SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Zdravím ve spolek a předkládám světu svoji konstrukci svářecího stroje.
Moje konstrukce vychází z dostupných komponent.
Nic jsem nechtěl dodatečně kupovat, obtížně vyrábět ani dlouhodobě schánět.
Mechanická konstrukce z ocelových úhelníků je původem stolek s poličkou obrácený vzhůru nohama. Stačilo jej poupravit, dodat otočná kolečka a z dalších úhelníků vyrobit horní rám.
Základem je třífázové trafo Y3x400V/Y3x42V-10 kVA jehož původ je nejistý a pravděpodobně pochází z velké nabíječky olověných akumulátorů.
Napětí je usměrněno šestipulsním usměrňovačem a tak je na výstupu cca 56V= což je dostatečné napětí pro zapálení a držení oblouku.
Stroj neobsahuje svůj vypínač ani jistič protoze v mém provozu jsou zásuvky vybaveny vypínači i jističi.
Nezbytné bylo vyřešit nastavení svařovacího proudu. Z reálných možností připadají v úvahu jen tyristory. Usměrňovač se tedy skládá ze tří diod, tří tyristorů a tří pomocných diod pro zlepšení zapalování oblouku při malých proudech.
Diody jsou: 160A/1600V (D1, D2, D3) 25A/1200V (D4, D5, D6), tyristory 70A/1200V (TYR1, TYR2, TYR3). Dimenzování chlazení polovodičů (bez ventilátoru) je plně dostatečné i pro celodenní svařování proudem cca 50-100A.
Dále následuje tlumivka resp. trojice paralelních tlumivek. Důvodem tohoto řešení byla dostupnost menších tlumivek s nedostatečným průřezem vodiče vinutí i průřezem jádra.
Zapalovací napětí je přivedeno na + výstup přes odpor 2R/75W a sériovou trojici stejných odporů (tedy 6R/225W).
Pro ještě lepší vyhlazení je za odporem 2R/75W zapojen kondenzátor 2G2/400V. Pomocné zapalovací napětí je vně stroje odpojitelné pro případ že celý stroj bude využit jinak než ke sváření např. na ohřev proudem apod. kdy by mohly být odpory přetíženy.
Výkonová část dále nemá žádné zvláštnosti a vše je zřejmé ze schématu.
Nyní se dostáváme k samotnému řízení úhlu otevření tyristorů které je podstatou regulace výstupního proudu.
Použité zapojení vychází z koncepce vertikálního nebo taky cosinového řízení thyratronů (plynem plněné výbojky - předchůdci tyristorů) kdy je využit speciální předřazený tyristor s velmi malým proudem potřebným k jeho sepnutí. Hodnota tohoto proudu (parametr Ig ON) je menší než 0.1 mA a pohybuje se běžně kolem 50 uA. Konkrétním představitelem je tyristor TIC106N (TYR4, TYR5, TYR6) jehož Gate je přes odpor 4K7 připojen do RC děliče (4uF+700R) který posouvá fázi o 90 stupňů. Tento úhel posuvu je dosažen pokud napětí na odporu a kondenzátoru v děliči jsou stejná. Odporová část děliče je složena ze dvou vybíraných paralelních odporů z důvodu dosažení stejných napětí jak na odporu tak na kondenzátoru. RC dělič je napájen transformátorkem na jehož sekundáru je cca 10V. Primár je připojen mezi sekundární fáze hlavního trafa. Původem se jedná o transformátorek 110V/24V-2VA z rozvaděčových relé, časovačů ZPA.
Do středu odporového děliče (odpory 1K2+1K2) je vůči katodovému spoji výkonových tyristorů přiváděno napětí záporné až kladné polarity čímž dochází k posuvu okamžiku sepnutí tyristoru v celém rozsahu půlperiody. Napětí proměnné velikosti a polarity je získáno odporovým děličem (potenciometr 10K) a symetrickým usměrňovačem který je opět napájen transformátorky 110V/24V-2VA.
Sériové odpory (4K7, 2K37) u potenciometru slouží k vymezení mrtvých oblastí na začátku a konci dráhy. Jejich hodnota je zvolena tak, aby na začátku dráhy byly tyristory uzavřeny a na konci zcela otevřeny.
Výhodou zvolené koncepce řízení je jednoduchost, přímočarost, stabilita, řízení od 0 - 180 stupňů a absence tranzistorů, integrovaných obvodů. Zapojení plní přesně svůj účel a není náchylné na rušení způsobené samotnými tyristory.
Mezi další drobné vylepšení patří obvod pro kontrolu pořadí fází který je složen ze 3 odporů 220K, kondenzátoru 22 nF (2x47K v sérii) a obyčejné doutnavky. Pokud jsou všechny fáze přítomny a jsou ve správném pořadí R>>S>>T tak doutnavka svítí. V opačném případě nikoliv. Nevýhodou je, že doutnavka svítí i při výpadku kterékoli fáze. Toto třeba pohlídat. Správné pořadí fází je důležité pro správnou funkci řídících obvodů.
Tato dokumentace je příkladem domácí konstrukce obloukové svářečky. Tento dokument a všechny jeho části jsou šířeny jako zcela svobodné.
Níže přikládám nějaké obrázky a schemata:
Schema výkonové části:
Schema řídící části:
Komplet vše ke stažení zde (další fotky, schemata, obrázky plošných spojů):
https://ulozto.cz/!tZ7zMRTtITKU/svareci … vykonu-zip
Schemata jsou kreslena v editoru gEDA: http://www.geda-project.org/
*****************************************************************************************************************************************
*****************************************************************************************************************************************
*****************************************************************************************************************************************
Update 6.3.2019
Přidání diod pro získání vyššího zapalovacího proudu spolu s následujícím odporníkem 1 Ohm:
Vnější odporník 1 Ohm:
Toto přineslo parádní výsledek, perfektní zapalování i na znečistěném, rezavém železe, krásný oblouk cca 10-20 mm, přilepit elektrodu je takřka nemožné takže zapalování oblouku naprostá paráda.
Přes odporník o hodnotě 1 Ohm je dodáván proud cca 30-50A a větší proud už dodávají tyristory. Výkonová ztráta na odporníku může dosahovat až 3 kW! Proto ta morbidní konstrukce s odrazným plechem kvůli teplu.
Celkové schema výkonové části po úpravě:
*****************************************************************************************************************************************
*****************************************************************************************************************************************
*****************************************************************************************************************************************
Pokus s totální klasikou - svařování pouze s odporníky (tzv. péra)
Jedna spirála má 350 miliOhmů a odpovídá pro sváření elektrodou 2.5 mm. Dvě zapojeny v sérii odpovídají elektrodě 2 mm a obě paralelně jsou akorát na elektrodu 3.15 mm. Podivné mosazné kotouče slouží pouze k ochlazování svorníků. Proudy odpovídají pro plné otevření tyristorů.
Hodnoty odporů spirál byly vyzkoušeny na rovném kusu odporového drátu, délka odměřena a svinuto do spirály.
Editoval ok (15-04-2019 12:21:38)
Offline
obdivujem ludi ktory sa v dnesnej dobe do niecoho takehoto pustia...vnutro zvaracky vypada paradne !
Offline
krása nádhera, klobouk dolů pane mistr
teď si představte že by se tvůrčí schopnost konstruktéra využila v přínosnějším výtvoru, ikdyž teda i tento výrobek je jistě užitečný a prospěšný už jen tím že se využilo starších kvalitních komponent které by jinak byli přetaveny v moderní sračku
myslím tím to že předpokládám se jedná o svářečku pro svařování obalenými elektrodami a ta se dá podotýkám kvalitní dnes sehnat velice levně (WTU UTA a pod..)
možná by nebylo od věci postavit si nějaký zdroj pro TIG či řezací plasmu, jestli teda už to pan mistr neudělal
jediné co se mi nelíbí je absence vypínače, to že má pan konstruktér u každé zásuvky vypínač je sice hezké ale pěkně by mě to dokázalo naštvat kdybych při každém vypnutí a zejmena zapnutí musel docházet k nějaké bedně na protější straně dílny neřkuli někam třeba 50metrů, kdybych takto měl jít 10x deně tak by to bylo půl kilometru tam a půl zpět dohromady kilometr zbytečné chůze, ano svářečka sice bez svařování nemá odběr proudu takže je to asi zbytečné vypínat i na noc, mě ale rozčiluje svítící kontrolka na svářečce když zrovna nesvařuji
Offline
Po nějakém čase jsem si vyrobil kratší a tenčí kabely namísto těžkých 35mm2 kabelů. Vodiče pocházejí z kabelu 4x16mm2 a mají gumovou poměrně dost odolnou izolaci. Průřez 16mm2 je celkem dostatečný pro trvalý proud cca 160 A tedy proudová hustota je 10 A/mm2 což je naprosto běžná hodnota v reálné praxi.
Přidávám foto:
Kdyby přecejen délka nestačila tak mám tyto prodlužovací - jen spojit dvěma šrouby oka.
Svářecí kleště Kurt Haufe - totální klasika desítky let ověřená. Repasované leta používané:
Pro ty kteří bojovali někdy s pájením ok na gumové kabely mám radu: Odizolovat konec akorát do oka, plochýma kleštěma trpělivě mnout a vyfukovat oloupané vrstvičky oxidů, namočit konec do hustého roztoku kalafuny v lihu, nasadit oko, výkonnou páječkou prohřívat, přidávat cín a ještě kalafunu - přikládat na odtavení. Pájené místo je třeba prohřívat i třeba deset - patnáct minut než začne cín vzlínat do kabelu. Kabel upnout svisle do svěráku, přechod oka a izolace omotat proužkem skelné pásky aby cín nevytékal. Gumová izolace se nepálí takže nebát se pořádně prohřívat.
Offline
Zaujimave riesenie, riadenia uhla zopnutia tyristorov. Len by som sa bal ci neodpalis G. Kto vie ci uz nemaju nacate Gcka tie tyristory.
Inak chyba ti tam nulova dioda. Prekvapujuco zabezpecuje zvaraci prud pocas doby zavretych tyristorov, vyuziva sa energia akumulovana v tlmivke.
Na tych tyristoroch a diodach chybaju rc cleny, dopln ich lebo ich prerazis ver ze su tam spicky.
Doplnenim nulovej diody mozes zrusit tie 3 diody s odporom co si tam vymyslel.... Ale ked to funguje.
Inak schémy zvaraciek s tyristormi tu su stacilo okopcit.
Pripafne tu mas. Chcematko, bez bocnika, a tiez to fungovalo.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na … mp;start=0
Napajanie je. Najlrpsie zobrat z zvaracieho trafa, staci par zavitov, napr utp kabel jeden zavit a zili pospajat do slucky.
Ale. Dnes ide zohnat bocnik a urobit aby to drzalo prud same.
Editoval Atlan (16-03-2019 17:17:08)
Offline
Atlan napsal(a):
Zaujimave riesenie, riadenia uhla zopnutia tyristorov. Len by som sa bal ci neodpalis G. Kto vie ci uz nemaju nacate Gcka tie tyristory.
Inak ch6ba ti tam nulova dioda. Prekvapujuco zabezpecuje zvaraci prud pocas dony zavretych tyristorov, vyuziva sa energia akumulovana v tlmivke.
Na tych tyristoroch a diodach chybaju rc cleny, dopln ich lebo ich prerazis ver ze su tam spicky.
Doplnenim nulovej diody mozes zrusit tie 3 diody co si tam vymyslel.... Ale ked to funguje.
Koncepce zapojení řízení je sic netradiční ale není má první čili mám určité zkušenosti z dřívějška a trvám na stabilitě, spolehlivosti, nezničitelnosti. Není důvod k poškození řídících elektrod tyristorů protože mají v sérii odpory a mezní parametry nejsou v provozu nikdy překročeny.
Zapojení vychází z tohoto schematu: Pokud bych dělal řízení pro svářečku jednofázovou tak bych použil jedině toto. Zapojení mám v mnoha exemplářích vyzkoušeno jak na svařování tak nabíjení aukumulátorů tak řízení stejnosměrných motorů.
Nadstavení tyristoru který má spínací proud v řádu desítek, stovek miliampér:
Takové řízení triakem v primáru trafa jak se tu taky objevuje v konstrukcích mi přijde oproti mému řešení prostě na hraně. Řídit takto trafo který je připojený mezi fáze tedy na 400V je už opravdu za hranou.
Nulovou diodu jsem měl zkusmo připojenou ale nepřinesla žádný podstatný efekt co se týče zapalování oblouku a na již hořícím oblouku jsem vůbec nepoznal zda ji mám či nemám připojenou.
Máte pravdu, RC členy se standardně dávají na tyristory. Zpravidla jsou nezbytností v situacích kdy provozní napětí se blíží mezním hodnotám tyristorů. Typicky usměrnění napětí rozvodné sítě. Já se tu pohybuji v napěťových hodnotách desetkrát menších a přitom mnou použité součástky mají parametry vhodné i pro řízení desetkrát většího napětí takže jsem RC členy prostě vynechal.
Jak uvádíte odkaz: chtěl jsem jednoduchost řízení a vím že moje zapojení pojede najisto bez nějakýho zkoumání a složitostí.
Editoval ok (17-03-2019 18:34:04)
Offline
ok napsal(a):
Moje konstrukce vychází z dostupných komponent. .
Mám několik kusů nabíječek pro akumulátorové ještěrky.
Je to stejně velký, uvnitř jsou stejná 3f trafa, nějaký mě neznámý součástky s Al chladiči + hromada dalších věcí.
Přenechám to za symbolickou cenu, nebo bártrový obchod. (třeba knowhow při opravě svářečky nebo něco podobného)
nabídka nespěchá, platí dlouhodobě, mám opakovaný zdroj podobného haraburdí
Offline
Tie rc cleny tam daj, mas tam tlmivku a skratujes to pri chytani obluka. Staci sa pozriet osciloskopom.
Hlavne ze to ide....
Offline
bourač napsal(a):
ok napsal(a):
Moje konstrukce vychází z dostupných komponent. .
Mám několik kusů nabíječek pro akumulátorové ještěrky.
Je to stejně velký, uvnitř jsou stejná 3f trafa, nějaký mě neznámý součástky s Al chladiči + hromada dalších věcí.
Přenechám to za symbolickou cenu, nebo bártrový obchod. (třeba knowhow při opravě svářečky nebo něco podobného)
nabídka nespěchá, platí dlouhodobě, mám opakovaný zdroj podobného haraburdí
Zdravím Vás
To je zajímavá nabídka. Můžete dát sem fotky? Trafo 3fázové mě zaujalo. Jedno takové jak mám ve svářečce bych ještě použil.
Offline
Atlan napsal(a):
Tie rc cleny tam daj, mas tam tlmivku a skratujes to pri chytani obluka. Staci sa pozriet osciloskopom.
Hlavne ze to ide....
No já nevím jestli to má smysl protože když mrknu osciloskopem na zátěž (odporník) do které jde od nuly po desitky ampér tak nemám co bych vylepšil. Řízení krásně odřezává všechny tři sinusovky od 0 do 180 stupňů.
Offline
Přidávám výkonový test. Tyristory zcela otevřeny, tedy maximum, svařovací elektroda basická 6 mm. Na voltmetru vlevo je rozsah 100V a ampérmetr vpravo má rozsah 600A. Hodnoty proudu jdou ke 400A a napětí se drží okolo 50V
Natočit video mi přišlo jako jediný řešení kterak se dozvědět víc o stavu proudu a napětí.
Mrkněte zde: https://ulozto.cz/video-proxy/2KzKpXBBxwMF
Editoval ok (03-04-2021 09:43:43)
Offline
Offline
bourač napsal(a):
http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … ag_002.jpg http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … ag_006.jpg
eeeeeee těšil jsem se na video 6 elektrodou
Zdravím
Tento stroj vypadá vhodně http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.p … ag_002.jpg
Škoda, pokud uvádíte Doksy tak jsme od sebe tak 300 km. Jakou částku byste si představoval? Jestli je trafo OK tak jaké má sekundární napětí?
Video s touto elektrodou už nebude protože takovouto elektrodu jsem měl jen jednu, rezavou, ještě dost oloupanou ale dlouho sloužily tyto elektrody jako tyčky k rostlinkám ve skleníku.
Mám však video se svařováním holým kusem drátu průměru 3 mm kdy současně měřím napětí na oblouku (ten modrý a červený vodič s krokodýlky) a proud obloukem. video ze svařování zde: https://ulozto.cz/video-proxy/atVMCguBxE8m Videozáznam průběhu měření zde: https://ulozto.cz/video-proxy/et7d6sIBDugW (napětí cca 20V proud cca 200A) Chytání oblouku holým drátem 3mm: https://ulozto.cz/video-proxy/GeoheEevNzND a tah drátem 2,5 mm pozink do plotu: https://ulozto.cz/video-proxy/VYg5x2NW83qA Někde mám rezavý hřebíky který mají cca 5-6 mm jak budu mít hravou tak natočím video a postnu sem.
Je pecka jak oblouk chytá a parádně hoří i holým drátem. Staří chlapíci říkali že dobrým strojem jde chytat, držet oblouk i drátem z plotu a to se mi podařilo takovýto zkonstruovat.
Editoval ok (03-04-2021 09:49:06)
Offline
tak, oblouk perfektní ale obávám se vařit jen s drátem nepůjde (to by bylo na Nobelovku) - však ti staří chlapíci mluví jen o chycení a držení - nikoliv o kvalitním spoji
já jsem totální elektronická lama, líbí se mi to měření napětí ale kde a jak se odebírá proud pro měření?
Ty moje trafa prozkoumám, můžu lépe nafotit. Nějaký čas to ale potrvá.
Offline
bourač napsal(a):
tak, oblouk perfektní ale obávám se vařit jen s drátem nepůjde (to by bylo na Nobelovku) - však ti staří chlapíci mluví jen o chycení a držení - nikoliv o kvalitním spoji
já jsem totální elektronická lama, líbí se mi to měření napětí ale kde a jak se odebírá proud pro měření?
Ty moje trafa prozkoumám, můžu lépe nafotit. Nějaký čas to ale potrvá.
Však jasný že svár je nahouby, železo spíš hoří než aby přibývalo ve svaru. Prostě chybí ochranná atmosféra která se tvoří z obalu elektrod. Měření proudu se provádí pomocí bočníku který se připojí do série s kabelem. Bočníj je vlastně odpor s malou hodnotou a defacto jen měříme úbytek napětí na něm. Já mám k Avometu bočník 600A/300mV což znamená že pri proudu 600A na něm bude napětí 300mV Něco málo zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C4%8Dn%C3%ADk
Díky za případný foto s nabídkou. Kdyžtak dejte sem do komentáře.
Offline
Kolegové někde našli elektrodu *8 a chtěli vědět "co s tím". Podle obalu bazická-na 320A tak nějak hořela,
na 360 zírali na krásný veliký svar kde struska odskočila sama.
Offline
kemppin napsal(a):
Kolegové někde našli elektrodu *8 a chtěli vědět "co s tím". Podle obalu bazická-na 320A tak nějak hořela,
na 360 zírali na krásný veliký svar kde struska odskočila sama.
Taky mám zkušenosti že sváry silnou (ač nepřiměřeně) elektrodou jsou takové povedenější, hutnější.
Slíbil jsem tu Bouračovi video hoření holého drátu a to rovnou 8 mm - nějaká kulatina a veliký hřebík. Oblouk chytá krásně jako rutilkou. Škoda brát elektrody když potřebuju něco narychlo upálit. Proud cca 200-400A. Videa zde:
Hoření oblouku - drít 8mm: https://ulozto.cz/video-proxy/vGTu8yAZkMg3
Hoření oblouku - drát 8mm podruhé: https://ulozto.cz/video-proxy/op7SdRoyqppk
Hoření oblouku - rezavý hřebík 8 mm: https://ulozto.cz/video-proxy/jMWuGJU4GAc1
A jak vypadají "elektrody"?
Jako náctiletý si vzpomínám jak mě otec posílal o železné neděli donést si nějaké zbytky želez a výukově je svařovat k sobě, učit se držet oblouk, klást housenku... Vzniklý patvar jsem pak zase odnesl zpátky na sběr.
Video je natočeno ze stativu obyčejným tabletem, zajímavá oblast z videa je vystřižena pomocí VLC přehrávače funkcí "nahrávat" která se zpřístupní v Menu - Zobrazit - Pokročilé ovládání. Vystřižená část videa je uložena ve výchozí složce Filmy či Videa. Odtud stačí přejmenovat na svůj název a uploadovat bez jakékoli registrace na https://ulozto.cz/ Nyní si jen zkopírovat vygenerovaný odkaz a umístit jej dle libosti.
Editoval ok (03-04-2021 10:00:18)
Offline
Na pálení jsem používal uhlíky z obloukové promítačky.
Offline
kemppin napsal(a):
Na pálení jsem používal uhlíky z obloukové promítačky.
Zdravím
Pár uhlíků z obloukovky jsem kdysi měl ale už vzaly za své.
Ale kdo hledá najde, krabici jeste mam:
Na pálení se používá toto: https://www.weldis.cz/index.php?set_lan … uct_id=653
Elektroda je dutá a vhání se do ní proud vzduchu. Jednoduchý a levný způsob. Jen porád nevím co, kolik ta elektroda vydrží.
Máte někdo zkušenosti?
Editoval ok (21-03-2019 12:25:38)
Offline
Nevím,kolikvydrží elektroda,ale kleště musí mít přívod vzduchu. U ESABu byl i pogram na drážkování.
Offline
ok napsal(a):
Elektroda je dutá a vhání se do ní proud vzduchu. Jednoduchý a levný způsob.
elektroda dutá není, vzduch se vhání zvenku a jde o nejdražší způsob dělení materiálu.
Offline
V číne je všetko k dostaniu https://www.aliexpress.com/item/JG86-1- … 67e56a2471
Offline
Běžně se používá k drážkováni kořene,nebo různých vad ve sváru nebo vad v odlitcích.
Offline
Zdravím vás
Ještě jsem našel nějaký spirály z odporovýho drátu průměr 4 mm neznámého materiálu a vyrobíl předřadný odporník pro další výzkum.
Odpory spirál jsou 0.175 ohm a 0.21 ohm, do série tedy 0.385 ohm a paralelně 0.095 ohm
Experiment v praxi dopadl dle očekávání tzn. zcela klidný oblouk bez prskání, jen lehké šumění (elektroda samozřejmě vysušená) Řízení tyristorů nastaveno na jejich uplné otevření tzn. se chovají jako obyčejné diody. Chytání oblouku i jeho délka jsou perfektní.
Cílem bylo ověřit kterak lze domácíma prostředkama sestrojit svářečku a to jen v podobě 3fázového trafa, 6 diod a odporníku v sérii. Přecejen moje konstrukce spolu s řízením je dosti náročná pro zájemce kteří by si chtěli nějaký stroj taky postavit.
Kdo by sehnal i tři jednofázová trafa cca 1-2 kW s napětíma 230/24V, 400/24V, 230/48V, 400/48V tak má taky vyhráno - stačí správně zapojit vinutí do trojfázové soustavy, přidat 6 diod a vyzkoušet vhodnou hodnotu odporníku.
Přidávám schema:
Závěrem tedy - trojfázový usměrnění a odporník vhodné hodnoty je to nejlepší co lze skromnýma prostředkama domácí dílny dát dohromady bez znalosti řízení tyristorů natož konstrukce spínaného zdroje - viz invertor.
Pointa 3fázového usměrnění spočívá v tom že proud při sváření nikdy nepadá k nule. Více k tématu zde: http://www.elektronikapc.wz.cz/en/info/ … novace.htm Oblouk tedy nikdy nezhasíná a jeho držení, svařování je pro občasného kutila mnohem příjemnější a bez flustrace.
Jednofázové usměrnění a tlumivka zdaleka nedosahuje takového malého zvlnění svářecího proudu jak 3fázové usměrnění bez tlumivky kde je tlumivka zbytečná. Ovšem v případě tyristorového řízení již tlumivka smysl má.
Zde nějaké foto z konstrukce pokusného odporníku:
Editoval ok (15-04-2019 12:12:49)
Offline
Zdravím pánové a zejména člena "ok", na kterého bych měl prosbu o zodpovězení mých otázek.
V první řadě klobouk dolů - to zde uvedené řízení tyristorů je fascinující a určitě jedinečné pro svou jednoduchost. Již delší dobu mi doma leží trafo z RTB3 a rád bych využil uvedené schéma jednofázového řízení pro regulaci tohoto trafa. Jedná se o trafo na C jádru, zapojené mezifázově. Měl bych ale otázku k tomuto konkrétnímu zapojení.
Pokud porovnávám toto schema se zapojením pro třífázový transformátor, neštimuje mi tu zapojení regulace. Jestli jsem to správně pochopil, řídící elektrody tyristorů jsou buzeny děličem RC na kterém je fáze posunuta o 90° (pokud napětí na R je stejné, jako napětí na C). Do tohoto RC členu je zavedeno přes odporový dělič 1k2 + 1k2 stejnosměrné napětí pro posun fáze 0° - 180° a střed symetrického zdroje (GND) je připojen na katody tyristorů, tedy výstupní "+".
Podle schematu pro jednofázové trafo je ale toto řídící napětí přivedeno na katody tyristorů, tedy na "+", což mi tak trochu není jasné, proč je to právě takto a navíc společný střed symetrického zdroje není připojen na katody tyristorů, tedy "+" tak, jako v zapojení 3F trafa.
Domnívám se tedy, že zapojení by mohlo vypadat nějak takto, možná se ale pletu.
Dále by mě zajímalo, jestli můžu místo malého trafa pro napájení obvodu regulace využít svařovací trafo a dovinout potřebné vinutí 2x5/8V přímo na svařovací transformátor.
Při použití malého trafa připojeného na sekundár svařovacího trafa bych měl trochu obavy, že při kolísání napětí při svařování se bude měnit i napětí regulačních obvodů a tím pádem i úroveň nastavené regulace.
Samozřejmě nezpochybňuji zde uvedené zapojení - to bych si nedovolil, jen bych chtěl poprosit o podrobnější vysvětlení principu. Toto uvedené zapojení mě opravdu nadchlo a rád bych jej realizoval, ale potřebuji pochopit, jak regulace funguje.
Tak bych moc poprosil o podrobnější info, příp. bych byl vděčný, pokud by mě mohl p. OK kontaktovat emailem.
Děkuji.
Offline
Stránky: 1 2