SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Helicoil je tvuj pritel. Mam tak opravenych plno zavitu pro svicky
Offline
Takové spoje se dříve zajišťovaly klepnutím několika důlků důlčíkerm.
Offline
Taky sem to tak dělával ale někdy dulčík povolil Co se týká vrtáků a vrtání děr pro závity šupléru a měřit !!!! vždy!!!! to je zásada která se vyplatí I ve fabrice se stane že někdo přehodí vrtáky a je pruser buď velká díra nebo malá
Offline
Pafik, o zváraní viem málo, o zváraní duralu nič, ale skoro by som sa aj hádal, že 7075 sa na zvárané rámy bicyklov nepoužíva. Zo 70xx akurát 7005, inak sa používa 6061. Spoľahlivé zváranie 7075 vyvinuli len nedávno šílené japky. https://www.osel.cz/10329-nanotechnolog … iniku.html
Offline
Jean hodně zajímavý článek,jsem si to rád přečetl
Offline
jean napsal(a):
Pafik, o zváraní viem málo, o zváraní duralu nič, ale skoro by som sa aj hádal, že 7075 sa na zvárané rámy bicyklov nepoužíva. Zo 70xx akurát 7005, inak sa používa 6061. Spoľahlivé zváranie 7075 vyvinuli len nedávno šílené japky. https://www.osel.cz/10329-nanotechnolog … iniku.html
Já bych se taky nehádal. Kdysi jsem měl na Heavy Toolu cedulku a mám utkvělou představu, že to bylo 7075, ale možná to byla 7005.
Offline
Pat, no, len som si to zle pamätal, vyvinul to amerikanskyj tovarišč Sokoluk
Editoval jean (14-07-2020 20:26:59)
Offline
pafik1605 napsal(a):
jean napsal(a):
Pafik, o zváraní viem málo, o zváraní duralu nič, ale skoro by som sa aj hádal, že 7075 sa na zvárané rámy bicyklov nepoužíva. Zo 70xx akurát 7005, inak sa používa 6061. Spoľahlivé zváranie 7075 vyvinuli len nedávno šílené japky. https://www.osel.cz/10329-nanotechnolog … iniku.html
Já bych se taky nehádal. Kdysi jsem měl na Heavy Toolu cedulku a mám utkvělou představu, že to bylo 7075, ale možná to byla 7005.
HT dělal ze 7005.Ze 7075 se dělaly lepší "rudle" sedlovky a převodníky.
Offline
Koukni na datum ... Věřím , že to umíš . Mne takhle okradli . Přijel jsem s vyklepanou svíčkou a oni , že musí hlava dolů , vložkovat , nová těsnění . Až pak jsem zjistil , že se převrtá přímo na motoru , vyřeže závit i zašroubuje vložka . Do hodinky hotovo , ale já platil generálku hlavy . Inu taky zkušenost . Ale původní dotaz je asi vyřešen .
Offline
Vložka se ti vyšroubovává, nebo to chceš jen pojistit?
Udělej vložky nové s těsnějším (skoro přesah), nebo kuželovým závitem.
Udělej vložky se svařitelného materiálu, když je musíš mermomoci zavařit.
V roce 1985 jsem vyvařoval hlavy kupátka BMW 700 CS, z roku 1963 (celohliníkový, vzduchem chlazený motocyklový čtyřdobý boxer), protože jsem nesehnal VYPOUKLÉ písty ze Západního Německa (také stály dva moje platy). Použil jsem ruské, ROVNÉ ze Žigulíka. Stupeň komprese jsem řešil zmenšením spalovacího prostoru jeho vyvářením. Dělalo se to v nových prostorách Jaderného programu Vítkovice, jen tam měli novinku - francouzský TIG, ve velikosti tří almar. Svářeč skoro brečel, jak vzduchem chlazená hlava rychle odváděla teplo. Sám jsem pak obrobil tříkulové spalovací prostory s antidetonačními štěrbinami, vyvrtal otvory pro nová ventilová sedla, SVÍČKU a ventilová vodítka. Pro zajímavost: sací ventily z Avie 30, výfukové z Tatry 603. Slitina hlav byla neznámá, svářeč odborník na slovo vzatý. Svářeče může zajímat co třeba na "Jaderce" také dělali. Antikorové trubky o průměru 20 mm, se do 200 mm tlustých čel parogenerátorů, zalisovaly a následně zavařovaly explozí ruské výbušniny! Racionalizaci se rozhodlo (od zeleného stolu), že pro výbušniny nebudeme jezdit do Čierné pri Čopu, ale bude se používat výbušnina česká. To byla katastrofa - v nesmírně drahých žárupevných, obrovských komponentech, vznikala hloubková mezikristalická koroze vlivem obsahu síry v české výbušnině. Už zabudované parogenerátory jsme vozili z Dukovan zpět do Vítkovického šrotu, těžkou, nadrozměrnou dopravou. Tajemství: stejně při uvedení elektrárny do provozu (asi k výročí VŘSR), Docházelo k úniku cca 27% povolené radioaktivity (zdroj - ruští přejímači VVR 440, kteří byli u rozhodujících tlakových zkoušek). Stejně jsou spolehlivější, než třeba americké rakety, tam jim těsnící kroužky netěsnily a přesto s tím letěli a také špatně skončili.
No a BMW 700 CS pak bez problému jezdilo. Všimni si, že za tepla zalisována sedla z Al hlavy nevypadnou, do litinových hlav se lisuji za studena a také nevypadnou.
Tím chci na závěr říct, že v podstatě pouzdro svíčky nemusí mít závit, stačí ho zalisovat s přesně spočítaným přesahem, dle použitých materiálů (odborníci na takové záležitosti ještě existují - najdeš je mezi opraváři hlav, nebo si prostuduj Černocha I. i II. díl, je to asi 1 000 stránek, tam najdeš vše)
Offline
Jen pro upřesnění - německou "úřední" svářečskou zkoušku na TIG jsem si dělal myslím už v roce 1972, domácí v roce 1974. Na rafinerii v syrském Homsu jsme svařovali na nerezech všechny kořeny TIGem a v mateřské domácí výrobní firmě už byl TIG v r. 1976 v rutinním výrobním systému. Takže metoda TIG je ve zdejších luzích a hájích docela "stará".
Offline
Určitě to tak bylo. Svářeči (ve Vítkovických železárnách) z mostárny, údržby, rourovny, těžké mechaniky poradili Jaderku.
Bylo to nově postavené haly včetně nové výbavy, měli zelenou, dostali vše co potřebovali. Asi jsem se nešťastně vyjádřil, svářečka byla nová a pro mne novinka - předtím jsem o metodě TIG nevěděl. Jsem rád, že jsi osvětlil historii metody TIG, je to zajímavé. Pravdou je, že dříve byla spousta zkušených odborníků (teď máme mladé a tetované).
Offline
jirkati napsal(a):
Jen pro upřesnění - německou "úřední" svářečskou zkoušku na TIG jsem si dělal myslím už v roce 1972, domácí v roce 1974. Na rafinerii v syrském Homsu jsme svařovali na nerezech všechny kořeny TIGem a v mateřské domácí výrobní firmě už byl TIG v r. 1976 v rutinním výrobním systému. Takže metoda TIG je ve zdejších luzích a hájích docela "stará".
Nedá mi to, jak zde nastínil pan moderátor, tak troška historie TIG metody. Metodu TIG vynalezl Russell Neredith, který pracoval v Northrop Aircraft Company v USA. A své první experimenty touto metodou prováděl již v letech 1939 - 1941. Tehdy tento proces nazval Heliarc (překlad: helium-oblouk). Jak už název napovídá, v označení je slovo hélium a to proto, že se v té době používalo jako inertní ochranná atmosféra. V dnešní době už se jako ochranný plyn používá většinou mnohem levnější argon a tak se dnes svařování TIG označuje, jako svařování pod argonem.
No a moje první setkání s touto metodou bylo v podniku Frigera Kolín v roce 1970. A tam jsem absolvoval první zkoušky touto metodou pro svařování aluminia.
Když na to vzpomenu musím se smát - tehdy taková TIG svářečka byla obrovská skříň o váze několika set kg. V podstatě veliký transformátor s regulací posuvným jádrem a obrovská kapacitorová baterie, zapojedá do serie s výstupem pro TIG hořák. Bylo tam vypinatelné vysokofrekvenční zapalování oblouku. Neexistovala regulace proudu pedálem. V porovnání s dnešními stroji to bylo neuvěřitelně nepohodlné. Výroba průmyslových chladících zařízení byla tehdy z větší části pro SSSR. Potom na stavbě JE Dukovany - začátek osmdesátých let, jsem pracoval jako TIG svářeč nerez materiálů.
A zde v USA ve firmě Velan valve Co. po mnoho let jako svářeč TIG - svařování nerez a dalších různých speciálních materiálů jako zirkonia, titan a navařování různých slitin tvrdokovů, bronzových slitin ap. A pro tu firmu Northrop Grumman, kde ta metoda TIG vznikla, jsme vyráběli mnoho komponentů. Stejně jako pro NAVY, NASA, nukleární elektrárny, ropné rafinérie, papírny a chem. průmysl po celém světě. Dokonce i pro Jaslovské Bohunice na Slovensku.
Offline
Hele Franku tomu nerozumím . Co kde a jak jsi svářel titan . Právě jsem četl , že byli v jedné firmě rádi , že dokonale zvládli vakuové svařování Ti . Ty jsi se pohyboval v kterém roce na jaké technologii a v jakých tloušťkách , díky .
Offline
bobobo napsal(a):
Hele Franku tomu nerozumím . Co kde a jak jsi svářel titan . Právě jsem četl , že byli v jedné firmě rádi , že dokonale zvládli vakuové svařování Ti . Ty jsi se pohyboval v kterém roce na jaké technologii a v jakých tloušťkách , díky .
To je nějaký bluff. Kde jsi to četl? Titan lze metodou TIG svařovat poměrně snadno. (nutno dodržet technologický postup). Z titanu se vyráběly speciální armatury pro chemický průmysl a NASA. Výbornou vlastnost Ti a jeho slitin je vysoká odolnost proti korozi (kyseliny, chloridy, soli ap.) a velmi široký rozsah provozních teplot: od -196 do 590 °C. Ve firmě Velan Valves v US, jsem pracoval v létech 1988 - 2013.
Svařování Ti TIGem se zde už probíralo mnohokrát http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=607
Editoval Frank (26-12-2022 21:05:58)
Offline
Je to z vojenského prostředí , vyhlášení technologa zbrojovky , pochopitelně neukazoval , c o svařují .
Offline
bobobo napsal(a):
Je to z vojenského prostředí , vyhlášení technologa zbrojovky , pochopitelně neukazoval , c o svařují .
Netýkalo se to svařování Ti s jiným materiálem, např s nerez ocelí? Tam jsou poměrně velké problémy, protože Ti reaguje při vysokých teplotách TIG metody s některými jinými kovy, přičemž vznikají křehké intermetalické sloučeniny, které degradují takový dissimilární spoj. Tam potom existují jiné druhy svařování... Teď nevím, zda by takový spoj zvládla ta Cold welding mašina, co je dnes hitem a cenově dostupná. Myslím, že pan Famater takovou vlastní. Stálo by za pokus tím svařit kus Titanu s nerezí a provést test pevnosti...
Tady na tom video se mi to jeví docela možné, to svařování dvou odlišných materiálů. Zda by tím šel úspěšně svařit titan s ocelí by mně zajímalo.
https://youtu.be/h5AiEvRtrzI
Editoval Frank (26-12-2022 23:08:41)
Offline
Stránky: 1 2