SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobry den. Bohuzial som majitelov trafozvaracky Gude GE 145 W ale pokial nenasetrim na nieco poriadne
rad by som sa s nou aspon pohral. Minimalne uvazujem o zvacseni vyst. napatia, ktore je teraz cca 45V.
Vyst. prud je 40-140 A.
Domotal som na sekundar niekolko zavitov, nove vinutie ma cca 8V, viac nevoslo, teda dohromady cca 53V.
Uvazujem aj u stavbe usmernovaca.
Zatial som ale nic neskusal, pretoze nie som si isty ci bude postacovat priemer dratu noveho vinutia.
Nic ine okrem bavlneneho Cu 2.5mm som nezohnal. Povodne vinutie ma cca 3.3 mm, hlinik
Bude priemer Cu 2.5 postacovat ?
Skusal som nejake programy na vypocet trasnformatorov, ale tam mi vychadzali priemery az cca 8mm.
Dalsie otazka je, ci mozem domotat zavity aj na cievku, kde je navinuty primar, ci to nie je nebezpecne vzhladom k prehriatiu a pod.
Dakujem.
Offline
Pokud budeš dodělávat usměrňovač, vřele doporučuji postupovat podle článku "Zvyšení zapalovacího napětí ....II. Je zde na Svarinfu. Já jsem tímto způsobem dosáhl napětí na prázdno přes 85V. A potom můžeš použít i drát menšího přůřezu.
Offline
jenda napsal(a):
Pokud budeš dodělávat usměrňovač, vřele doporučuji postupovat podle článku "Zvyšení zapalovacího napětí ....II. Je zde na Svarinfu. Já jsem tímto způsobem dosáhl napětí na prázdno přes 85V. A potom můžeš použít i drát menšího přůřezu.
A bez toho usmernovaca to nevydrzi ?
Ono to totiz potrva kym pozhanam diody, a hlavne tlmivku.
A zvarat s povodnou zvarackou je utrpenie.
Offline
Doporučuju k usměrňovači dát dásobič podle článku "Zvyšení zapalovacího napětí ....II. Používám ho u stejného bau bau trafa ( GE145W ) a naprázdno mám napětí okolo 120V ! S tím se chytá oblouk jedna radost.
Offline
S těmi násobiči je to tak trochu "nereálno". Jiné než elektrolytické kondenzátory nemají potřebnou kapacitu, ale elektrolyty zase nejsou pro takový provoz určeny. Za prvé přes kondenzátory v násobičích prochází veškerý proud násobiče. Elektrolyty mají poměrně velký ohmický odpor, takže se průchodem proudu od jednotek ampérů výše poměrně dost zahřívají. Mezní vnitřní teplota běžných elektrolytů je okolo 80 st C, u odolných drahých je zvýšena na 105 st C. Po překročené této teploty dochází ke zkratu a v tomto režimu obvykle k explozi. Podle mého odhadu to byl důvod, proč elektrolyt v násobiči podle toho článku Zvýšení zapalovacího napětí II vybouchl. Je tedy třeba proud v násobiči buď omezit nějakým odporem nebo někdy se dá toto omezit vyběrem mnohem většího kondenzátoru na mnohem větší napětí, který má na stejnou kapacitu mnohem větší rozměry a tak může do sebe absorbovat mnohem více tepla. Druhé úskalí je vybíjení elektrolytů v podstatě zkratem přes tlumivku při zapalování - škrtání elektrodou o kov. V krajním případě může dojít až k přepálení vniřních vodičů kondenzátoru a tím k jeho odpojení, běžně je ale překračován maximální povolený vybíjecí proud, který u běžných elektrolytů není nijak velký, zase obvykle jednotky ampér. V případě opakovaného překračování tohoto proudu dojde uvnit kondenzátoru k nevratné polarizaci druhé vnitřní elektrody a tím k snížení kapacity elektrolytického kondenzátoru na zlomek původní hodnoty. Proti tomu jsou odolné jenom elektrolytické kondenzátory určené k rychlému vybíjení, jako jsou třeba elektrolyty do fotografických blesků nebo podobných impulzních zařízení. Elektrolyty určené do napájecích zdrojů ne. Zase důkladní výrobci uvádějí tyto hodonoty v datasheetech těch kondenzátorů, leckdy tam ale nejsou, protože se s takovým využitím elektrolytů nepočítá.
Offline
Dakujem pani za cenne informacie, stale som sa vsak nedozvedel ci mi aj bez uprav bude staci ten priemer dratu
a ci mozem navinut pomocny sekundar aj na vinutie primara ;-)
Offline
to Radim - je to pravda, já jsem tam dal do serie s malou tlumivkou odpor ( 4,7R ) na omezení proudu. Těch kondenzátorů je lepší dát víc s malou kapacitou, použít provedení s vyšší teplotní odolností ( 105 st. C ), kromě pár starších elytů TESLA, jsem používal provedení SNAP-IN je bytelnější. Ideální jsou průmyslové kondenzátory s šroubovacími vývody, ale ty jsou cenově jinde.
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=1076 - frčí už asi 2 měsíce, svařil jsem toho už dost, takže vypadá že to vydrží.
Offline
Jinde v diskuzi vychází, že 53 voltů před usměrněním by mělo stačit. Navinutí dodatečného sekundáru na primár svařovacího trafa se nedoporučuje. Za prvé se tím primární vinutí zakryje, takže ochlazování toho vinutí bude pomalejší a při opakované práci se svářečkou bude uvnitř zakrytého primárního vinutí vyšší teplota. Za druhé musí se kvůli bezpečnosti dodržet izolační odpor mezi síťovým napětím na primáru a sekundárem a to je u takového vinutí problematické, protože při svařování se jednotlivé dráty vlivem vysokého proudu a magnetického pole vzájemně hýbou. Pohyb plus zároveň zahřátí při svařování by mohlo drát odizolovat a dostat síťové napětí do sekundárního obvodu. 2,5Cu a 3,3Al by mělo být nahraditelné, Cu má o něco lepší vodivost než Al.
Offline
To Alofok
No, ty elektrolyty ve zdvojovači by měly i při delším svařování jenom mírně hřát. Jinak se to, hlavně pro nějaké výprodejové elektrolyty asi projeví až po delší době, jestli třeba za rok při častějším svařování nepoklesne kapacita elektrolytů tolik, že to bude dělat problémy? Potom, když se takhle propojí gretz a delonův zdvojovač, není potom dioda D 10 ve zdvojovači zbytečná? Je to potom jenom další dioda paralelně připojená k D4.
Offline
S tou D10 máš pravdu, ale lepší dioda navíc než aby chyběla . Teď vážně, zbytečná je, kondenzátory v násobiči C4-C7 lehce vlaží po cca 10 ks 2,5mm elektrod mají povrchovou teplotu max 40 st. C, C1-C3 taktéž. C8 a C9 jsou téměř studené. S poklesem kapacity uvidíme časem. Zdvojovač mám nakonec vypínatelný ( na experimenty ) a při vypnutém zdvojovači, s napětím naprázdno 60V lze taky krásně svářet.
Offline