na nic neříkající absolutně nelogický ale euro správný označení jr235 takm jasně že neví ani neví značení podle dnes momentálně moderních e-e-enorem kdežto vy kancelářský krysy! si momentálně moderní e-e-e-fašos normy vygůglíte! Víc jak  jeden knoflík, ty se zase neobejdeš bez ctrl-c/v i když i to blbý kopírování jde rychleji ovšem bez Brány. Na co potřebuješ více knoflíků pro důležitost?

To je tím, že kdysi nějaký politik, v době, kdy na vysokou šlo tak 20  % z ročníku a skoro všichni vystudovaní byli schopní a dosáhli na dobře placenou práci a měli se dobře,  přesvědčil voliče, že když se vysokým školstvím prožene místo 20  na 60 % mladého ročníku, tak všichni ti noví vysokoškoláci budou stejně dobří a dosáhnou na stejně  náročnou a dobře placenou práci.  A že stát tak za "pakatel", jenom za to školné dosáhne skoro zadarmo na produkci oněch žádaných Hi tech výrobků s vysokou přidanou hodnotou. A nakoupil tak, za peníze daňových poplatníků, protože naše školství je placené státem, množství voličských hlasů.
Jenže Gaussova křivka rozložení IQ ve společnosti je taková, jaká je a " z ovna bič neukroutíš" a tak spousta dnešních vysokoškoláků má IQ tak nízké, že nedokáže studium vysoké školy dostatečně využít k nabytí dostatečných vědomostí a potom v práci si je udržet.
Z těch vysokoškoláků blízko spodní hranici IQ tak vznikají  tady ve vláknu popsaní konstruktéři a technologové.

bobobo napsal(a):

...
Taky si přidám na zdenála . Tluče sem i úplný blbosti . Jak píše alko je to tak . Na triodyně měl špičkový svářeč jediný kroutítko-tahátko a s tím si vystačil . Je nesmysl si myslet , že i fachman svářeč bude ovládat teorii sváření a vůbec od základu je čistočistá kravina ji spojovat s působením elektrického proudu ergo oblouku ....

Na triodyně měl i špatný svářeč jeden ovladač; nejen špičkový.
A pokud by "svářeč" neovládal teorii sváření, tak by to nebyl svářeč, ale cvičená opice.

ZDENÁLE, mysli si klidně to nejhorší, každej dělá chyby. S tou wolframovou elektrodou se mi to taky stalo. Nabrousím elektrodu, zavolá kolega, že něco potřebuje eldu odložím za 20min se vrátím čapnu hořák a kleština v řiti. Tak jsem podle tvých měřítek absolutní debil.

bobobo napsal(a):

Není tomu tak . Jelikož se navařuje plnoplošně . Tak je to úplný šumák . Jediné co opravdu vznikne je to navýšení v místě křížení . Nevím , že by to betonu vadilo . Pokud je to na ploché střeše , tam by to problém byl , pokud by vznikly rybníčky . Ale i plochá střecha má své spády . Jiný problém je tloušťka , tu sem netahej , nebo rozviň jiné pojednání . Také stojím za názorem , že na střechu je třeba tloušťka svrchní vrstvy 5mm .
...

Jasně že se navařuje plnoplošně. Jenže plošný navařování nezachrání všechno, možná v době předání díla ano, ale co za 20 let či později? Ty co při stavbě ušetří na izolaci proti spodní vlhkosti bych svlíknul a pověsil do průvanu za uši. Víte co to ted stojí práce a peněz aspoň částečně odizolovat?
Na střeše dolík či rybníček je časovaný problém, určitě začne zatýkat. V praxi jsem opravoval případ kdy se louže udělala uprostřed lepenky a časem se voda propracovala skrz lepenku. Jak voda prosakovala, tak shnily krycí prkna, louže se zvětšovala a začal hnít krov a opadávat omítka. Natření lepenky tekutou izolací nic nevyřešilo, v průběhu roku byl problém zpět. Vyrovnání střechy a nová lepenka pomohla.
Pořád tvrdím, že spodní voda je větší a dražší problém než střecha.

Dávat pásy křížem určitě betonu nevadí (pokud nebojujete s tloušťkou potřebné vrstvy), ony se tam pásy izolace kvůli betonu nedávají. Ono to nevadí ani stavebníkům a nějakou dobu to bude fungovat. Ale je to "technologická nekázeň" která se projeví za mnoho let a problém nastane dřív než by mohl. Důvody jsem uvedl v předchozím příspěvku. Jsme na svarforu, tak si dovolím přirovnání. Je to něco podobného jako když se vynechá očištění svařovaných předmětů od rzi . Rezavý železo také svaříte (přiznám se, ne vždy rez očistím, jako třeba když jsem svařoval kusy kari sítě k sobě - tak vím že to jde a docela dobře) a když se to pak obrousí a natře, tak máte nádherný svár a třeba to i nějakou dobu bude držet.


Bobobo - "lidský automat " to je ono o co se mnohdy firma snaží a lidé do toho rádi vklouznou. Je to pro lidi pohodlnější a firma ušetří. A když se automat opotřebuje nebo brblá, tak ho vymění. Kdysi jsem začínal v maloobchodě a tehdy na zaučení nové pokladní byl zhruba půlden. Kam si má dojít na záchod, kde si má vzít kaslík na peníze a jaký čudlík na pokladně zmáčknout. Kody pro markování rohlíků měla na obrázku. Odpoledne už markovala. Jak se pak asi chovala firma k někomu, koho tak rychle zaučila a získala, si dokážete představit.

Editoval Charon (02-03-2024 10:01:11)